Soutěživost vs. solidarita studentů na střední škole

• Název práce v češtině: Soutěživost vs. solidarita studentů na střední škole
• Název v anglickém jazyce: Competitiveness and solidarity of high school students
• Klíčová slova: střední škola, gymnázium, studenti, učitelé, soutěživost, solidarita, podvádění
• Klíčová slova anglicky: high school, grammar school, students, teachers, competitiveness, solidarity, cheating
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.09.2020
• Datum zadání: 17.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 20.09.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 20.09.2021
• Oponenti: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. LAŠEK, Jan. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus (nakladatelství), 2007. ISBN 978-80-7041-980-9.
2. Mareš, J. (1998a). Sociální klima školní třídy. Přehledová studie. AŠR ČR a SR, IPPP. Dostupné z: http://www.klima.pedagogika.cz/trida/doc/Mares_Klima_tridy.pdf
3. Průcha, J. (2002). Sociální klima ve třídách českých škol: porovnávání nálezů z empirických šetření. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/375/531
4. KRAJÍČKOVÁ, J. Vztahy mezi žáky a klima třídy v základní škole Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra primární pedagogiky, 2015, 80 s. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
5. ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 325 s. ISBN 978-80-247-2742-4
6. LAŠEK, J. (2004). Nová metoda zjišťování klimatu třídy. In Lašek J. (Ed.). Aktuální otázky psychologie učitele. 69-75. Hradec Králové: Gaudeamus.
7. MAREŠ, J. (2003b). Diagnostika sociálního klimatu školy. In Ježek, S. (ed.) Sociální klima školy I., 2-31. Brno: MSD s.r.o.
8. ŠEĎOVÁ, K.; ŠVAŘÍČEK, J.; ŠALAMOUNOVÁ, Z. Komunikace ve školní třídě. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 293 s. ISBN 9788026200857.
9. PEKAŘOVÁ, R. Klima ve třídě. [online]. [cit. 02. 11. 2010]..
10. Lynch, Michael, and Dante Cicchetti. "Children's relationships with adults and peers: An examination of elementary and junior high school students." Journal of School Psychology 35.1 (1997): 81-99.
11. WOODS, Peter. Sociology and the School. Routledge, 2011.
12. WEBB, John. The sociology of a school. The British Journal of Sociology, 1962, 13.3: 264-272.
13,. WOODS, Peter (ed.). Teacher strategies: Explorations in the sociology of the school. Routledge, 2011.
14. TORRES, Carlos Alberto. Solidarity and competitiveness in a global context: Comparable concepts in global citizenship education?. International Education Journal: Comparative Perspectives, 2015, 14.2: 22-29.
15. SHAFRANOV-KUTSEV, Gennadii F.; EFIMOVA, Galina Z. Moral Aspect of Young People's Subjective Competitiveness. Ekonomicheskie i Sotsialnye Peremeny, 2020, 13.2: 186-200.
16. Ronny Högberg (2011) Cheating as subversive and strategic resistance: vocational students’ resistance and conformity towards academic subjects in a Swedish upper secondary school, Ethnography and Education, 6:3, 341-355, DOI: 10.1080/17457823.2011.610584

Předběžná náplň práce

Cílem mé práce bude odhalit vztahy spolužáků ve třídě a případné důvody společné rivality vůči třídnímu učiteli. Hlavním tématem mé práce je soutěživost v opozici solidarity studentů na střední škole související s partnerstvím nebo nepřátelstvím mezi studenty a učiteli. Výzkumem chci ve své práci zjistit, zda jsou vztahy spolužáků přátelské či naopak a jestli a jak spolu spolupracují během písemek a úkolů. Při pohledu na třídu jako sociální skupinu se předpokládá vzájemná solidarita a spolupráce, avšak nově se ve společnosti a školním prostředí objevuje důraz na soutěživost a s tím související neochota některých spolužáku dát například opsat písemku, nebo sdílet úkol. S tím pak souvisí také to, zda studenti vnímají učitele jako partnery při studiu nebo spíše nepřátele.

V dnešním školním systému a kapitalisticky zaměřené společnosti se od studentů a vyžaduje vzájemná soutěživost a důraz na jedince, aby dosáhli nejlepších výsledků. To pak mírně odporuje vzájemné interakci spolužáků a jejich snaze o pozitivní vztahy ve třídě a s učiteli. Ve výzkumu se proto chci zaměřit také na tuto problematiku, jestli studenti vnímají tento tlak na individualitu a soutěživost a zda tato tendence má vliv i na vztahy ve třídě. A také to zda, se ve třídě objevují více soutěživí a individuální studenti proti soudržným studentům, kteří potřebují být v kolektivu.
Možný výsledek, který by mohl vzejít z výzkumu, je zjištění, že čím více mezi sebou studenti soutěží a jde jim především o jejich individuální úspěch, tím nižší je mezi nimi solidarita a tím více chápou učitele jako potenciálního partnera při studiu. Naopak, je-li třída solidární a spolupracuje spolu (sdílí podklady, pomáhají si pří písemce) je pro ni pak učitel spíše oponentem a nepřítelem. Cílem mé práce by pak bylo odhalit, zda se tyto tendence ve zkoumaných třídách objevují a zda se tento fenomén dá potvrdit.

Předběžně mám domluvené dvě třídy a to druhý a třetí ročník. Nabízet se tedy bude možné porovnání vývoje vztahu ve třídě, zda se liší podle ročníku. Toto téma se ukázalo jako vhodné po poznámce oslovené třídní učitelky, která zmínila, že kdybych chtěla zkoumat její třídu před rokem, neměla bych podle ní co řešit, vztahy byly klidné, ale v posledním roce si všimla „skupinkování“ ve třídě a rozdělení vztahů, proto bude dle ní, co zkoumat. Jedná se o třetí ročník, proto bude přínosné zjistit, zda budou vztahy rozdílné v porovnání s druhou třídou, která je ročníkem druhým. Změny vztahů ve třídě se pak dají také spojit se soutěživostí a tím, jestli se studenti během studia mění z nesoutěživých na soutěživé a zda se to týká všech, nebo jen určitých typů studentů. U tohoto tématu pak bude vhodné, zeptat se v rozhovorech učitelů, zda vidí rozdíl v tom, jak je vnímají studenti a zda si mezi nimi všimli soutěživosti a v jaké to bylo podobě.

V literatuře se také hojně objevuje téma genderových rozdílů, tedy to jak soutěživost a solidaritu vnímají dívky v porovnání s chlapci. Bude zajímavé zaměřit se na to, zda se soutěživost objevuje více u dívek či u chlapců a zda je u nich nějaký rozdíl ve vnímání solidarity a spolupráce se spolužáky. Rozhovory tedy udělám se studenty i studentkami.

V literatuře a výzkumech posledních let se objevují zmínky o konfliktu mezi solidaritou a soutěživostí. Jedná se o problém dnešní globální společnosti. Toress (2015) se ve svém výzkumu o solidaritě vs. soutěživosti ve spojení s globálním občanstvím zaměřuje na konflikt těchto dvou vizí. Globální a demokratická společnost se snaží propojovat národy a podporovat solidaritu, aby měli všichni stejné šance, vedle toho ale trh práce cílí na soutěživost a to, že zvítězí a nejvíc získá ten nejlepší. Média pak podporují tuto tržní ekonomiku a důraz na to být nejlepší, což je v rozporu se solidaritou, na kterou se zaměřuje globální občanství a kulturní výchova (Torres 2015). Právě tento konflikt v samotné společnosti a mediální podpora tržní ekonomiky může vyvolat v dospívajících zmatek a mít vliv i na jejich vztah k solidaritě a soutěživosti ve třídě.

Výzkum ze Švédských učňovských škol se zaměřuje na jeden aspekt tématu a to podvádění při testech, na což se chci studentů také ptát. Z výzkumu Högberga (2011) vyplívá, že přesto, že je učiteli podvádění považováno za nemorální a špatné, studenti ho považují někdy za nutné, aby překonali nudné, a nezáživné předměty na které se nezvládají nebo nechtějí naučit, aby mohli studium dokončit. Nastavení společnosti je někdy nutí k podvádění, aby prošli, protože vědí, že vzdělání potřebují, aby uspěli na trhu práce. Více se jim tedy vyplatí podvádět, než studium vzdát. Učitel se pak pro ně stává spíše nepřítelem, který je ztělesněním nenáviděného vzdělávacího systému (Högberg, 2011).
Další tematicky podobný výzkum se zaměřuje na vnímání konkurenceschopnosti mezi mladými lidmi. Vědci Shafranov-Kutsev a Efimova (2020) odhalili dva typy mladých a to ty, kteří se vnímají jako konkurenceschopnou generaci a druhé, kteří odmítají jakékoliv vlastní zapojení do soutěže (Shafranov-Kutsev a Efimova, 2020).
Konflikt mezi solidaritou a soutěživostí je dnes často pozorovaný a vnímaný jev, proto považuji za přínosné toto téma spojit i se středoškolským vzděláním, kde se podobných výzkumů moc neobjevuje. Předpokládám, že tato práce, přinese nové poznatky do výzkumů o dnešní moderní společnosti a vzdělávání.




Předpokládané metody zpracování
Data pro svou práci budu získávat pomocí dvou metod, první budou kvalitativní polo-strukturované rozhovory s vybranými studenty ve třídě a jejich třídím učitelem. V rozhovorech s žáky se chci ptát na jejich pohled na soutěživost a spolupráci se spolužáky (například při podvádění u testů nebo sdílení úkolů) a na jejich vztahy s ostatními spolužáky a svými učiteli. Druhou metodou bude zúčastněné pozorováním výuky ve třídě a vztahů v ní. Se žáky budu trávit několik vyučovacích hodin a přestávek a budu si dělat poznámky o vzájemném chování, vztazích a reakcích na učitele. Ráda bych se také zúčastnila třídnické hodiny. Jako terén mi budou sloužit dvě třídy na čtyřletém gymnáziu (2 nebo 3 ročník) po domluvě s jejich třídním učitelem.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Vztahy ve třídě by mohly být pro dotazované velmi osobní, proto ve své práci chci zajistit anonymitu všech dotazovaných. Rozhovory se studenty budou dobrovolné, nebudu vybírat studenty náhodně, aby neměli pocit nátlaku. Rozhory udělám se studenty, kteří o to projeví zájem a data z nich budou zcela anonymní.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of my work will be to reveal the relationships of classmates in the classroom and possible reasons for a common rivalry towards the class teacher. The main theme of my work is competition in the opposition of student solidarity in high school related to partnership or hostility between students and teachers. Through my research, I want to find out whether classmates' relationships are friendly or non-friendly and whether and how they work together during tests and assignments. Looking at the class as a social group, mutual solidarity and cooperation are assumed, but there is a new emphasis in society and the school environment on competitiveness and the related reluctance of some classmates to write a paper or share a task, for example. This is also related to whether students perceive teachers as study partners or rather enemies. I will obtain data for my work using two methods, the first will be qualitative semi-structured interviews with selected students in the classroom and their class teacher and participant observation.