Kriteria datování evangelií v biblistice 20. století a jejich kritické zhodnocení

• Název práce v češtině: Kriteria datování evangelií v biblistice 20. století a jejich kritické zhodnocení
• Klíčová slova: evangelia, neliterární řečtina, neliterární papyry, datace evangelií, koiné
• Klíčová slova anglicky: gospels, non-literary Greek, non-literary papyri, dating of the gospels, Koine
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra biblických věd a starých jazyků (26-KBV)
• Vedoucí / školitel: doc. ThLic. Jaroslav Brož, Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 17.03.2023
• Datum zadání: 17.03.2023
• Datum potvrzení stud. oddělením: 17.03.2023
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.03.2023

Předběžná náplň práce

V současné době existují různá řešení problému datování kanonických evangelií, která se vzájemně neshodují. Převládající řešení se zakládá na teorii dvou pramenů (Markovo evangelium a pramen Q). Jsou zde i jiná řešení datování evangelií, která se opírají o přístupy lingvistické (J.Carmignac, C. Tresmontant, J. Jeremias, H. Birkeland, D. Flusser, R. Lindsey, R. Buth, S. Safrai, W. Schadewaldt, G. Zuntz a další), archeologické (J. A. T. Robinson, K. Berger, M. P. Benoit, M. Hengel, M. C. Tenney, C. A. Evans a jiní), papyrologické (J. O'Callaghan, C.P. Thiede, O. Montevecchi, H. Hunger, Y. K. Kim, P. W. Comfort a jiní) a dalších srovnávacích věd (J. Anderson, E. Bammel, J. Neusner aj.)
Někteří badatelé navrhují lingvistická srovnávání novozákonní řečtiny s tehdy běžně používanou helénistickou řečí. Argumentují tím, že pozdní datování evangelií neodpovídá častému výskytu semitismů v evangelních textech. Tito autoři předpokládají sepsání evangelií buď rodilými mluvčími z tehdejší Palestiny, nebo lidmi, kteří vyprávění těchto rodilých mluvčích přeložili do tehdejší řečtiny buď doslova, nebo s menšími či minimálními úpravami.
Ve 20. století byly provedeny určité dílčí studie (např. J. Jeremias) i pokus o syntézu těchto studií (Tresmontant, Carmignac).
Vzhledem k tomu, že všechna dosavadní řešení datace evangelií mají vědecký status hypotézy nebo nejvýš teorie, je možno při vyhodnocení dosavadních prací přinést nová hlediska v přístupu k této badatelské oblasti. Cílem je přezkoumat jednotlivé přístupy, konfrontovat je se současnými výsledky papyrologie, lingvistiky a novozákonní historie a vyhodnotit plausibilitu jednotlivých hypotéz.
Archeologicky nalezené řecké texty, pocházející z běžného denního života doby vzniku evangelií lze porovnat s výrazy použitými v evangeliích. Tím můžeme zjistit, zda jsou tyto výrazy obsaženy v tehdejší obecně rozšířené mluvě “koiné”. Pokud byly semitské slovní obraty, které nacházíme v evangeliích, součástí běžného jazyka, používaného v řeckých (pohanokřesťanských) obcích, měli bychom tyto výrazy najít i v dochovaných písemných záznamech z každodenního života obyvatel řeckých obcí na východě Římské říše a přilehlých územích. Pokud se v archeologicky nalezených textech neliterárních papyrů tyto výrazy neobjevují, mohly by ukázat na hebrejské myšlení a vyjadřování autorů evangelijních textů. Jak uvádějí výše uvedení badatelé, tímto způsobem můžeme upřesnit vztah textů kanonických evangelií k semitské tradici. Ta podle některých badatelů měla předcházet jejich sepsání.
Použité řešení pomocí porovnání slovních obratů z evangelií, s pomocí databáze archeology nalezených textů (papyri.info), které pocházejí z běžného denního života, podle mých vědomostí dosud nikdo neprovedl.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Currently, there are various solutions to the problem of dating the canonical gospels, which do not agree with each other. The prevailing solution is based on the theory of two sources (Mark's Gospel and source Q). There are also other solutions to the dating of the Gospels, which are based on linguistic approaches (J. Carmignac, C. Tresmontant, J. Jeremias, H. Birkeland, D. Flusser, R. Lindsey, R. Buth, S. Safrai, W. Schadewaldt, G. Zuntz and others), archaeological (J. A. T. Robinson, K. Berger, M. P. Benoit, M. Hengel, M. C. Tenney, C. A. Evans and others), papyrological approaches (J. O'Callaghan, C.P. Thiede, O. Montevecchi, H. Hunger, Y. K. Kim, P. W. Comfort and others) and the results of other comparative sciences.
Some researchers suggest linguistic comparisons of the Greek language used in the New Testament with the Hellenistic language commonly used at the time. They argue that the late dating of the Gospels does not correspond to the frequent occurrence of antisemitism in the Gospel texts. These authors assume that the Gospels were written either by native speakers from Palestine at the time, or by people who translated the narratives of these native speakers into the Greek of the time either literally or with minor or minimal modifications.
In the 20th century, certain partial studies (e.g. J. Jeremias) as well as an attempt to synthesize these studies (Tresmontant, Carmignac) were carried out.
Archeologically found Greek texts, originating from everyday life at the time of the creation of the Gospels, can be compared with the expressions used in the Gospels. In this way, we can find out whether these expressions are contained in the then generally widespread "Koine" speech. If these expressions do not appear in the archaeologically found texts of non-literary papyri, they could point to the Hebrew thinking and expression of the authors of the Gospel texts.
The proposed solution by comparing of phrases from the Gospels, with the help of a database of texts (papyri.info), which contains non-literary Greek texts from the time of the creation of the Gospels, which archaeologists have found and which come from everyday life, has not yet been carried out as I believe.
The goal of my work is to fill this gap in the research of preserved Gospel texts and thus specify the relationship of these Gospel texts to the supposed Semitic tradition, which according to some researchers should have preceded their writing.