Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu

• Název práce v češtině: Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
• Název v anglickém jazyce: Domestic violence legislation under European and international law
• Klíčová slova: Domácí násilí, Násilí na ženách, Genderově podmíněné násilí, Istanbulská úmluva
• Klíčová slova anglicky: Domestic Violence, Violence against Women, Gender-based violence, Istanbul Convention
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra evropského práva (22-KEP)
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.04.2022
• Datum zadání: 13.04.2022
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.04.2022
• Datum a čas obhajoby: 24.05.2022 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.04.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 24.05.2022
• Oponenti: doc. JUDr. Magdaléna Svobodová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně.

Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaný Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva.

Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí problematická. Součástí práce je i výběr a rozbor související judikatury, a to především z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva.

Samostatná kapitola pojednává o tom, jak na domácí násilí pohlíží naše právní úprava a jaké kroky Česká republika musela učinit, aby do českého právního řádu implementovala závazné mezinárodní a evropskoprávní normy, a jaké povinnosti jsou jí v této souvislosti ukládány. Práce se rovněž v krátkosti zabývá komparací právních úprav několika vybraných evropských států.

V závěru se snaží práce nabídnout vhodná legislativní řešení a opatření, která by mohla snahu potírání domácího násilí a potažmo násilí na ženách více zefektivnit a ideálně zabránit mnohdy tragickým následkům, které lze s fenoménem domácího násilí spojovat.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This dissertation sets out to analyse domestic violence legislation both from an international legal perspective and, above all, from the perspective of relevant European law. By analysing this legislation, we will then evaluate whether the regulations currently in force are sufficient and actually offer effective tools to protect victims of violence.

As the victims of domestic violence are mostly women, the first chapter focuses on the issue of violence against women, with particular focus on the specifics of gender-based violence and its manifestations, in particular sexual violence. In doing so, we will analyse how the affirmative consent principle is applied, as well as examining the matter of sex-based killings (femicide). For this purpose, this dissertation will pick up on the results of a data survey on violence against women in individual Member States, entitled Violence against women: an EU-wide survey, which was carried out in 2012 by the Human Rights Agency.

Particular emphasis is placed on the Council of Europe Convention on Preventing and Combating Violence against Women (the Istanbul Convention), including a description of its ratification status and insight into some of its provisions which are proving rather difficult for some countries to apply. This dissertation also selects, and analyses related case law, with particular regard to the decision-making practice of the European Court of Human Rights.

A separate chapter discusses how domestic violence is viewed in Czech legislation and what steps the Czech Republic had to take to implement binding international and European regulations into the Czech legal system, while also assessing the obligations that have been imposed on the Czech Republic in this regard. The dissertation also a provides a brief comparison between the regulations of selected European countries. In conclusion, this dissertation seeks to propose appropriate legislative solutions and measures which could lend greater effectiveness to the efforts to combat domestic violence and violence against women and which, ideally, could prevent the often tragic consequences that can be associated with the phenomenon of domestic violence.