Poldi Kladno očima kolektivní paměti

• Název práce v češtině: Poldi Kladno očima kolektivní paměti
• Název v anglickém jazyce: Poldi Kladno Through The Eyes Of Collective Memory
• Klíčová slova: Kolektivní paměť, Poldi Kladno, Kladno, sociologie, kvalitativní výzkum, hloubkové rozhovory, vizuální sociologie
• Klíčová slova anglicky: Collective memory, Poldi Kladno, Kladno, sociology, qualitative research, in-depth interviews, visual sociology
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.06.2022
• Datum zadání: 17.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 14.09.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2022
• Oponenti: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Svůj výzkum bych ráda pojala jako kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod. V první řadě mám v plánu vytvořit kvantitativně pojatý online dotazník, který mi umožní zasáhnout větší počet respondentů. Tento dotazník plánuji doplnit o menší množství kvalitativně vedených face-to-face rozhovorů s na základě určitých vhodných kritérií vybraných obyvatel Kladna, jež by mi měly umožnit hlubší pohled do podstaty problému.

V obou případech bych do použitých výzkumných metod ráda zapojila práci s vizuálními materiály. Konkrétně uvažuji o (po konzultaci s odborníky na danou problematiku) vybraných fotografiích, které by mohly určitým způsobem inspirovat a oživit vzpomínání respondentů během rozhovoru/vyplňování dotazníku. Další z možných vizuálních výstupů, který zvažuji, je například tvorba mentálních map.

Veškerý převzatý obsah a použité prameny budou v rámci mé diplomové práce řádně citované a uvedené v seznamu zdrojů. Během výzkumu samotného se budu držet všech standartních etických pravidel pro sociologické výzkumy. Když si zde nyní blíže rozebereme některé konkrétní aspekty, například při výběru respondentů k face-to-face rozhovorům a při zpracování odpovědí z online dotazníku si pokusím nastavit kvóty, případně váhy tak, aby mnou vybraný výzkumný vzorek respondentů co nejlépe reprezentoval odpovídal rozložení v cílové populaci a nebyl zavádějící. Při zpracování osobních údajů respondentů budu postupovat podle zásad stanovených GDPR.

Očekávané, že výsledkem mé diplomové práce bude prozkoumání a vytvoření určitého komplexního obrazu toho, jakou pozici má Poldi Kladno v rámci kladenské kolektivní paměti. Druhou částí výstupu mé práce bude prezentace podnětů a návrhů obyvatel Kladna pro potenciální budoucí využití v současné době chátrajícího areálu.

Seznam odborné literatury

ADAMS, William C. Conducting semi-structured interviews. Handbook of practical program evaluation 4 (2015): 492-505.

ASSMANN, Jan. Communicative and Cultural Memory. The theoretical foundations of Hungarian 'lieux de mémoire' studies: (Loci Memoriae Hungaricae) [online]. 2013, 36-43 [cit. 2020-04-01]. Dostupné z: https://archiv.ub.uni-heidelberg.de/propylaeumdok/3860/1/Assmann_Communicative_and_Cultural_2013.pdf

ASPERS, Patrik, and Ugo Corte. What is qualitative in qualitative research. Qualitative sociology 42.2 (2019): 139-160.

AUGÉ, Marc. Non-places: Introduction to an Anthropology of Supermodernity. verso, 1995. Dostupné také z: http://udmedsproget.statsskolen.dk/rum/2015-2016/files/ressourcerummet/51368_s19.pdf

BĚLOHRADSKÝ, Václav. Proč nejsem antikomunista. Právo 18. 7. 2009

BOYCE, Carolyn, and Palena NEALE. Conducting in-depth interviews: A guide for designing and conducting in-depth interviews for evaluation input. (2006): 3-12.

BURKE, Peter. Variety kulturních dějin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-081-0.

CAPPELLETTO, Francesca. Long‐term memory of extreme events: from autobiography to history. Journal of the Royal Anthropological Institute 9, no. 2 (2003): 241-260.

CLARK-IBÁÑEZ, Marisol. Framing the social world with photo-elicitation interviews. American behavioral scientist 47.12 (2004): 1507-1527.

COYNE, Imelda T. Sampling in qualitative research. Purposeful and theoretical sampling; merging or clear boundaries?. Journal of advanced nursing 26.3 (1997): 623-630.

CRESWELL, John W. Educational research: Planning, conducting, and evaluating quantitative. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall, 2002.

ČERVENKA, Jan. Třicet let od sametové revoluce z pohledu české veřejnosti. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. 2019. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5025/f9/pd191029b.pdf

ČT24. Pryč s jezery dehtu. Kladenská Poldovka prochází očistou. Česká televize [online]. 2019 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2929967-pryc-s-jezery-dehtu-kladenska-poldovka-prochazi-ocistou

DOLEŽELOVÁ, Lucie. Regenerace brownfieldů: vývoj politik a příklady realizací. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2015. ISBN:978-80-86684-96-3.

ENDEL, Stanislav, and Jana PETEROVÁ. "Možnosti využití mitigačních opatření při regeneraci brownfields." (2012).

EUROPEAN PARLIAMENT and EUROPEAN COUNCIL. Regulations: REGULATION (EU) 2016/679 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 27 April 2016 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data and on the free movement of such data, and repealing Directive 95/46/EC (General Data Protection Regulation). EUR-Lex [online]. 2016 [cit. 2022-01-16]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32016R0679&from=EN

FENIG, Shmuel, et al. Telephone vs face-to-face interviewing in a community psychiatric survey. American journal of public health 83.6 (1993): 896-898.

GIBAS, Petr. Industrial Nostalgia: The Case of Poldi Kladno. Lidé Města/Urban People 10.2 (2008): 92-114.

GOODMAN, Leo A. Snowball sampling. The annals of mathematical statistics (1961): 148-170.

GUION, Lisa A., David C. DIEHL, and Debra MCDONALD. Conducting an in-depth interview. EDIS 2011.8 (2011).

HALBWACHS, Maurice, Gérard NAMER a Marie JAISSON. Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-016-2.

HALDA KLADNO. Podpořte na HitHitu vydání Kladenských karet na lóru. Halda Kladno [online]. 2022 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://www.haldakladno.cz/l/podporte-na-hithitu-vydani-kladenskych-karet-na-loru/

HARPER, Douglas. Talking about pictures: A case for photo elicitation. Visual studies 17.1 (2002): 13-26.

HELLER, Jakub. Vodě pod Kladnem hrozí kontaminace. Její ochrana teď není potřeba, tvrdí ministerstvo. Aktuálně.cz [online]. 2019 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/miliony-kubiku-vody-pod-kladnem-jsou-v-bezpeci-rika-ministr/r~f5629fccee7f11e9b259ac1f6b220ee8/#:~:text=Hluboko%20pod%20tamn%C3%ADmi%20domy%20a,vodovodn%C3%AD%20s%C3%ADt%C4%9B%20v%20cel%C3%A9m%20%C4%8Cesku.

HENNINK, Monique, Inge HUTTER, and Ajay BAILEY. Qualitative research methods. Sage, 2020.

HIIEMÄE, Reet. Non-places as sacred places: Conflict, contradiction, or adaptation. Between the Worlds: People, Spaces and Rituals (2019): 14-29.

HROCH, Miroslav in ŠUSTROVÁ, Lucie a Luba HÉDLOVÁ, eds. (2014): Česká paměť: Národ, dějiny a místa paměti. Praha: Academia. ISBN: 978-80-200-2411-4

HRUBÝ, Karel. Poznámky k českému polistopadovému antikomunismu: Diskuze. Soudobé dějiny [online]. 2010, (3), s. 468-476 [cit. 2022-01-27]. Dostupné z: https://www.usd.cas.cz/casopis/soudobe-dejiny-3-2010/

CHENG, Tai-Ann, and Paul WILLIAMS. The design and development of a screening questionnaire (CHQ) for use in community studies of mental disorders in Taiwan. Psychological medicine 16.2 (1986): 415-422.

KADEŘÁBKOVÁ, Božena, and Marian PIECHA. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. CH Beck, 2009.

KLADENSKÝ DENÍK. Lunchmeat festival na jednu noc oživí chátrající areál kladenské Poldi. Kladenskýdeník.cz [online]. 2021 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://kladensky.denik.cz/kultura_region/poldi-lunchmeat-festival-dj-techno-elektronika-koncert-hudba-kladno.html

KLADNO-KONĚV, O.S. O naučné stezce. Kladno-Koněv, o.s. [online]. 2009 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: http://kladno-konev.blogspot.com/search/label/o%20nau%C4%8Dn%C3%A9%20stezce

KLÍMA, Karel. Poldi: Výkon, jakost, spolehlivost. Poldi - Spojené ocelárny, 1989.

KLÍMA, Karel a autorský kolektiv odborné skupiny pracovníků národního podniku POLDI - "Spojené ocelárny." 100 let oceli Poldi. Praha: PRÁCE, 1989.

MANNAY, Dawn. ‘Who put that on there… why why why?’Power games and participatory techniques of visual data production. visual studies 28.2 (2013): 136-146.

MARTÍNEZ-MESA, Jeovany, et al. Sampling: how to select participants in my research study?. Anais brasileiros de dermatologia 91 (2016): 326-330.

MATĚJŮ, Martin. Město a veřejný prostor. Český lid 90, no. 3 (2003): 225-228.

MAYER, Françoise. Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0151-5.

NORA, Pierre, MAYER, Françoise, Alban BENSA a Václav HUBINGER, ed. Mezi pamětí a historií: problematika míst. Cahiers du CEFRES [online]. 2010, (10) [cit. 2020-04-01]. Dostupné z: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1996_mezi_pameti_historii.pdf

PERRON, Catherine, and Zdena VAJDOVÁ. Kladno: A Showcase of Socialism?. Cahiers du CEFRES 30 (2006): 8.

POKORNÝ, Marek. Miliony za Dakar, svačiny za korunu. Příběh kladenské Poldovky a jejího krachu. Aktuálně.cz [online]. 2017 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/dvacet-let-se-stehlikem-pribeh-kladenske-poldovky-a-jejiho-k/r~d6a4df22792f11e79de10025900fea04/

POLDI STEEL. Poldi 2000. Poldi Steel, 1994.

POSPĚCH, Pavel. Městský veřejný prostor: interpretativní přístup. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 49, no. 01 (2013): 75-100.

PÝCHA, Čeněk, et al. Místa paměti v digitálním prostředí. Historie–Otázky–Problémy, 2018, 10.1: 32-45.

SIMAR. Etické zásady oboru. Simar: Výzkum, data a inspirace pro lepší rozhodování [online]. 2001 [cit. 2022-01-16]. Dostupné z: https://simar.cz/o-simar/eticke-zasady-oboru.html

SIVÁK, Marek a kol. Občanské projekty ve veřejném prostoru: Manuál pro politiky, úředníky a iniciátory projektů. Pěstuj prostor, 2020. ISBN 978-80-907808-1-1.

SPALOVÁ, Barbora, UMLAUF Václav et al. Ruprechtice: Veřejný prostor podle mentálních map. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2017.

STUDENÁ, Iva. Stehlík s dovoláním kvůli krachu poldovky neuspěl. Trest nedostal díky amnestii. Aktuálně.cz [online]. 2019 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/stehlik-s-dovolanim-kvuli-krachu-poldovky-neuspel-trest-nedo/r~51c4bd9423b611e9a0090cc47ab5f122/

SUK, Jiří. Politické hry s „nedokončenou revolucí“: Účtování s komunismem v čase Občanského fóra a po jeho rozpadu (1989–1992). Soudobé dějiny [online]. 2009, (2-3), s. 276-312 [cit. 2022-01-27]. Dostupné z: https://www.usd.cas.cz/casopis/soudobe-dejiny-2-3-2009/

SVĚTLÍK, Jan. Kladenská huť Poldi stojí, odbory nemají zprávy o zahájení výroby ani novém majiteli. Lidovky.cz [online]. 2020 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/byznys/kladenska-hut-poldi-stoji-odbory-nemaji-zpravy-o-zahajeni-vyroby-ani-novem-majiteli.A200117_181936_firmy-trhy_ele

SZALÓ, Csaba. Paměť míst: Kulturní sociologie vzpomínání. Masarykova univerzita, 2017.

ŠUBRT, Jiří a Štěpánka PFEIFEROVÁ. Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky [online]. 2010 [cit. 2020-05-16]. Dostupné z: https://historicalsociology.cuni.cz/HS-31-version1-2subrt.pdf¨

WELZER, Harald, Sabine MOLLER a Karoline TSCHUGGNALL. "Můj děda nebyl nácek": nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0228-4.

WILLIAMS, Michael., & MOSER, Tami. (2019). The art of coding and thematic exploration in qualitative research. International Management Review, 15(1), 45-55.

WLADYNIAK, Ludmiła. Facing the Past, Talking the Future. The Role of Collective Memory in the Ethnic, Cultural, and Historical Borderland. Lidé města 21.2 (2019): 188-201.

Předběžná náplň práce

Není tomu tak dávno, co Poldina huť představovala jeden z nejvýraznějších symbolů Kladna, města za minulého režimu proslaveného také související dolní kamenouhelnou těžbou. Ocelárny Poldi se mimo symbolického významu také významně podílely na utváření koloritu a životního tempa města- nabízely pracovní místa pro lidi z širokého okolí, v jejich blízkosti vznikaly specifické podniky specializující se na dělníky vracející se například v brzkých ranních hodinách z noční šichty, nebo se zde hodí zmínit například notoricky známé slovní spojení „rudá záře nad Kladnem“, jež ve svém původním významu popisovalo zdaleka pozorovatelný vizuální efekt, k němuž docházelo při odpichu vysokých pecí. Dále se těžba a následné zpracování takto získaných materiálů nejčastěji na koks či ocel třeba také určitým způsobem podepisovala na kladenském životním prostředí. Po Sametové revoluci však následkem transformace průmyslu a špatných byznysových rozhodnutí tehdejší chlouba města zanikla a v současné době je areál Poldi chátrajícím brownfieldem, který nemá žádného praktického využití.

Výzkumný problém, který jsem si pro svou diplomovou práci zvolila, je zjistit, jaký je obraz Poldi Kladno v paměti současných obyvatel města a jak občané Kladna ve vztahu k Poldi hodnotí porevoluční vývoj, který znamenal konec tohoto podniku. Následným cílem mé práce by také měl být určitý výstup prezentující dostupné možnosti a přání obyvatel Kladna ohledně toho, jaká budoucnost by měla nyní chátrající areál čekat. Předpokládám, že se má výsledná práce bude skládat ze čtyř hlavních kapitol. Nejprve na úvod představím historii Poldi Kladno, její význam pro město a postupnou proměnu v zašlý symbol, poté bude následovat teoretická část, kde se budu věnovat všem klíčovým teoretickým konceptům, poté bude v práci zahrnuta část metodologická a konečně samotné výsledky výzkumu.

2) Teoretické ukotvení

Při zpracovávání svého výzkumu se plánuji opírat především o teorii kolektivní paměti, konkrétněji o pojetí Maurice Halbwachse, jenž bývá považován za jejího zakladatele. Mezi další sociology, jejichž myšlenky by mi tento koncept mohly pomoci doplnit můžeme jmenovat například Pierra Noru a jeho místa paměti, Jana Assmanna a mnohá díla uvedená níže v orientačním seznamu odborné literatury.

Kolektivní paměť je úzce spojena s oblastí vizuální sociologie. Mnoho lidských vzpomínek je vizuálního charakteru, nebo alespoň má určitou vizuální složku. Kolektivní paměť také může být přenášena skrze vizuální média nebo-li média kolektivní paměti, mezi něž se řadí například filmy, obrazy či fotografie. Ve svém výzkumu plánuji s vizuálními médii kolektivní paměti z části pracovat, jak je dále konkrétněji rozvedeno v metodologické části této teze, tudíž je pro mě důležité se spojení kolektivní paměti s vizuální sociologií věnovat také v rámci teorie. Ve svých dílech se tomuto tématu věnují například Francesca Cappelletto, nebo Gillian Rose. Dále bych se v tomto ohledu ráda opírala o již proběhlé výzkumy s podobnou tématikou, například Facing the Past, Talking the Future. The Role of Collective Memory in the Ethnic, Cultural, and Historical Borderland Ludmily Wladyniak, nebo Ruprechtice: veřejný prostor podle mentálních map Barbory Spalové a Václava Umlaufa.

Poldi Kladno je v současné době nepoužívaným průmyslovým areálem, který může být považován za brownfield. Jedním z cílů mé práce je shromáždit návrhy na potenciální budoucí využití tohoto areálu, tudíž považuji za důležité se v teoretické části mé práce věnovat také konceptu brownfileds a sociologii veřejného prostoru. Získané teoretické znalosti mi následně pomohou při sestavování dotazníků a struktury rozhovorů, například v tom ohledu, že respondenty budu moci pro inspiraci odkázat na určité širší oblasti nejčastějšího využití podobných areálů. Tématu brownfields a sociologii veřejného prostoru se věnují mezi jinými například Božena Kadeřábková s Marianem Piechou, nebo Pavel Pospěch. Pokud koncept brownfields máme blíže spojit s tématem kolektivní paměti, můžeme si zde půjčit například teorii Pierra Nory a říct, že se v případě areálu Poldi v podstatě jedná o určitý specifický druh místa paměti.


3) Výzkumné otázky

1. Jakým způsobem obyvatelé Kladna vzpomínají na předrevoluční éru, tedy období největšího rozkvětu Poldi Kladno? Jaké aspekty spojené s fungováním tohoto průmyslového komplexu jsou v kladenské kolektivní paměti hodnoceny pozitivně a které naopak negativně?

Tato výzkumná otázka mi slouží k tomu, abych zjistila, jaký vztah obyvatelé Kladna skutečně chovají ke slavné minulosti v podobě Poldiny hutě. Je Poldi v kladenské kolektivní paměti symbolem evokujícím pozitivní emoce jako například hrdost? Měla činnost Poldi naopak nějaké negativní dopady na životy kladenských obyvatel?

2. Jakým způsobem obyvatelé Kladna vnímají z hlediska Poldi vývoj, který následoval po Sametové revoluci? Přáli by si obnovení původní činnosti Poldi?
Tato výzkumná otázka mi bude sloužit k tomu, abych svůj výzkum přenesla do současnosti, potažmo k určitému srovnání předrevoluční a porevoluční situace. Mají obyvatelé Kladna pocit, že Poldi v jejich městě chybí, nebo jsou s odstupem času raději, že její činnost zanikla?

3. Jaké by si obyvatelé Kladna představovali vhodné využití pro dnes chátrající průmyslový areál?

Poslední výzkumná otázka by měla sloužit jako coby určitý podnět do budoucnosti. V současné době nemá průmyslový areál Poldi v podstatě žádné praktické využití. Jaké návrhy na změnu této skutečnosti mají kladenští obyvatelé?