Život a smrt jednoho pražského domu očima archeologa. Dům čp. 837/II. na Václavském náměstí zvaný Darex

• Název práce v češtině: Život a smrt jednoho pražského domu očima archeologa. Dům čp. 837/II. na Václavském náměstí zvaný Darex
• Název v anglickém jazyce: The Life and Death of one Prague House through the Eyes of an Archaeologist. The House No. 837 / II. in Wenceslas Square is called Darex
• Klíčová slova: Praha|městský dům|pozdní středověk|raný novověk|domácnost|hmotná kultura|depoziční procesy|každodenní život
• Klíčová slova anglicky: Prague|Town House|Middle Ages|Early Modern Age|Household|Material Culture|Deposition Processes|Everyday Life
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Gabriela Blažková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.06.2022
• Datum zadání: 27.06.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.07.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: ne
• Konzultanti: Mgr. Petr Starec, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Předmětem práce jsou archeologicky získané artefakty a ekofakty z parcely čp. 837/II, Václavské náměstí, Praha 1. Analýza hmotné kultury domu bude prováděna s cílem rekonstruovat životní cyklus domácnosti ve sledovaném prostoru od nejstaršího objektu k nejmladšímu.
Cílem magisterské práce je sledování depozičních procesů na parcele a kontextuální analýza. Historický vývoj parcely bude vyhodnocen za pomoci mezioborového dialogu s využitím interpretačních modelů totálních dějin dlouhého trvání a konceptu mentalit.

Seznam odborné literatury

Blažková, G. - Žegklitz, J. 2016: Současný stav poznání raně novověké keramiky v Praze. Archaeologica Pragensia – Supplementum 3. Praha archeologická, 147-178.
Blažková, G. et al. 2016: Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu. Castrum Pragense 13. Díl II. Praha.
Cymbalak, T. - Matějková, K. 2012: Zpracování nálezů ze dvou odpadních jímek a úskalí jejich interpretace. Staletá Praha XXVIII2, 41-78.
Čapek, L. 2010: Depoziční a postdepoziční procesy středověké keramiky na parcelách Českých Budějovic. čp. 220. Tábor 1998.
Čulíková, V. 2017: Archeobotanika – jeden z pramenů poznání středověké a raně novověké Prahy. Archaeologica Pragensia – Supplementum 3. Praha archeologická, 237–260.
Dudková, V. – Orna, J. 2009: Obraz vybavení lékaře v novověku na základě nálezů z odpadní jímky v domě čp. 289 v Plzni. Studies in Post-Medieval archaeology 3, 501-508.
Feldhaus-Stephan, R. 1995: Untersuchungen zum Wandel von Gebrauchsgeschirr der Zeit um 1200 und zur frühen städtischen Entsorgungspraxis, dargestellt am Beispiel von zwei archäologischen Fundkomplexen aus Höxter. In: Ausgrabungen und Funde in WestfalenLippe vol. 9b. Mainz. 201 – 319.
Green, F. J. 1982: Collection and interpretation of botanical information from Medieval Urban Excavation in Southern England. Archeo-Physika 8 (1979), 39-55.
Greig, J. 1981: The investigation of a medieval barrel-latrine from Worcester. Journal of Archaeological Science. Volume 6, Issue 3, September 1979, 279-284.
Huml, V. 1979: Archeologické poznámky k dějinám Koňského trhu na Novém Městě pražském – Archäologische Erkenntnisse zur Geschichte des Pferdemarktes in der Prager Neustadt. Staletá Praha 9, 158–173 a 312–313.
Klápště, J. 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia Archeologica 4. Praha.
Koula, J. 1917-1919: Co nám vyprávějí pražské střepy 17. století. Památky archeologické 29/1917, 12-16, 123-129, 176,184, 250-257; 30/1918, 27-34, 101-108; 31/1919, 25-27.
Kozáková, R. et al. 2009: The potential of pollen analyses from urban deposits: Multivariate statistical analysis of a data set from the medieval city of Prague, Czech Republic. Vegetation History and Archaeobotany. 18. 477-488.
Krajíc, R. 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220. Tábor.
Krajíc, R. 2009: Vody a odpady jako privátní i komunální problém městských aglomerací. Doklady z města Tábora od 13. do 18. století. Památky archeologické 100, 2009, 261–300.
Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu. In: P. Květina (ed.): Bylany: Varia 2, 21-38. Praha.
Pokorná, A. 2017: Před hradbami Starého Města – změny středověké synantropní vegetace v Praze. Geologie a botanika v pražské archeologii, 273-285.
Rückl, Š. - Havrda, J. - Tryml, M. 2007: Renesanční jímka z pražské Malé Strany. Studies in Post-Medieval archaeology 2, 361-382.
Starec, P. 2005: Z příspěvků archeologie ke studiu vodních poměrů v historickém jádru
Prahy. In: O. Fejtová – V. Ledvinka – J. Pešek (ed.): Město a voda. Praha, město u vody. Documenta pragensia XXIV.
Štajnochr, V. 2006: Mísy. Studia funkcí novověké keramiky. Archeologie ve středních Čechách 10, 959-1046.
Vařeka, P. 1998: Prameny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách. Archeologické rozhledy XL1, 123–137.
Vařeka, P. 2002: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998-1999). Archaeologica Pragensia 16, 217-249.
Vařeka, P. 2009: Pohled do kuchyně a na jídelní stůl – výpověď keramických nálezů. In. P. Juřina (ed.), Náměstí Republiky: výzkum století. Praha.
Vencl, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu „nálezový celek“ v české archeologii. Archeologické rozhledy LIII, 592-614.