Analýza biblické důvěry ve světě Pentateuchu

• Název práce v češtině: Analýza biblické důvěry ve světě Pentateuchu
• Název v anglickém jazyce: Analysis of the Biblical Trust in the World of Pentateuch
• Klíčová slova: důvěra, sebedůvěra, poslušnost Bohu, neposlušnost, spolehnutí, odvaha, víra, Pentateuch, Bible, Bůh, Izrael, Mojžíš, Abraham, Jákob, Dína, Enóš, Šekem, Ráchel, Mojžíšský Zákon, Káleb, božstva, Boží archa, Jeruzalémský chrám
• Klíčová slova anglicky: trust, self-confidence, obedience to God, disobedience, rely, courage, faith, Pentateuch, Bible, God, Israel, Moses, Abraham, Jacob, Dinah, Enosh, Shechem, Rachel, Law of Moses, Caleb, divinities, God’s arch, Jerusalem temple
• Akademický rok vypsání: 2008/2009
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra biblických věd a starých jazyků (26-KBV)
• Vedoucí / školitel: doc. ThLic. Josef Hřebík, Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.11.2008
• Datum zadání: 05.11.2008
• Datum a čas obhajoby: 13.09.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.06.2011
• Datum odevzdání tištěné podoby: 31.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2011
• Oponenti: doc. ThLic. Jaroslav Brož, Th.D.

Zásady pro vypracování

Tato studie se, co do metodiky, pohybuje především na poli biblické teologie. Vzhledem k tomu, že jako prvořadé kritérium pro výběr textů byla zvolena místa s explicitním výskytem výrazů pro důvěru a také s ohledem na velké množství zkoumaných citací, naprosto nebylo možné provádět systematickou exegezi jednotlivých míst ani narativní analýzu celých kapitol. Oba tyto přístupy byly aplikovány pouze s rozvahou, nakolik to bylo potřebné pro objasnění problémů, se kterými se musela vyrovnávat teologická analýza. Místy se v textu objevují i odkazy na zdravou tradici židovské exegeze. Avšak vzhledem k tomu, že její východiska víry a metody práce s textem jsou velmi odlišné od křesťanské teologické tradice, je na tuto tradici obvykle odkazováno pouze v poznámce.

Seznam odborné literatury

ABŪ ASSAF Alī: The Temple of „Ain Dārā, Mainz am Rhein: Verlag Philipp von Zabern, 1990.
AISTLEITNER Joseph–EISSFELDT Otto: Wörterbuch der ugaritischen Sprache, Berlin: Akademische Verlag, 1967.
ALBERTZ Rainer: Persönliche Frömmigkeit und offizielle Religion. Religionsinterner Pluralismus in Israel und Babylon, Stuttgart: Calwer Verlag, 1978.
ALONSO SCHÖKEL Luis–VÍLCHEZ LÍNDEZ José: I Proverbi, Roma: Borla, 1988.
ALT Albrecht: Der Gott der Väter (Beiträge zur Wissenschaft vom Alten und Neuen Testament; 3/12), Kohlhammer: Stuttgart 1929.
ALTMANN Alexander: Biblical and Other Studies, Cambridge: Harvard University Press, 1963.
ANDERSON Bernhard W.–HARRELSON Walter (eds.): Israel‟s Prophetic Heritage. Essays in Honor of James Muilenburg, New York: Harper & Brothers, 1962.
BAINES John–MÁLEK Jaromìr: Svět starého Egypta, Praha: Kniţnì klub, 1996.
BARTELMUS Rüdiger–KRÜGER Thomas–UTZSCHNEIDER Helmut: Konsequente Traditionsgeschichte. Festschrift für Klaus Baltzer zum 65. Geburtstag (Orbis Biblicus et Orientalis; 126), Freiburg: Universitätsverlag, 1993.
BAUER Walter (BDAG): Griechisch-Deutsches Wörterbuch zu den Schriften des Neuen Testaments und der übrigen urchristlichen Literatur, Berlin: Töpelmann, 1963.
BAZYLIŃSKI Stanisław: Guida alla ricerca biblica. Note introduttive, Roma: Pontificio Istituto Biblico, 2005.
BEAUCHAMP Paul: Hovory o Pìsmu svatém, Praha: Česká křesťanská akademie, 1993.
BEAUCHAMP Paul: L'Uno e l'Altro Testamento, Brescia: Paideia, 1985.
Bible (ČEP). Pìsmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih). Český ekumenický překlad, Praha: Česká biblická společnost, 1993.
BIČ Miloš et al.: Výklady ke Starému zákonu, sv. 1 (Gn–Dt), Praha: Kalich, 1991.
BIČ Miloš: Ze světa Starého zákona, Praha: Kalich, sv. 1: 1986, sv. 2: 1989.
BIENAIMÉ Germain: Moïse et le don de l'eau dans la tradition juive ancienne. Targum et Midrash (Analecta Biblica; 94), Roma: Ed. Pontificio Istituto Biblico, 1984.

Předběžná náplň práce

Studie zpracovává téma biblické důvěry ve světě Pentateuchu. Tato důvěra se chápe jako ryze subjektivní spolehnutí na slovo či pokyn nějaké osoby. V případě důvěry Boha se mnohdy jedná o přesvědčení ve vyplnění lidsky neuskutečnitelného slibu, které důvěřujícímu zjednává před Bohem zásluhy. Spolehnutí na Boha je mnohdy chápáno v konfrontačním duchu jako protiklad k životu nevěřících. Důvěra žádá odvahu ke kroku do neznáma. Zatímco je vždy správné důvěřovat Bohu, důvěra v člověka se v Pentateuchu prakticky vždy jeví jako pošetilá. Jestliže však dotyčným člověkem je Boží mluvčí, je nedůvěra chápána jako útok proti samému Bohu. V případě Božího zjevení se důvěra stává povinností. Lid smí v případě pochybení žádat o znamení pravosti předkládané Boží vůle, jestliže tato vůle je známa, nedůvěra se stává neposlušností a následuje přísný trest. Tatáž důvěra, jaké patří Bohu, je požadována i vůči jeho proroku a vůči Zákonu, který prorok vyhlásil jménem Božím. Spoléhání na sebe ve smyslu přehnané sebedůvěry, která nepočítá s Bohem, je chápáno jako zločin. Stejně tak je posuzována i nedůvěra obrácená vůči pohanským božstvům.
Badatelský záměr ve svém původním rozsahu zahrnoval všechny texty Pentateuchu, které nějak hovoří o důvěře nebo absenci důvěry v Boha a v nejrůznější další objekty. Postupně se však ukázalo, že takto vymezené téma vede k určité subjektivnosti při výběru textů.
Proto byla analýza ve druhé fázi vystavěna na kostře textů, ve kterých se explicitně vyskytují výrazy pro důvěru a ostatní texty byly z analýzy vyloučeny, i když jejich děj o důvěře pojednává. V textu analýzy jsou ponechány a citovány pouze ty texty s implicitním výskytem důvěry, které nějak souvisejí s explicitními texty, tvořícími kostru studie. V názvu tématu se záměrně nemluví o důvěře v Boha, ale pouze o důvěře, protože značné množství textů pojednává spíše o důvěře v člověka nebo dokonce o důvěře v neživé objekty. Analýza se neomezuje pouze na projevy důvěry, ale zahrnuty jsou také projevy nedostatečné důvěry či falešné důvěry a sebedůvěry. Vedlejším záměrem této studie bylo podchytit texty ze světa starého Předního východu, které mohly být bližší či vzdálenou inspirací pro zkoumané biblické texty. Tento druhotný směr výzkumu však nebyl začleněn do názvu tématu, protože se nepodařilo dohledat příslušné starověké doklady pro všechny zkoumané texty, ale pouze pro některé.
Při rešerši jsem se snažil o co největší objektivnost při výběru relevantních textů a hledání explicitních výskytů důvěry jsem proto postavil pouze na hebrejských a řeckých výrazech vyjmenovaných v oddílu 1.3. Nicméně nelze vyloučit, že při výběru některého textu mohlo dojít k omylu, neboť v Hebrejské bibli bývá velmi obtížné odlišit od sebe »důvěru«, »víru«, »poslušnost«, »spolehnutí«, »pocit bezpečí« apod. Proto je v mnoha biblických slovnících a exegetických příručkách »důvěra« řazena pod totéž heslo jako »víra«. Takže např. čteme: „Důvěra je důvěrnost, nebo víra v Boží přísliby.“ A v tomtéž slovníku pod heslem Faith, Faithfulness nacházíme: „Tato dvě slova (»Faith, Faithfulness«, tj. víra /důvěra, věrnost) jsou nejprostším překladem řeckého slova pistis… Základní rozsah tohoto termínu v jeho současném užití sahá od subjektivní důvěry v někoho/v něco jiného až k objektivnímu základu pro takovou důvěru: subjektivní víra, jejímž základem je, že někdo/něco se jeví jako spolehlivý/spolehlivé; důvěra, spolehnutí a víra, což pak vyvolává důvěru, věrnost, spolehlivost, oddanost, odevzdání.“ Již z těchto dvou definic je zřejmé, že obsah slovníkových hesel Faith (víra), Trust (důvěra), Confidence (důvěra, důvěrnost) se do značné míry překrývá.
Práce se zaměřila na zkoumání projevů důvěry v Boha v člověka v knihách Pentateuchu. Analyzovala texty s explicitním výskytem výrazů pro důvěru. Závěry zkoumání byly shrnuty do kapitoly od biblické důvěře.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This Study elaborates the topic of Biblical Trust in the World of Pentateuch. This trust is understood as to rely in a purely subjective way on a word or instruction of some person. In case of God in frequently means a conviction that some humanly unrealizable promises are to be fulfilled. Such attitude secures to the trusting person merits before God. Rely on God is often unterstood in a confrontational way as opposite to the life of unbelievers. Trust requires
Courage to make leap in the dark. Meanwhile i tis always right to trust in God, trust in a human person is in Pentateuch interpreted as fool. But if the respektive man is the spokesman of God, the eventual mistrust is seen as an attackt against God himself. In case of Gods revelation trust becomes duty. If there is any doubt people can ask some sign of autenticity for the presented Gods will. But if the will is known, eventual mistrust is interpreted as disobedience and follows a severe punishment. The same trust which belongs to God is required also for his proplet and for the Law proclaimed in the Gods name. If somebody relies on himself in sense of exaggerated self-confidence which does not count on God, i tis understood as a crime. In the same maner is valuated the trust directed towards the pagan divinities.