Regionální rozvoj nových členských zemí EU: konvergence či divergence?

• Název práce v češtině: Regionální rozvoj nových členských zemí EU: ; konvergence či divergence?
• Název v anglickém jazyce: Regional Development of the New Member States of the EU: ; Convergence or Divergence?
• Klíčová slova: typy regionů, lidský kapitál, PZI, technologie, zakořenění regionů
• Klíčová slova anglicky: types of regions, human capital, FDI, technologies, embeddedness
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Jiří Tomeš, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.03.2010
• Datum zadání: 01.03.2010
• Konzultanti: prof. RNDr. Josef Novotný, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Disertace se zabývá otázkou, zdali v rámci nových členských zemí dochází i nadále k prohlubování socioekonomické divergence - jak naznačoval výzkum Tomeše a Hampla (1999) - či naopak již ke konvergenci. Pokud již nastoupily konvergenční tendence, lze se tázat, jde-li o konvergenci k evropskému průměru. Na základě těchto poznatků bude možno určit, zda nové (postsocialistické) země EU prodělávají podobný ekonomický a regionální vývoj jako Finsko (dříve taktéž silně vázané na SSSR) či jako staré kohezní země (Španělsko, Portugalsko, Irsko, Řecko). Cílem disertace tudíž je za prvé nalezení podobností, odlišností a specifik v socioekonomickém vývoji starých a nových členských zemích Evropské unie a za druhé stanovení praktických implikací pro další socioekonomický a regionální vývoj nových členských zemí, zejména z příkladů Finska a Irska - inspirace jejich znalostním a vysoce ekologickým hospodářstvím.

Empiricko-analytická fáze spočívá ve sběru socioekonomických dat z Evropského statistického úřadu a jejich vyhodnocení pomocí regresí (např. Barro, Sala-i-Martin 1991, Abrhám 2006), jednoduchých i složitějších měr variability (např. Massey, Denton 1988) a dalších specifických ukazatelů. Základní proměnné vstupující do empiricko-analytické fáze vyplývají z Cobb-Douglasovy produkční funkce či teorie růstového účetnictví. Půjde tedy o následující vstupy potřebné pro dlouhodobý růst - lidskou práci, kapitál a souhrnnou produktivitu/efektivitu faktorů zastoupené/podmíněné vhodnými statistickými ukazateli - a zjištění jejich trendů, resp. příspěvků ke konvergenci/divergenci. Skrze tyto proměnné lze následně pomocí irské, finské či španělské inspirace či portugalského a řeckého alarmujícího příkladu určovat implikace pro nové členské země Evropské unie a jejich budoucí regionální rozvoj.

Teoretická základna bude vycházet z celé řady přístupů ? neoklasické teorie, teorie skupiny jádro-periferie (Hirschman, Friedmann); teorie výrobních (Vernon) a ziskových cyklů (Markusenová); teorie územních děleb práce (Masseyová) odkazující i k Myrdalovu konceptu oběžné kumulativní kauzality; diskuse o lokalitách (Cooke); koncepty regionální krátkozrakosti, path-dependency či technologického uzamčení (Krugman, Maskell, Malmberg); nová ekonomická geografie (Barro, Sala-i-Martin); teorie endogenního růstu (Romer); institucionální směry (Bagnasco, Becattini, Asheim, Boschma, Malmberg, Dicken, Tödtling); teorie konkurenční (komparativní) výhody (Porter). Myšlenky z těchto teorií budou aplikovány na nové členské země EU a využity pro komparaci s příklady ze starých členských zemí EU (staré kohezní země, podobné regiony v ostatních starých členských zemích). Aplikace teorií na příklady z nových a starých členských zemí je aparátem pro následné stanovení praktických implikací.