Vývoj řecko-severo makedonských vztahů

• Název práce v češtině: Vývoj řecko-severo makedonských vztahů
• Název v anglickém jazyce: The Development of Greek-North Macedonian Relations
• Klíčová slova: Bezpečnostní rizika, historie, kulturní dědictví, radikalizace, vnitřní politika
• Klíčová slova anglicky: Security risks, history, cultural heritage, radicalization, internal policies
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra bezpečnostních studií (23-KBS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Emil Aslan, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.05.2021
• Datum zadání: 10.05.2021

Zásady pro vypracování

Zdůvodnění výběru práce:

Řecko-severomakedonské vztahy jsou velice vypjaté již od roku 1991. V tomto roce se Socialistická republika Makedonie odtrhla od Jugoslávie. Tento nově vzniklý stát vyvolal napětí hned v prvních dnech své existence, a to už samotným názvem Republika Makedonie. Problém s ním mělo především Řecko, které nazývá jeden ze svých regionů rovněž Makedonií a s tímto regionem spojuje část svého historického dědictví, a tedy vnímalo název nového státu jako krádež své národní identity. Jádrem sporu o název státu je rozdílný výklad národní historie obou států. Pro správné pochopení původu tohoto konfliktu je nutné zkoumat dějinné události již ve 12. století před naším letopočtem, kdy oblast dnešního Řecka osídlily řecké kmeny. Jedním z těchto kmenů byli Makedonci, kteří měli své centrum v oblasti dnešního severního Řecka, v řeckém regionu Makedonie. Makedonci, kteří obývají dnešní Severní Makedonii, však nepatří mezi potomky tohoto kmene, nýbrž se jedná o Slovany. V období největší slávy historické Makedonie však byl její součástí jak dnešní řecký region Makedonie, tak oblast dnešního státu Severní Makedonie, a zde tedy leží jádro celého sporu. Z tohoto důvodu Řecko odmítalo uznat nově vzniklý stát jako legitimní až do roku 1993, kdy jej uznalo pod názvem FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia), pod kterým byl tento stát donedávna registrován u OSN. Spor tímto nebyl ale ani zdaleka ukončen, když se postupně stal nástrojem politických stran v obou státech. Především v Řecku je téma národní historie zpolitizované a pro lidi velice citlivé, nejednou bylo použito v rámci předvolební kampaně. Na základě prezentování tohoto tématu jako neustále aktuálního vzniká sekuritizační riziko, a to například ve formě nárustu podpory nacionalistických hnutí jako například Zlatý úsvit v Řecku anebo ve formě strachu řecké vlády z masivních protestů, pokud by učinila nějaký ústupek vůči Severní Makedonii, kterýžto strach silně ovlivňuje rozhodování Řecka mezinárodních mezivládních organizacích jako jsou OSN, EU a NATO.

Výzkumná otázka:
Bakalářská práce se snaží zodpovědět otázky, jakým způsobem se výklad národní historie promítl do vzájemných vztahů Řecka a Severní Makedonie a jak tento výklad vytváří bezpečnostní problém v těchto zemích.

Význam tématu:

Práce studuje vztahy Řecka a Severní Makedonie od samotného vzniku Severní Makedonie jako samostatného státu. Autor se zaměřuje především na sporné momenty v historii obou národů a zkoumá vliv rozdílného výkladu těchto událostí na vzájemné vztahy obou států. Dále bádá nad působením odlišné interpretace dějin na vnitřní politiku Řecka a Severní Makedonie. V těchto zemích je otázka dějin a náhledu na ně politizována a stává se tak otázkou bezpečnosti státu, čímž dochází k sekuritizaci tohoto tématu.

Vztah k existující literatuře, dostupná data a jejich omezení:

Téma řecko-severomakedonských vztahů je v českém prostředí dosud neprobádané, což je důvodem, proč si je autor zvolil pro analyzování ve své bakalářské práci. K dispozici jsou kromě rozsáhlé literatury v národních jazycích také nezanedbatelné zdroje v angličtině, ze kterých autor v bakalářské práci primárně vychází.

Způsob řešení výzkumné otázky:

Autor zodpovídá výzkumné otázky především za pomocí deskriptivní metody, kdy popisuje sporné dějinné události a obě jejich odlišné interpretace v Řecku a v Severní Makedoni, přičemž se snaží vysvětlit jejich příčiny (metoda explikace). Rovněž prostřednictvím týchž metod analyzuje v obou zemích vnitřní politiku ovlivněnou sporným náhledem na historické události.

Předpokládaná struktura práce:

1. Úvod
2. Deskripce nejdůležitějších sporných dějinných událostí
3. Vzájemné vztahy Řecka a Makedonie/Severní Makedonie ovlivněné konflikty o dějinách
4. Sekuritizace výkladu historie ve vnitřní politice Řecka
5. Sekuritizace výkladu historie ve vnitřní politice Severní Makedonie
6. Predikce vývoje dalších vztahů obou států

Seznam odborné literatury

1. GEORGIEVSKI, Saso. The Judgment of the International Court of Justice of 5 December 2011 and the Greek-Macedonian Difference over the Name: Does the ICJ's Judgment Affect the Pending Diplomatic Dispute Settlement Process. Iustinianus Primus Law Review [online]. 2013, 4(2). ISSN 18578683.

2. AHMEDI, Bujar a Besian AHMETI. The International Court of Justice and the Macedonian –Greek Case. European Journal of Multidisciplinary Studies Articles [online]. 2018.

3. POPOVSKA, Biljana a Stojan SLAVESKI. MACEDONIAN-GREEK SOCIETAL SECURITY DILEMMA: REAL OR IMAGINARY INCOMPATIBILITY? Romanian Review of Political Sciences [online]. 2017, 14(2). ISSN 18412300.

4. DANFORTH, Loring M. National Conflict in a Transnational World: Greeks and Macedonians at the Conference on Security and Cooperation in Europe. Diaspora: A Journal of Transnational Studies [online]. 2011, 3(3). DOI: 10.1353/dsp.1994.0008. ISSN 19111568.

5. BANTEKA, Nadia. The Rise of the Extreme Right and the Crime of Terrorism: Ideology, Mobilization, and the Case of Golden Dawn. Duke Journal of Comparative and International Law [online]. 2018, 29(2). ISSN 10536736.

6. UPALEVSKI, Ilija. Macedonian nationalism reframed? Sprawy Narodowościowe. Seria nowa [online]. 2014, (45). DOI: 10.11649/sn.2014.029. ISSN 23922427.

7. OVANOVSKI, Dalibor a Ivanka VASILEVSKA. THE FALL OF THE IRON CURTAIN AND ITS IMPACT ON THE GREEK MACEDONIAN RELATIONS. Iustinianus Primus Law Review [online]. 2019, ISSN 18578683.

8. KVASHNIN, Y.D. The new macedonian question in modern Greek politics. World Economy and International Relations [online]. 2019, 63(2), DOI: 10.20542/0131-2227-2019-63-2-66-74. ISSN 01312227.

9. ZAHARIADIS, Nikolaos. Nationalism and Small-State Foreign Policy: The Greek Response to the Macedonian Issue. The Academy of Political Science: Political Science Quarterly [online]. DOI: 10.2307/2151842.

10. SHEA, John. Macedonia and Greece: The Struggle to Define a New Balkan Nation. Jefferson: McFarland & Company, 2008. ISBN 978-0786437672.

11. DANFORTH, Loring Danforth. The Macedonian Conflict: Ethnic Nationalism in a Transnational World. Princeton: Princeton University Press, 1997. ISBN 9780691043562.

12. Danforth, Loring M. “Claims to Macedonian Identity: The Macedonian Question and the Breakup of Yugoslavia.” Anthropology Today, vol. 9, no. 4, 1993

13. Zahariadis, Nikolaos. “Nationalism and Small-State Foreign Policy: The Greek Response to the Macedonian Issue.” Political Science Quarterly, vol. 109, no. 4, 1994

14. Roudometof, Victor. "Nationalism and Identity Politics in the Balkans: Greece and the Macedonian Question." Journal of Modern Greek Studies, vol. 14 no. 2, 1996