Cílem práce je doplnit již existující dobře podpořenou fylogenezi čeledi Megastigmidae (vytvořenou uchazečkou v rámci DP) o další klíčové taxony a sekvence jejich Ultraconserved Elements (UCEs) chybějící v dosavadním datasetu (např. chybějící rod Mangostigmus a některé druhové skupiny jiných rodů). Na jejím základě společně s daty o způsobu výživy larev, biogeografii a morfologii vybraných struktur u dospělců interpretovat evoluci skupiny v závislosti na konkrétní potravní strategii a testovat obecné otázky jako například: Kolikrát došlo k přechodu od entomofágního k fytofágnímu (semenožravému, hálkotvornému) způsobu života? Je tento přechod reverzibilní a byl vždy spojen s nějakou evoluční funkčně-morfologickou novinkou (například délka kladélka či morfologie tykadla jakožto orgánů týkajících se přímo vyhledávání a napadení hostitele) či tyto struktury nejsou závislé na hostiteli? Dále, rovněž na základě sekvenace UCEs získat data až z 90% druhů rodu Megastigmus a sestavit vysoce podpořenou fylogenezi a získat ucelený obraz o evoluci rodu, množství a směrech hostitelských tranzic. Dle předběžných výsledků dochází k vůbec největšímu počtu přeskoků (v porovnání s ostatními rody čeledi) mezi potravními strategiemi (fytofágie, parazitoidismus) či hostitelskými čeleděmi rostlin (různé nahosemenné i krytosemenné). V neposlední řadě pak provést kompletní taxonomickou revizi rodů a druhových skupin.