Malířská dílna kolem roku 1500. Organizace a strategie malířských dílen v Čechách

• Název práce v češtině: Malířská dílna kolem roku 1500. Organizace a strategie malířských dílen v Čechách
• Klíčová slova: Deskové malířství, Čechy, malířská dílna, cech, pozdní středověk
• Klíčová slova anglicky: Panel painting, Bohemia, painting workshop, guild, late medieval
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.09.2021
• Datum zadání: 21.09.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 21.09.2021

Předběžná náplň práce

V práci se budu zabývat problematikou týkající se promítání různých organizačních modelů a strategií provozů malířských dílen do vizuality výsledného produktu – výtvarného díla samotného. Strategií myslím soubor vědomých voleb nastavujících běžný provoz, i voleb učiněných při vzniku konkrétního díla. Takové volby se mohly týkat např. stylového modu, kompozice či východiska v předloze, které vizualitu ovlivnily přímo, či vynaložení objemu práce a nákladů, které ji ovlivnily nepřímo. Dílna např. rozvrhla práci mezi více osob, které měly určité technologické či výtvarné specializace a kvalitativní předpoklady. Zásadní je zejména poznání organizace řemesla jako takového, která se děla prostřednictvím cechu. Cílem je přiblížit se odpovědi na otázku „jak“ taková dílna pracovala, což může pomoci lépe formulovat odpovědi na otázky „proč“ má dílo určitou vizualitu, styl či kvalitu.
Bádání chci založit na představě, že výtvarné dílo v době „před uměním“ vzniklo jako výslednice (či Baxandallův termín sediment) souboru různě působících činitelů. Na jedné straně této strukturně individuální pomyslné rovnice lze zařadit zamýšlenou funkci díla, objednavatele a jeho nároky, ikonografii, předpokládané publikum, a také strategii a postup autora, či autorského kolektivu, který dílo vytvářel; na druhé straně se pak nachází dílo samotné. Vizualita výtvarného díla a jeho technické aspekty proto mohou, stejně jako písemné prameny, sloužit jako zásadní pramen tohoto zkoumání, pokud jsou brány v úvahu jednotlivé působící činitele. Předpokládám, že všechny tyto činitele podléhaly účelově volbám motivujícím k určitému stylu konkrétních děl či celkové produkce dané dílny ve stylové a kvalitativní koherenci či variabilitě. Tato práce si klade za cíl prohloubit znalost jedné z uvedených proměnných pomyslné rovnice.
Hned v počátku je třeba vzít na vědomí, že toto poznání je velice limitováno omezeně dochovaným fondem dobových písemných pramenů, a podobně i jejich sporým kritickým zpracováním, a to ve srovnání se zahraničním, zejména německojazyčným prostředím. I přesto je toto hledisko nezbytné zkoumat hned z několika důvodů:
1) Jedná se o logické vyústění badatelského úsilí o pochopení pozdně středověké výtvarné produkce, potažmo vizuality, plynoucí jednak z aktualizace metodologických přístupů, jednak z mnohem dostupnějšího technologického průzkumu.
2) Jde o hledisko, které se v zahraniční literatuře v případě pozdního středověku dostává čím dál více do popředí, a jde o následováníhodný trend.
3) Oblast Čech, potažmo zemí koruny českých postrádá v této oblasti nejen komplexní syntetickou aktualizaci, její absence je zapříčiněna již v minulosti nevyřešenými otázkami, jako je tato. Tuto práci tedy chápu jako jeden ze stavebních kamenů, který může posloužit budoucímu zhodnocení výtvarné produkce celé epochy – mezi další chybějící články patří např. zhodnocení role grafického média či známý problém existence dvorského umění na pražském hradě.
4) Terminologie spojená s problematikou zcela anonymních výtvarných děl a jejich autorstvím je místy nejasná až matoucí, a významově se překrývá s různými interpretačními modely jejich vzniku.
5) Zkoumaný artefakt je potřeba chápat mj. jako produkt určitého druhu podnikání, obživy, a fakticky řemeslného provozu.
6) Vedle ikonografického studia a širšího historického kontextu jde jednoduše o další možnost, jak anonymní a torzálně dochované pozdně středověké výtvarné dílo interpretovat široké veřejnosti.

Vymezení časovým horizontem kolem roku 1500 v Čechách budiž jakousi geografickou a časovou sondou situovanou na samotný konec středověku. Daná doba poskytuje největší objem potenciálně badatelného materiálu, ať už v podobě malířských děl, či cechovních záznamů a solitérních pramenných zmínek o malířích pro pozdní středověk na daném území. Region Čechy je pak dále zvolen pro nutnou aktualizaci problematiky chápání pozdně středověkého malířství v této oblasti, která je doposud převážně postavena na fundamentech celoživotního díla Jaroslava Pešiny. Téma chci, s vědomím nutných přesahů do dalších médií, limitovat primárně médiem deskové malby, a to pro zaostávající interpretaci v této oblasti a zároveň vysoký potenciál posunu v bádání.
Badatelským specifikem vymezeného tématu je malá možnost propojení písemných pramenů o malířích a dílnách s dochovaným fondem deskové malby. Pro období kolem roku 1500 lze nalézt pouze tři ztotožnění s cechovními prameny, a další dvě s prameny mimo ně. V rámci fondu pozdně gotické deskové malby české provenience je však dále sledováno několik skupin děl, připojených k sobě na základě blízké formální podobnosti interpretovatelné dílenskou souvislostí. Badatelsky i kvalitativně je z nich nejvýznamnější skupina zaštítěná anonymním Mistrem Litoměřického oltáře. Dalšími jsou Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Budňanského oltáře, Mistr Křivoklátského oltáře, Mistr Chudenického oltáře, Mistr Čimelického oltáře a v mladší vrstvě Mistr IW a Mistr Slavětínského oltáře. Dnes tato pomocná jména chápeme jako vymezení anonymizovaného dílenského prostředí, pro oblast Čech však tato interpretace byla aktualizována jen ve vybraných případech. Hodnotící přístupy implicitně přítomné už v základní terminologii je potřeba precizovat poznáním procesu výtvarné produkce, v Čechách kolem roku 1500 stále středověkého modelu, kdy materiálová a technologická podstata byla součástí struktury středověkého imaga, artefaktu v době „před uměním“.
Jádrem práce budou případové studie na dochovaném materiálu deskové malby české provenience, který byl dosavadním bádáním klasifikován jako soubory děl (minimálně dvou a více) formálně blízkých či shodných, což založilo předpoklad o jejich vzniku v jednom dílenském provozu. Důraz bude kladen na formální, technologické a objednavatelské vztahy jednotlivých děl při zohlednění specifické komunikační funkce, na pozadí dobové dílenské a objednavatelské praxe, cechovní či jiné organizace, a dostupných pramenů, za účelem vymezení a pochopení dílenské strategie dotčeného provozu, ve kterém byla díla objednána. Těmto případovým studiím bude předcházet příslušné metodologické a terminologické vyrovnání se s povahou problému atribuce anonymních děl v pozdním středověku a konceptu malířské dílny.
Bádání je třeba provádět paralelně ve dvou směrech. Jedním je hloubkové poznání zmíněné části dotčeného fondu, případně dalších příbuzných a souvisejících děl. Ke zhodnocení bude využit komplexní přístup sestávající z formální analýzy a komparace, technologické analýzy, studia podkreseb a kulturněhistorického kontextu, s důrazem na studium stylu. Toto zkoumání reviduje soudržnost daných skupin maleb a zaměří se na ukazatele a specifika odhalující proces vzniku děl. Druhý směr bádání bude veden s cílem zmapovat a pochopit modely organizační, dílenské a objednavatelské praxe odhalující strategie, ke kterým se jednotlivé subjekty uchylovaly. Předpokládá vytěžení analogických poznatků v zahraničí a studium cechovních a dalších relevantních pramenů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In my thesis I will deal with the issues related to the projection of different organizational models and strategies of painting workshops into the visuality of the final product - the artwork itself. By strategy, I mean a set of conscious choices that set up the day-to-day operation, as well as choices made in the creation of a particular work. Such choices might have involved, for example, a stylistic mode, composition, or starting point in the subject matter that affected the visuality directly, or the expenditure of labor and expense that affected it indirectly. For example, the workshop distributed the work among several people who had certain technological or artistic specialisations and qualitative prerequisites. Especially crucial is the recognition of the organization of the craft as such, which was done through the guild. The goal is to get closer to answering the question of "how" such a workshop worked, which may help to better formulate answers to the questions of "why" a work has a certain visuality, style, or quality.
I want to base my research on the notion that a work of art in the era „before art“ came into being as the resultant (or in Baxandall's term sediment) of a set of different factors. On one side of this structurally individual imaginary equation one can include the intended function of the work, the commissioner and his demands, the iconography, the intended audience, and the strategy and process of the artist or artist collective who created the work; on the other side is the work itself. The visuality of a work of art and its technical aspects can therefore, like written sources, serve as a crucial source for this investigation, provided that the various factors at work are taken into account. I assume that all these factors were subject to purposive choices motivating a particular style of specific works or the overall production of a given workshop in terms of stylistic and qualitative coherence or variation. This thesis aims to deepen knowledge of one of these variables of the imaginary equation.
At the outset, it should be noted that this knowledge is very limited by the limited surviving stock of contemporary written sources, and similarly by the limited critical treatment of these sources compared to the foreign, especially German-language, environment. Nevertheless, it is necessary to examine this aspect for several reasons:
1) It is the logical outcome of scholarly efforts to understand late medieval artistic production, and hence visuality, resulting both from the updating of methodological approaches and from much more accessible technological research.
2) This is an aspect that is increasingly coming to the fore in the foreign literature in the case of the late Middle Ages, and it is a trend to follow.
3) Not only does the area of Bohemia, and hence the lands of the Bohemian Crown, lack a comprehensive synthetic update in this area, its absence is due to previously unresolved issues such as this. Thus, I see this work as one of the „building blocks“ that can serve the future evaluation of the artistic production of the whole epoch - other missing „blocks“ include, for example, the evaluation of the role of the graphic medium or the well-known problem of the existence of court art in Prague Castle.
4) The terminology associated with the issue of completely anonymous works of art and their authorship is sometimes unclear or even confusing, and overlaps in meaning with various interpretive models of their creation.
5) The artefact under study needs to be understood, among other things, as the product of a particular kind of business, livelihood, and, in effect, craft operation.
6) In addition to iconographic study and the broader historical context, this is simply another way of interpreting anonymous and torsionally preserved late medieval artworks to a wider public.

Defining the time horizon around 1500 in Bohemia will be a kind of geographical and temporal probe situated at the very end of the Middle Ages. The period in question provides the largest volume of potentially researchable material, whether in the form of paintings, guild records and solitary source references to painters for the late Middle Ages in the territory. The region of Bohemia is then chosen for the necessary updating of the problem of understanding late medieval painting in this area, which has so far been largely based on the foundations of Jaroslav Pešina's life's work. Aware of the necessary overlaps into other media, I want to limit the topic primarily to the medium of panel painting, because of the obsolete interpretation in this area and the high potential for a shift in research.
The research specificity of the defined topic is the small possibility of connecting written sources about painters and workshops with the preserved collection of panel painting. For the period around 1500, only three identifications can be found with guild sources, and two others with sources outside them. However, within the fund of late Gothic panel painting of Bohemian provenance, several groups of works are further traced, connected to each other on the basis of close formal similarity interpretable by workshop context. The most significant group, both in terms of research and quality, is the group headed by the anonymous Master of the Litoměřice Altarpiece. The others are the Master of the St. George's Altar, the Master of the Budňany Altar, the Master of the Křivoklát Altar, the Master of the Chudenice Altar, the Master of the Čimelice Altar and, in a younger layer, the Master of the IW and the Master of the Slavětín Altar. Today we understand these auxiliary names as defining an anonymised workshop environment, but for the Bohemia region this interpretation has been updated only in selected cases. The evaluative approaches implicitly present in the basic terminology need to be clarified by the knowledge of the process of artistic production, still a medieval model in Bohemia around 1500, where the material and technological essence was part of the structure of the medieval imago, an artifact in the time "before art".
The core of the thesis will be case studies on the surviving material of panel painting of Bohemian provenance, which has been classified by previous research as sets of works (at least two or more) formally close or identical, which established the assumption of their creation in a single workshop. Emphasis will be placed on the formal, technological and commissioning relationships of the individual works, taking into account the specific communicative function, against the background of contemporary workshop and commissioning practice, guild or other organisation, and available sources, in order to define and understand the workshop strategy of the operation in question in which the works were commissioned. These case studies will be preceded by an appropriate methodological and terminological reckoning with the nature of the problem of attribution of anonymous works in the late medieval period and the concept of the painting workshop.
The research should be carried out in parallel in two directions. One is an in-depth understanding of the part of the collection in question, and possibly of other related and associated works. A comprehensive approach consisting of formal analysis and comparison, technological analysis, the study of underdrawings and the cultural and historical context, with an emphasis on the study of style, will be used for the evaluation. This research will revise the coherence of the given groups of paintings and will focus on the indicators and specificities revealing the process of the creation of the works. A second line of research will be conducted with the aim of mapping and understanding patterns of organizational, workshop and commissioning practices, revealing the strategies resorted to by different actors. It involves extracting analogous findings abroad and studying guild and other relevant sources.