Měření stresu u hlodavců jako modelových organismů může být prováděno mnoha způsoby. Jako zástupní indikátory stresu a jeho intenzity se měří tzv. biomarkery, které mohou být jak fyziologické tak behaviorální. Metody, kterými se měří tyto biomarkery, se mohou dělit z hlediska welfare živočichů na více invazivní (odběr krve) či méně invazivní (monitorování srdeční frekvence). Z hlediska spolehlivosti výsledků měření je vhodné volit méně invazivní metody, které příliš nezasahují do přirozeného chování hlodavců. Stres způsobený samotným měřením může u invazivních metod ovlivňovat výsledky. Přirozené chování hlodavců a jejich odpověď na stresory se testují v behaviorálních testech jako je například open field test, elevated plus maze apod. Cílem diplomové práce je realizovat měření stresu za pomoci objektivních fyziologických metod v různých behaviorálních úlohách, které se používají např. pro modelování anxiozního chování nebo exploratorního chování.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.