Spirituální aspekty ekologických hnutí

• Název práce v češtině: Spirituální aspekty ekologických hnutí
• Název v anglickém jazyce: Spiritual aspects of ecological movements
• Klíčová slova: spiritualita, ekologie, environmentalismus, zelená politika, náboženství
• Klíčová slova anglicky: spirituality, ecology, environmentalism, green politics, religion
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.09.2023
• Datum zadání: 30.09.2023

Zásady pro vypracování

Výzkum bude prováděn za pomocí kvalitativní metodologie, specificky se bude jednat o polostrukturované rozhovorů se členy českých ekologických hnutí. Respondenti budou vybráni několika způsoby.
1) Budou osloveni potencionální respondenti skrze webové stránky a sociální sítě hnutí.
2) Budou hledáni respondenti skrz facebookové skupiny zaměřené na ekologii a zelený aktivismus.
3) Oslovím známé, kteří jsou součástí některého ekologického hnutí.
4) Další participanti budou osloveni metodou snowball, tedy skrze již zúčastněné respondenty.
Participanti by měli ideálně být z různých hnutí, ideálně ze dvou, v zastoupení bylo více hnutí. Chtěla bych uskutečnit 3-5 rozhovorů v rámci každého z vybraných hnutí, které zmapují spirituální aspekty hnutí. Průběžně budou prováděny přepisy rozhovorů a analýza dat za pomocí tematické analýzy Braunové a Clarkeové. Dále bude součástí zúčastněné pozorování členů a aspektů jejich setkávání na několika akcích každého z hnutí a pořízení zvukových a vizuálních záznamů.




Etické souvislosti zvažovaného projektu

Všechna vytvořená data budou plně anonymizována. Před započetím výzkumných rozhovorů bude participantům podán informovaný souhlas, který bude obsahovat informace o tom, jak bude s daty dále nakládáno, informovaný souhlas budu získávat nejen od jednotlivých respondentů, ale také od vedení hnutí. Rozhovory budou zaznamenány pomocí nahrávání na diktafon. Ihned po přepisu rozhovoru do textové podoby budou záznamy vymazány. Textová podoba rozhovoru bude částečně anonymizovaná, nebudou zde uváděna jména osob, avšak názvy organizací ano. Před zveřejněním práce bych budu komunikovat s organizacemi a žádat je o odsouhlasení použitých dat získaných v jejich organizaci.

Seznam odborné literatury

1. BINKA, Bohuslav. Analýza hlubinné ekologie. Masarykova univerzita, 2008.
2. CAGAŠ, Petr. Spiritualita a osobnostní vývoj. Psychologie dnes, 2005.
3. HACKLOVÁ, Renata a Vladimír KEBZA. RELIGIOZITA, SPIRITUALITA A ZDRAVÍ. Československá psychologie [online]. Praha: Institute of Psychology, Academy of Science, 2014, 58(2), 120 [cit. 2023-06-29]. ISSN 0009-062X.
4. HAWKINS, Catherine A. Sustainability, human rights, and environmental justice: Critical connections for contemporary social work. Critical Social Work, 2010.

5. HORYNA, Břetislav. Štampach, Odilo Ivan. Náboženství v dialogu: kritické studie na pomezí religionistiky a teologie, 1998.

6. LEVASSEUR, Todd; PETERSON, Anna (ed.). Religion and ecological crisis: the “Lynn White thesis” at fifty. Routledge, 2016.

7. LIBROVÁ, Hana. Pestří a zelení: (Kapitoly o dobrovolné skromnosti). Veronica, Hnutí Duha, 1994..

8. LUŽNÝ, Dušan; ZDENĚK, R. al.: Náboženství v menšině. Religiozita a spiritualita v současné české společnosti. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2009, 45.5.
9. LUŽNÝ, Dušan. Náboženství a moderní společnost: sociologické teorie modernizace a sekularizace. Masarykova univerzita, 1999.
10. MCCORMICK, John. Reclaiming Paradise: The Global Environmental Movement. Indiana University Press, 1991.
11. MOBERG, David O. Expanding horizons for spirituality research. Review of religious research, 2011, 53.4: 513-514.
12. NAVRATILOVA, Jolana; LUZNY, Dusan. Religion and Secularisation in the Czech Republic. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2001, 9.1: 85-98.
13. NEŠPOR, Zdeněk R., et al. Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007.
14. NOVOTNÝ, Ondřej. Císař, Ondřej: Politický aktivismus v České republice. Sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Středoevropské politické studie/Central European Political Studies Review, 2009, 11.1: 75-77.

15. PEČÍNKA, Pavel, et al. Odstíny české zelené politiky po roce 1989. Politologický časopis-Czech Journal of Political Science, 2005, 12.4: 471-481.
16. SHELDRAKE, Philip. Spiritualita a historie. Úvod do studia křesťanského duchovního života, 2003.
17. SOKOL, Jan. Člověk a náboženství: proměny vztahu člověka k posvátnému. PORTÁL sro, 2004.
18. ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Život, Duch a všechno: duchovní směry nového věku. Sursum, 1993.
19. TAYLOR, Sarah McFarland. Green sisters: A spiritual ecology. Harvard University Press, 2007.
20. TAYLOR, Blair. Alt-right ecology. The far right and the environment: Politics, discourse and communication, 2019, 275-292.
21. TUCKER, Mary Evelyn; GRIM, John. The movement of religion and ecology: Emerging field and dynamic force. Routledge handbook of religion and ecology, 2016, 3-12.
22. VÁCLAVÍK, David; HAMPLOVÁ, Dana; NEŠPOR, Zdeněk R. Religious situation in contemporary Czech society. Central European Journal for Contemporary Religion, 2018, 2.2: 99-122.
23. VOJTÍŠEK, Zdeněk, Pavel DUŠEK a Jiří MOTL. Spiritualita v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2012, 231 s. ; 23 cm. ISBN 978-80-262-0088-8.

Předběžná náplň práce

Spiritualita má mnoho podob a interpretací, přesto neexistuje jednotná definice, která by tento pojem ucelila. „Někteří používají „spiritualitu“ jako populární označení pro cokoli, co je nebo se zdá být součástí fyziologické, psychologické, sociologické, astrofyzikální, biochemické, genetické nebo jiné „reality“, čímž ji omezují na oblast výhradně empirických jevů. Jiní mají předpoklady a závazky, které se zaměřují přímo na pomíjivé jevy a považují je za epistemologicky „skutečné“ samy o sobě“ (Moberg, 2011). Rozdíly ve spiritualitě můžeme pozorovat napříč kulturami, subkulturami, obory, profesemi, genderem nebo politikou. Nejčastěji jde o označení internalizovaných aspektů životů jedinců, jejich vnitřních hodnot, přesvědčení, pocitů, nebo smyslu jejich života (Moberg, 2011). Zdeněk Vojtíšek uvádí tvrzení, že se jedná o „složku osobnosti, která se vytváří vnímáním posvátnosti, rozvíjí se ve vztahu k posvátnému a různými způsoby tento vztah projevuje“ (Vojtíšek, 2012, s.). Přesto, že tento pojem stále evokuje religiozitu, ačkoliv spolu nemusí tyto dvě věci nutně souviset, jde spíše o rozměry lidského života, které mají větší přesah. Může jít například o pomoc druhým lidem, objevování smyslu existence nebo právě o ochranu životního prostředí (Hacklová & Kebza, 2014), kterou se zabývají ekologická hnutí.
Ekologické hnutí (někdy také environmentální hnutí) je sociální hnutí, které si klade za cíl ochranu životní prostředí a řešení ekologických problémů (McCormick, 1991). Jejich cílem je mimo jiné obhajování a zajišťování udržitelného hospodaření s přírodními zdroji ve veřejné politice a vzdělávání jedinců ohledně této problematiky (Hawkins, 2010).
V České republice existuje mnoho environmentálních hnutí mezi nejvýznamnější patří Český svaz ochránců přírody, Děti země, Hnutí Duha, Green Peace, Nadace Partnerství, Arnika, Fridays for Future, Univerzity za klima a spousta dalších. V těchto organizacích se angažují lidé všech věkových kategorií. Tato hnutí se snaží své myšlenky šířit mezi své cílové skupiny, pořádají letní kempy pro veřejnost, kde se může každý zapojit a být přínosem pro organizaci. Na těchto událostech jsou prezentovány jak environmentální, tak sociální problémy a jejich možná řešení, která vychází z různých politik.
Toto téma jsem si vybrala, protože mě zajímá, jaký je vzájemný vztah spirituality a ekologických hnutí. Ráda bych svou bakalářskou práci pojala jako případovou komparativní studii dvou hnutí, ve které se zaměřím na následující otázky:
• Jak si členové ekologických hnutí definují spiritualitu?
• V čem se jejich spiritualita liší?

Přínos této práce shledávám důležitý vzhledem k aktuálnosti tématu klimatu a klimatické krize, která je s tím spojená, kterou se snaží ekologická hnutí aktivně řešit. Koncept spirituality může do těchto hnutí přinášet podněty, které mohou ovlivňovat jejich fungování a jejich přístup ke klimatické krizi. Spiritualita tak nemusí mít dopad pouze na samotné organizace, ale na jejich jednání vůči klimatické krizi, což může mít značný společenský dopad. Existují texty popisující ekologii a spiritualitu různých souvislostech, často se zaměřují na spirituální motivace ekologů nikoli však spiritualitu u ekologických hnutí. Všechny texty jsou zahraniční, v českém prostředí vznikly na obdobné téma pouze kvalifikační práce.
Předností této práce je, že vzhledem ke zvolené kvalitativní metodologii získá podrobný vhled do zkoumaného problému. Další výhodou je, že je jev zkoumaný v přirozeném prostředí, díky čemuž může zachytit místní situace a podmínky, což může vést k větší relevanci výzkumu. Dále je výzkumníkovi umožněno lépe studovat procesy a navrhovat teorie, případně pružně reagovat na teorie či zjištění vzešlé v průběhu výzkumu. Limitem výzkumu je, že získaná data nemusí být zobecnitelná na populaci, nebo jiné prostředí. Také je velmi obtížné testování teorií a hypotéz. Největším limitem je, že interpretace výzkumu mohou být omezené, jelikož mohou být ovlivněny osobními zkušenostmi a názory výzkumníka, což může negativně ovlivnit výsledky výzkumu.