„Semper virgo“: vznik, výpověď a relevance dogmatu o ustavičném panenství Mariině
| Název práce v češtině: | „Semper virgo“: vznik, výpověď a relevance dogmatu o ustavičném panenství Mariině |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | |
| Klíčová slova: | Maria, mariologie, panenství, mateřství, dogma, 2. konstantinopolský koncil, lateránský koncil |
| Klíčová slova anglicky: | Mary, mariology, virginity, motherhood, dogma, 2nd council of Constantinople, council of Lateran |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | disertační práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra systematické teologie a filosofie (do 2023) (26-KST) |
| Vedoucí / školitel: | doc. David Vopřada, Dr. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 21.09.2021 |
| Datum zadání: | 21.09.2021 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 21.09.2021 |
| Předběžná náplň práce |
| Práce si klade za cíl komplexně analyzovat dogma o Mariině ustavičném panenství, jednak z pohledu historického kontextu koncilů 6. a 7. století, kdy bylo toho dogma vyhlášeno, jednak z pohledu systematické teologie. Otázky, na které práce hledá odpověď, se tedy týkají na jedné straně důvodů proč církev považovala za nutné toto téma definovat jako závazný článek víry, jaké vlivy tam mohly hrát roli a co se tímto vyhlášením snažila církev ve své době sdělit. Na straně druhé pak co tato deklarovaná fyzická Mariina výlučnost vypovídá o Božím stvořitelském díle, o teologické antropologii a soteriologii, jaký vztah má k ostatním mariánským dogmatům a konečně, zda a jak je toto dogma relevantní pro spásu a pro prožívání křesťanské víry dnes.
První kapitola se věnuje historickému, kulturnímu, náboženskému, i politickému kontextu a zejména chápání ženství, mateřství a panenství v antické profánní i mytologické oblasti, tedy různým faktorům, které ovlivňovaly kulturně-náboženské vnímání. Druhá kapitola práce se pak soustřeďuje již na specificky křesťanskou reflexi role Panny Marie a Ježíšova panenského narození, a to na základě pramenů novozákonních, apokryfních i patristických a konečně okolnostem vyhlášení dogmatu na 2. konstantinopolském a lateránském koncilu. Třetí kapitola se pak zaměřuje na recepci tohoto dogmatu v pozdější teologii, zejména na vrcholnou scholastiku, potridentskou apologetiku, vyhlášení dalších mariánských dogmat 19. a 20. století a nakonec mapuje pokoncilní teologickou recepci dogmatu a současnou teologickou reflexi. Předběžná osnova práce: Úvod I. Historický kontext vyhlášení dogmatu a) Historická a náboženská situace v římské a byzantské oblasti do 7. stol. b) Význam ideje ženství a panenství v antické profánní kultuře c) Paralely ženství, panenství a setkání božského s lidským v náboženské oblasti (pohanské) d) Paralely v ostatních středomořských a blízkovýchodních náboženstvích (zvláště pohled na Marii v islámu) II. Vývoj dogmatu z pohledu systematické teologie a) Marie a panenské Ježíšovo narození v Novém zákoně a novozákonních apokryfech b) Role Marie a panenského porodu u církevních otců a spisovatelů c) Úloha Panny Marie v christologické kontroverzi 4.–6. století d) Vyhlášení dogmatu na 2. konstantinopolském a Lateránském koncilu III. Recepce dogmatu v pozdější teologii a) Středověk b) Reformace a Tridentský koncil c) Vliv a odkazy u dalších mariánských dogmat v 19. a 20. stol d) Současná teologie (od 2. vatikánského koncilu dále, některé mezioborové přesahy) Závěr Harmonogram: 1. rok Bibliografická rešerše, stav bádání, bibliografie 2. rok 1. kapitola, rigorózní zkouška 3. rok 2. kapitola, studijní pobyt 4. rok 3. kapitola, dokončení a obhajoba práce |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| The thesis will analyse the dogma of Mary’s perpetual virginity from the perspective of the historical context of 6th- and 7th-century councils where this dogma has been declared and from the systematic theological perspective. The study then seeks answers to questions first about the reasons why at a specific time, the Church found it necessary to define this subject matter as relevant dogma, which influences could play a role there and what was the message the Church wanted to pass. Second, it will explore what this Mary’s physical exclusiveness says about God’s creation, theological anthropology and soteriology, its connection to other Mariological dogmas, and finally, if and how this dogma is relevant for salvation and living Christian faith today.
The first chapter is dedicated to the historical, cultural, religious, and political context and especially to the perception of womanhood, motherhood and virginity in ancient profane and mythological areas; in other words, the circumstances influencing the cultural-religious paradigm. The second chapter concentrates on specific Christian reflection of the Virgin Mary’s role and virgin birth of Jesus based on the sources from New Testament, apocryphal and patristic literature and finally studies the circumstances of the declaration of the dogma at the Second Council of Constantinople and the Council of Lateran. The third chapter is concentrated on the reception of the doctrine in later theology: scholastic, apologetic after the council of Trent, other Mariological dogmas of 19th and 20th centuries, and at the end, it is mapping its theological reception after the Vatican II in the contemporary theological reflection. Syllabus: Introduction I. Historical context of the declaration of the dogma a) Historical and religious situation in Roman and Byzantin empire till 7th century b) Importance of the idea of womanhood and virginity in ancient profane culture c) Paralels of womanhood, virginity and encounter of divine and human in pagan religions d) Paralels in other religion in Mediterranean and Middle East areas (especially the view of Mary in Islam) II. Evolution of the dogma from the systematic theological perspective a) Mary and virgin birth of Jesus in New Testament and apocryphal literature b) Mary’s role and virgin birth of Jesus in patristic literature c) Mary’s role in christological controversy in 4th-6th centuries d) Declaration of the dogma at the Second Council of Constantinople and the Council of Lateran III. Reception of the dogma in later theology a) Medieval theology b) Reformation and Council of Trent c) Influence and references in other Mariological dogmas of 19th and 20th centuries d) Contemporar theology (from Vatican II further, some interdisciplinary overlaps) Conclusion |