Motiv hub a podhoubí ve vizuální kultuře a výtvarném umění

• Název práce v češtině: Motiv hub a podhoubí ve vizuální kultuře a výtvarném umění
• Název v anglickém jazyce: The motif of mushrooms and sub-fungi in visual culture and visual arts
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Ústav: Katedra teorie umění a tvorby (24-KTUT)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Václav Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.03.2024
• Datum zadání: 24.03.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.03.2024

Seznam odborné literatury

SMOLIŃSKA, Marta (ed.). Ryzosfera: grzyby i bakterie w sieci sztuki i kultury. Wydawnictwo Uniwersytetu Artystycznego w Poznaniu, 2019.

SCHLITTE, Annika; VERNE, Markus; WEDEKIND, Gregor (ed.). Die Handlungsmacht ästhetischer Objekte. Walter de Gruyter GmbH & Co KG, 2021.

Borhegyi SF de. Miniature “Thin Stone Heads” and Other Pre-Columbian Miniature Stone Objects from Mesoamerica. American Antiquity. 1967;32(4):543-546. doi:10.2307/2694085

LOWY, B. New records of mushroom stones from Guatemala. Online. Mycologia. 1971, roč. 63, č. 5, s. 983-993. ISSN 0027-5514. Dostupné z: https://doi.org/10.2307/3757901. [cit. 2024-01-24].

MEYER, Vera a RAPP, Regine. Mind the Fungi. Berlin, Germany: Universitätsverlag der TU Berlin, 2020. ISBN 3-7983-3169-3.

BIENVENUE, Valerie a CHARE, Nicholas. Animals, Plants and Afterimages: the art and science of representing extinction. New York: Berghahn Books, 2022. ISBN 1-80539-067-8. Dostupné z: https://doi.org/10.1515/9781805390671.

KAGAN, Sacha. Ecological Art. In: Ecological Art. 25. Germany: transcript, 2011, s. 269-344. ISBN 9783837618037. Dostupné z: https://doi.org/10.14361/transcript.9783839418031.269.

GRUSIN, Richard A. The nonhuman turn. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2015. ISBN 978-0-8166-9467-9.

KELLEY, Lindsay. Bioart kitchen: art, feminism and technoscience. London, England: I.B. Tauris & Co., 2016. ISBN 1-350-98553-8. Dostupné z: https://doi.org/10.5040/9781350985537.

TSING, Anna Lowenhaupt. The mushroom at the end of the world: on the possibility of life in capitalist ruins. Princeton: Princeton University Press, 2017. ISBN 978-0-691-16275-1.

Lawrence, Sandra (2022). The magic of mushrooms : fungi in folklore, superstition and traditional medicine. Kew Royal Botanic Gardens. London. ISBN 978-1-78739-906-8. OCLC 1328029699.

Yamin-Pasternak, Sveta (2011-07-07), "Ethnomycology: Fungi and Mushrooms in Cultural Entanglements", Ethnobiology, John Wiley & Sons, Inc., pp. 213–230, doi:10.1002/9781118015872.ch13, ISBN 978-1-118-01587-2

LEYKAM, A E. Mushrooms, myth, and Mithras: the drug cult that civilized Europe. Online. Choice. 2012, roč. 49, č. 6, s. 1124. ISSN 0009-4978. [cit. 2024-01-18].

WHITEHEAD, Alfred North. Process and reality. Simon and Schuster, 2010.

BERGSON, Henri. Time and free will. e-artnow, 2018.

BERGSON, Henri; VALIŠKOVÁ, Radka a VALIŠKA, Tomáš. Trvání a současnost: o Einsteinově teorii relativity. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022. ISBN 978-80-7465-575-3.


SCHUBERTOVÁ, Anna. Roland Barthes, Michel Foucault: Smrt a návrat autora. In: Roland Barthes, Michel Foucault: Smrt a návrat autora. Czech Republic: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2021. ISBN 8076710294.

BLAND, Richard L. Another Look at the Pegtymel' Petroglyphs. Online. Arctic anthropology. 2010, roč. 47, č. 2, s. 22-31. ISSN 0066-6939. Dostupné z: https://doi.org/10.1353/arc.2010.0014. [cit. 2024-01-24].

NAI, Corrado a MEYER, Vera. The beauty and the morbid: Fungi as source of inspiration in contemporary art. Online. Fungal biology and biotechnology. 2016, roč. 3, č. 1, s. 1-5. ISSN 2054-3085. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s40694-016-0028-4. [cit. 2024-01-24].

ŠEKRST, Kristina. Do we need mycophilosophy?.

RAPP, Regine. On mycohuman performances: Fungi in current artistic research. Online. Fungal biology and biotechnology. 2019, roč. 6, č. 1, s. 1-22. ISSN 2054-3085. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s40694-019-0085-6. [cit. 2024-01-24].

Předběžná náplň práce

Lidé k houbám dlouho přistupovali z čistě utilitárního hlediska (znalost hub jedlých, nejedlých, léčivých a navozujících změněné stavy vědomí). Jednu z nejdramatičtějších změn v diskurzu poskytla změna v taxonomii, kdy houby přestaly spadat pod rostliny a byla z nich učiněna samostatná říše. Díky vlně zájmu ze strany biologů a chemiků a jejich komplexnějšímu rozumění houbám se postupně inspirace pozoruhodným světem hub promítla do humanitních věd, filosofie a umění. Houby patří mezi motivy výtvarného umění již od neolitu a vyskytují se napříč množstvím kultur po celém světě (to dokládají houby jakožto témata kulturních artefaktů např. v případě jeskynních maleb, petroglyfů, plastik, fresek, reliéfů atd.). Houby byly nedílnou součástí jak jídelníčku a léčitelství, tak mytologie a rituálů. Dále (a to i přes křesťanské pokusy démonizovat les za účelem vymýcení pohanství apod.) se motiv hub objevoval i napříč středověkem a novověkem v obrazech, nástěnných malbách či iluminacích manuskriptů. V průběhu 19. a 20. století narostlo množství ilustrací k vědeckým publikacím, atlasům i dětským knihám s tématem hub. S přílivem nových směrů v současném výtvarném umění si houby našly své místo třeba v bioartu, landartu apod.
Budu usilovat o interpretaci především současného využívání tématu hub v umění (či širší vizuální kultuře). Kromě reflexe bioartu se budu v této souvislosti věnovat otázkám alterity, skrytosti, sítě, mikrokosmu, relativizace autorství a etiky. Pokusím se zodpovědět hlavní výzkumnou otázku, která se ptá, zda tématika hub a spolu/práce s houbami v současném umění zvýznamňuje roli „procesuality“ v této oblasti. A protože je procesualita, proměnlivost a otevřenost hojně artikulovaná moderní filosofií a myšlením, nastíním tuto problematiku též na pozadí úvah filosofů (Whitehead, Deleuze, Bergson).

Předběžný obsah
1. Úvod
2. Současné myšlení o houbách
2.1. Chemie a biologie
2.2. Filosofie, sociologie a antropologie
2.3. Nové technologie
2.4. Umění
3. Historické souvislosti tematizace a použití hub v umění
4. Podoby re/prezentace hub v umění
5. Interpretace vztahu hub a současného umění
5.1. Bioart
5.2. Alterita
5.3. Skrytost
5.4. Síť
5.6. Mikrokosmos
5.7. Autorství
5.8. Etika
6. Motiv hub v umění a téma procesuality
6.1. Procesualita, proměnlivost, otevřenost a současná filosofie a myšlení
6.5. Procesualita v rámci současné umělecké tvorby
závěr