Modelování rozptylu toxických látek v atmosféře při průmyslových haváriích

• Název práce v češtině: Modelování rozptylu toxických látek v atmosféře při průmyslových haváriích
• Název v anglickém jazyce: Atmospheric dispersion of toxic materials in the context of Industrial accidents
• Akademický rok vypsání: 2007/2008
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra fyzikální a makromol. chemie (31-260)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Eva Tesařová, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.08.2007
• Datum zadání: 26.03.2008
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.06.2008
• Datum proběhlé obhajoby: 02.06.2008
• Oponenti: Ing. Luboš Matějíček, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce je zaměřena na modelování následků úniku amoniaku z vybraných zařízení - chladícího zařízení zimního stadiónu, železniční cisterny a velkého průmyslového zásobníku. Zařízení obsahující nebezpečné látky v množstvích menších než jaké jsou stanoveny zákonem č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, jsou nazývány tzv. "podlimitními zdroji" a často, na rozdíl od velkých průmyslových instalací, unikají pozornosti kompetentních orgánů. Riziko, které však s ohledem na možné ohrožení okolního obyvatelstva představují, je ale v mnoha případech vysoké, neboť se tyto zdroje nezřídka vyskytují i v centrech měst. Z pohledu širokého využití a také s přihlédnutím na historické "havarijní" zkušenosti představují největší riziko zařízení obsahující právě amoniak. Je dobře známo, že toxicita amoniaku je vysoká a i malé koncentrace tohoto plynu v ovzduší mohou způsobovat vážné následky. Vlastní předmět řešeného tématu je proto založen na výstupech z analýzy a hodnocení rizik objektů a zařízení, ve kterých se amoniak používá, a na které dále navazuje analýza následků, zejména s přihlédnutím na poškození zdraví lidí a složek životního prostředí. Jedním z možných scénářů úniku amoniaku ze zařízení je jeho rozptyl v atmosféře, tzv. toxický rozptyl. Pro analýzu následků tohoto scénáře za různých vnějších podmínek bylo použito celkem pěti různých softwarových nástrojů, jejichž výstupy jsou v práci presentovány, vzájemně konfrontovány a zevrubně diskutovány. Vybrané nástroje byly použity pro modelování vybraných typů havárií, jejichž průběhy jsou dobře známy z praxe. Tímto způsobem bylo možné zajistit maximální objektivnost výstupů, neboť veškerá vstupní data byla definována na základě empirických zkušeností.
Externí konzultant: Ing. Miloš Paleček, CSc., Výzkumný ústav bezpečnosti práce.