Vliv brazilských prezidentů na mezinárodní vztahy v regionu po roce 1945.

• Název práce v češtině: Vliv brazilských prezidentů na mezinárodní vztahy v regionu po roce 1945.
• Název v anglickém jazyce: The impact of Brazilian presidents on international relations in the region after 1945.
• Klíčová slova: Brazílie, president, mezinárodní vztahy, poválečné období, globalizace
• Klíčová slova anglicky: Brazil, presidents, international relations, region, the post-war period, globalization
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Malvína Krausz Hladká, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 06.02.2023
• Datum zadání: 06.02.2023
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2023 07:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, B328, 328, seminární místnost IPS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2023
• Oponenti: PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.

Seznam odborné literatury

ALVARADO, Arturo. The Brazilian Constitution of 1988: a comparative appraisal. Revista de Investigações Constitucionais. Universidade Federal do Paraná, 2018, roč. 5, s. 137–148. ISSN 2359-5639. DOI: 10.5380/rinc.v5i3.60966
AMORIM, Celso. Brazilian foreign policy under President Lula (2003-2010): an overview. Revista Brasileira de Política Internacional. 2010, roč. 53, č. spe, s. 214–240. ISSN 0034-7329. DOI: 10.1590/S0034-73292010000300013
BRASIL, CPDOC-Centro de Pesquisa e Documentação História Contemporânea do. DUTRA, EURICO GASPAR. In: CPDOC - Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil . Dostupné z: https://www18.fgv.br/cpdoc/acervo/dicionarios/verbete-biografico/dutra-eurico-gaspar
BURGES, Sean W. a Fabrício H. CHAGAS BASTOS. The importance of presidential leadership for Brazilian foreign policy. Policy Studies. 2017, roč. 38, č. 3, s. 277–290. ISSN 0144-2872, 1470-1006. DOI: 10.1080/01442872.2017.1290228
CASARÕES, Guilherme Stolle Paixão e a Déborah BARROS LEAL FARIAS. Brazilian foreign policy under Jair Bolsonaro: far-right populism and the rejection of the liberal international order. Cambridge Review of International Affairs. Routledge, 2022, roč. 35, č. 5, s. 741–761. ISSN 0955-7571. DOI: 10.1080/09557571.2021.1981248
CASON, Jeffrey W. a Timothy J. POWER. Presidentialization, Pluralization, and the Rollback of Itamaraty: Explaining Change in Brazilian Foreign Policy Making in the Cardoso-Lula Era. International Political Science Review. SAGE Publications Ltd, 2009, roč. 30, č. 2, s. 117–140. ISSN 0192-5121. DOI: 10.1177/0192512109102432
CASTRO, Matheus Felipe de a Orides MEZZAROBA. History of Brazilian Constitutional Law: 1824’s Constitution of the Empire of Brasil and the Private Slavery System. Sequência (Florianópolis). Programa de Pós-Graduação em Direito da Universidade Federal de Santa Catarina, 2018, s. 11–36. ISSN 0101-9562, 2177-7055. DOI: 10.5007/2177-7055.2018v39n78p11
DULLES, John W. F. Unrest in Brazil; political-military crises 1955-1964 [online]. Austin, University of Texas Press, 1970 . ISBN 978-0-292-70006-2. Dostupné z: http://archive.org/details/unrestinbrazilpo0000dull
DULLES, John W. F. Vargas of Brazil: a political biography [online]. Austin, University of Texas Press, 1967. ISBN 0-292-74078-6. Dostupné z: https://archive.org/details/vargasofbrazilpo0000dull/page/10/mode/2up
FRAZER, Raiesa. The Temer Administration and the Threat to the Southern Regional Integration Process. . 2016
GALERANI, Kleber Antonio. Política Externa do governo Juscelino Kubitschek: a Operação Pan-Americana. Revista InterAção. 2010, roč. 1, č. 1, s. 104–113. ISSN 2357-7975. DOI: 10.5902/2357797512699
HILTON, Stanley E. Vargas and Brazilian Economic Development, 1930–1945: A Reappraisal of his Attitude Toward Industrialization and Planning. The Journal of Economic History. Cambridge University Press, 1975, roč. 35, č. 4, s. 754–778. ISSN 1471-6372, 0022-0507. DOI: 10.1017/S0022050700073757
IERACI, Giuseppe. Power in office: presidents, governments, and parliaments in the institutional design of contemporary democracies. Constitutional Political Economy. 2021, roč. 32, č. 4, s. 413–430. ISSN 1572-9966. DOI: 10.1007/s10602-020-09318-2
LAFER, Celso. Brazilian International Identity and Foreign Policy: Past, Present, and Future. Daedalus [online]. The MIT Press, 2000, roč. 129, č. 2, s. 207–238. ISSN 0011-5266. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/20027635

Předběžná náplň práce

Náplní práce je hypotetická otázka zabývající se tím, jak se změnila role a vliv brazilských prezidentů v rámci regionu po roce 1945 zejména s příchodem globalizace a demokracie, nejlépe vyjádřeno v historickém kontextu. Předpokladem je, že bude existovat role a vliv v rámci období před juntou, v období vlády vojenské junty a zejména v období po návratu demokracie a Nové republiky - v každém z těchto období prezidenté Brazílie, semipresidentskéme či prezidentském systému hráli svoji a ovlivňovali zbytek regionu, ať už sám jako reprezentant brazílie, nebo jako součást mezinárodních či regionálních organizací. Brazílie je významný regionální aktér, silná ekonomika a ten, kdo stojí v jejím čele má na mezinárodní vztahy bezpochyby svůj vliv, který ale existuje v kontextu dalších významných aktérů v regionu, historicky USA, v posledních dekádách Čína a EU, kteří tvoří prostředí, ve kterém musí brazilská hlava státu fungovat.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This project focuses on how the presidents of Brazil influenced the region in the post-war period. They are the most powerful actor on their home political scene, thanks to the regime being presidential or at least semi-presidential, Brazil is a regional power with and strong and large economy and the time period selected is also very interesting - it is possible to describe the influence of presidents in the immediate post-war period, during the rule of the junta and during the period of New Republic, forming an interesting insight to the powerful regional actors. Given the historical context of the region, being the home base of the United States in the 20th century and the object of interest for China and the EU since globalization, this study would like to shed some light on how does Brazilian president manages to express his/her influence in this pattern of relations.