Vliv masifikace VŠ na vzdělanostní mobilitu a vzdělanostní dráhy a jejich souvislost s vnímáním zdrojů úspěchu (porovnání dat z modulů nerovnosti ISSP 1992,1999,2019)

• Název práce v češtině: Vliv masifikace VŠ na vzdělanostní mobilitu a vzdělanostní dráhy a jejich souvislost s vnímáním zdrojů úspěchu (porovnání dat z modulů nerovnosti ISSP 1992,1999,2019)
• Název v anglickém jazyce: The Influence of the Massification of Universities on the Educational mobility and Educational Paths, and its connection to the perception of the success (comparison of data from ISSP inequality modules 1992,1999,2019)
• Klíčová slova: vzdělanostní nerovnosti, vzdělanostní mobilita, vzdělanostní reprodukce, reprodukce nerovností,
• Klíčová slova anglicky: educational inequalities, educational mobility, educational reproduction, reproduction of inequalities
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 19.09.2022
• Datum zadání: 19.09.2022

Zásady pro vypracování

Analýza bude založena na datech z České republiky z výzkumů ISSP se naměřením na Sociální nerovnosti a to z let 1992, 1999 a 2019.

Seznam odborné literatury

1. Matějů, Petr; Straková, Jana; Veselý, Arnošt (eds.). Nerovnosti ve vzdělání. Od měření k řešení. Praha. SLON. 2010.
2. Matějů, Petr; Straková, Jana et al.. (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha. Academia. 2006.
3. Simonová, Natalie. 2007. „Vzdělanostní reprodukce v České republice od roku 1916 do současnosti: mobilitní pohled.“ Pp. 27-42 in Mareš, Petr, Ondřej Hofírek (eds.). Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze. Brno: IIPS FSS MU. ISBN 978-80-210-4439-5.
4. Katrňák, Tomáš. 2004. Odsouzeni k manuální práci: vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: SLON.
5. Greger, David. 2011. Dvacet let českého školství optikou teorií změny vzdělávání v postsocialistických zemích. Orbis Scholae, 5(1), 9–22.
6. Greger, David. 2010. Nerovnosti ve vzdělávání – od konceptů k měření. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 22–37). Praha: SLON
7. Matějů, Petr, Jana Straková, Arnošt Veselý (eds.). 2010. Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha: Sociologické nakladatelství SLON. 496 s. ISBN 978-80-7419-032-2.
8. MATĚJŮ, PETR, BLANKA ŘEHÁKOVÁ. 1992. Od Nespravedlivé Rovnosti Ke Spravedlivé Nerovnosti? Percpece Sociálních Nerovností a Sociální Spravedlnosti v Současném Československu Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, vol. 28, no. 3, 1992, pp. 293–318.
9. Simonová, Natálie. Petr Soukup, 2009. Reprodukce vzdělanostních nerovností v České republice po sametové revoluci v evropském kontextu. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 45(5), 935–965.
10. Katrňák, Tomáš, Natalie Simonová. 2016. Trends in educational fluidity after the fall of socialism in the Czech Republic.“Orbis Scholae 10 (3): 49-69. ISSN 1802-4637.
11. Mateju, Petr & Řeháková, Blanka & Simonová, Natalie. (2007). The Czech Republic: Structural Growth of Inequality in Access to Higher Education. 10.1515/9780804768146-017.
12. Simonová, Natalie. 2011. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. století do současnosti. Praha: Sociologické nakladatelství SLON. 180 s. ISBN 978-80-7419-070-4.
13. Prudký, Libor, Petr Pabian a Karel Šima. České vysoké školství : na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010.
14. Pabian, Petr. 2006. Tertiary Education in the Czech Republic: Country Background Report for OECD Thematic Review of Tertiary Education. Praha. Centre for Higher Education Studies
15. Šafr, Jiří (ed.) 2012. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností. (Mechanisms of the intergenerational reproductions of inequalities) Prague: Sociologický ústav AV ČR

Předběžná náplň práce

Tato diplomová práce se bude zabývat vzdělanostní mobilitou v souvislosti s vnímáním úspěchu a subjektivním sociálním zařazením. Práce bude založena na sekundární analýze dat z výzkumů ISSP (International Social Survey Programme) z let 1992, 1999 a 2019. V rámci této analýzy budou porovnávaná data z těchto let v oblasti vzdělanostní mobility a to ve spojení s vnímáním zdrojů úspěchu a se sociálním kapitálem. Po roce 1989 se fungování systému vysokých škol rapidně změnilo, školy byly najednou autonomní a financované státem pouze částečně, to dle očekávání mělo vést k velkému rozšíření studijních programů a počtu přijatých studentů, nicméně rostly i nerovnosti v dostupnosti vysokých škol, převážně z důvodu poklesu šancí u dětí z převážně dělnických rodin (Simonová,2011) . Vývoj po roce 1989 ve vzdělanostní mobilitě a v nerovném přístupu ke vzdělání se odrážel na lehkém poklesu vzdělanostní mobility, což bývá ovlivněné i výchovnými styly uvnitř rodiny a výběrem střední školy, který je také silný determinant v určení další vzdělávací dráhy, toto ústí v mezigenerační reprodukci dosažené úrovně vzdělání i sociální třídy. (Simonová, Katrňák 2016) Masifikace terciálního vzdělávání a její vliv na vzdělanostní mobilitu je jedním z témat této práce. Větší dostupnost terciálního vzdělání je relativně prozkoumané téma, spojované s obdobím kolem přelomu tisíciletí. “Současná větší poptávka po vyšším vzdělání je důsledkem jeho rostoucí ekonomické návratnosti i společenské ideologie, která klade důraz na vzdělání jako na významnou ochranu jedince před sociální exkluzí”(Simovová, 2007). Od roku 2000 do roku 2007 je počet přihlášek podaných na bakalářské programy skoro ztrojnásobil. Počet studentů zapsaných ke studiu mezi těmito lety rostla ještě výrazněji, v roce 1998 se z přihlášených studentů ke studiu zapsalo 48 % roce 2007 to bylo až 66 %. (Prudký et al., 2011) V těchto letech dochází převážně k rozmachu bakalářských studijních programů a programů v distanční a kombinované formě, což bylo způsobeno převážně zvyšujícími se požadavky na vzdělání i některých profesí (učitelství, zdravotnictví). Vysokoškolské vzdělání se tedy stalo dostupných i pro jedince, pro které například pochází z čistě dělnické rodiny. V práci budu zjišťovat, do jaké míry se tato masifikace vysokých škol projevuje v reprodukci vzdělanostních nerovností a vzdělanostní mobilitu jedinců. V České republice má výrazný vliv na vzdělání jedince i vzdělání rodičů a sociálního postavení otce, to nabírá na důležitosti převážně po roce 1989, čímž klesá šance dětí z nižších sociálních tříd na vysokoškolské vzdělání. Vzdělanostní mobilita je dříve hodně výrazně lišila podle pohlaví, kdy respondenti muži častěji dosahují vzestupné vzdělanostní mobility než respondentky ženy obzvláště v případě, že se porovnávají v jedním rodičem (otcem).
Práce se tako bude věnovat i vnímání zdrojů úspěchu ve spojení s vzdělanostní mobilitou a zjistit, jak se mění vnímaní zdrojů úspěchu v závislosti na masifikaci vysokých škol. To, že dochází k větší poptávce po terciálním vzdělání, jíž bylo zmíněno výše. Jak ale tato skutečnost dopadá na vnímání terciálního vzdělávání v rámci společnosti a jakým způsobem zdroju úspěchu ovlivňují subjektivní sociální zařazení. Konkrétně v práci budu zkoumat tyto výzkumné otázky:
Do jaké míry otevření vysokých škol na přelomu tisíciletí ovlivnil dráhy vzdělanostní mobility?
Jaké je vnímání zdroje úspěchů v letech 1992/1999/2019?
Jak se liší toto vnímání mezi generacemi prarodičů/rodičů/dětí v těchto letech?
Jak se liší toho vnímání v rámci jedné generace v těchto letech?
Jaká je vzdělanostní mobilita v letech 1992, 1999 a 2019 a jak se mezi sebou liší (v generaci 18-35 let)?
Jak se liší v těchto letech vliv vzdělání (či jiných atributů jako zaměstnání) otce?
Jak se liší v těchto letech vliv vzdělání (či jiných atributů jako zaměstnání) matky?
Jaká se mobilita podle subjektivního sociálního zařazení a jak se liší v letech?
Jak se liší vnímání jednotlivce v období vyrůstání a aktuální?
Jak se liší vnímání zdrojů úspěchu v souvislosti se vzdělanostní mobilitou a subjektivních sociálních zařazením?
V letech 1992,1999 a 2019?
V různých generacích?
V letech v rámci jedné generace?
Do jaké míry má vliv na subjektivní zařazení a vnímání zdrojů úspěchu sociální kapitál (mezi zkoumanými lety)?
Do jaké míry ovlivňuje sociální kapitál vzdělanostní mobilitu?
Z výzkumů v posledních 15 letech vyplívá, že po roce 2006 začíná vliv socioekonomického původu jedince na jeho vzdělání klesat, tento trend bývá vysvětlován právě větší otevřeností vysokých škol a nárůst vzdělávacích příležitostí po přelomu tisíciletí (Simonová, Katrňák 2016). Tato práce tedy porovná vývoj vzdělanostní mobility a reprodukce vzdělání, stejně jako subjektivního sociálního zařazení na datech z roku 1992, 1999 a 2019, popíše jak mezigenerační rozdíly, tak rozdíly v posunu jedné generace, zaměří se i na rozdíl ve vlivu vzdělání a zaměstnání matky/otce na vzdělanostní reprodukci. Bude se zabývat i otázkami, které naráží na sociální kapitál a poukazovat na jeho roli ve vzdělanostní mobilitě. Podobně zaváže i na vnímání zdrojů úspěchu, kde bude nastíněn rozdíl ve vnímaní vzdělání jako determinanta životního úspěchu v různých generacích a v odlišných datových souborech. Součástí práce bude i kvalitativní sonda mapující příčiny sestupné mobilitní dráhy v populaci gymnazistů s maturitou, kteří se z různých důvodů rozhodli nejít na vysoké školy.