Zvířata žijící ve volné přírodě se mohou od jedinců stejného druhu chovaných v zajetí výrazně lišit v nastavení nejrůznějších fyziologických faktorů, které následně ovlivňují incidenci chorob. Rozdíly ve složení potravy, morfologické rozdíly, odlišná věková struktura, ale také genetická diverzita přispívají krom fyzikálních vlastností prostředí k rozvoji infekčních onemocnění, metabolických a psychologických poruch, reprodukčním komplikacím, ale v některých případech také k autoimunitním poruchám a imunopatologiím. Cílem této bakalářské práce je proto na vybraných příkladech popsat hlavní typy znaků přispívajícím k těmto rozdílům. Práce by se měla zaměřit na metabolické parametry fyziologického nastavení organismu a jejich dynamiku, rozdíly v hormonálních hladinách, odlišnosti ve složení mikrobioty (vč. virů a bakterií), variabilitu v imunologických vlastnostech a hematologických znacích. Smyslem práce je tedy nastínit možné fyziologické souvislosti ovlivňující zvýšenou incidenci zdravotních komplikací při chovu zvířat v chovech a tak poskytnout základ pro jejich možnou minimalizaci pomocí preventivních a terapeutických zásahů.