Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Komparace hnutí Trikolora, SPD a stran Realisté, Svobodní optikou konceptu populismu?
Název práce v češtině: Komparace hnutí Trikolora, SPD a stran Realisté, Svobodní optikou konceptu populismu?
Název v anglickém jazyce: Comparison of the political factions Trikolora, SPD, and the political parties Realisté, Svobodní through populist lenses?
Klíčová slova: Populismus; Euroskepticismus; Realisté; Svoboda a přímá demokracie; Svobodní; Trikolóra; obsahová analýza; programatika.
Klíčová slova anglicky: Populism; Euroskepticism; Realisté; Svoboda a přímá demokracie; Svobodní; Trikolóra; content analysis; policy agendas.
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra politologie (23-KP)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Stauber, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 14.07.2020
Datum zadání: 14.07.2020
Datum a čas obhajoby: 14.06.2021 08:00
Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK313, 313, Malá učebna, 3.patro
Datum odevzdání elektronické podoby:03.05.2021
Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2021
Oponenti: Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. Antropowebzin [online]. Plzeň, 2010, 95 - 99 [cit. 2020-07-04]. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf

HAVLÍK, Vlastimil. České politické strany a evropská integrace: evropeizace, evropanství, euroskepticismus?. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2009. Monografie. ISBN 978-80-210-5080-8

HYNČICA, Pavel, Pavel MAŠKARINEC a Lukáš NOVOTNÝ. Euroskepticismus ve střední Evropě. Praha: Academia, 2016. XXI. století. ISBN 978-80-200-2619-4.

HLOUŠEK, Vít, Lubomír KOPEČEK a Jakub ŠEDO. Politické systémy. 2. aktualizované vydání. Brno: Barrister & Principal Publishing, 2018. ISBN 978-80-7485-150-6.

CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-098-6

JAGERS, Jan a Stefaan WALGRAVE. Populism as political communication style: An empirical study of political parties' discourse in Belgium [online], 2007. Dostupné z: https://ejpr.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1475-6765.2006.00690.x

KANIOK, Petr. Měkký a tvrdý euroskepticismus: dva projevy téhož? Politologický časopis [online]. 2/2005n. l., , 152-163 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: https://www.politologickycasopis.cz/userfiles/file/2005/2/Polcas_2005_2_pp_152_163.pdf

MUDDE, Cas. On extremism and democracy in Europe. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2017. Routledge studies in extremism and democracy. ISBN 978-1-138-65144-9.

MUDDE, Cas a Cristobal ROVIRA KALTWASSER. Populism: a very short introduction. Oxford: Oxford University Press, 2017. Very short introductions. ISBN 978-0-19-023487-4. Dostupné také z: http://www.ub.unibas.ch/tox/IDSBB/006663261/PDF

PANIZZA, Francisco E., ed. Populism and the mirror of democracy. London: Verso, 2005. ISBN 1-85984-523-1. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip0515/2005017442.html
Programy zmíněných politických stran a hnutí zveřejněných na jejich webových stránkách – tj. https://www.spd.cz/program, https://www.volimtrikoloru.cz/#pilire-nav, https://www.svobodni.cz/politicky-program/ a https://realiste.webnode.cz/program1/

PETNISIS, Vassilis . Converging or diverging patterns of Euroscepticism among political parties in Croatia and Serbia, Journal of Contemporary European Studies, 2020. 28:2, 139-152, DOI: 10.1080/14782804.2019.1686345

TAGGART, Paul A. Populism. Buckingham: Open University Press, 2000. Concepts in the social sciences. ISBN 0-335-20046-X. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/description/mh051/99086747.html
Předběžná náplň práce
1) Představení tématu, výzkumné otázky
Má práce se bude zabývat srovnáním čtyř politických stran a hnutí se zaměřením právě na to nejnovější z nich – hnutí Trikolora. Jedná se o relativně novou stranu založenou v červnu roku 2019 Václavem Klausem mladším, nedlouho po jeho odchodu z ODS. Jelikož se již během svého členství v ODS V. Klaus mladší profiloval jako politik s často velmi kontroverzními názory, řadí se i jeho současné hnutí Trikolora po bok populistických a euroskeptických stran jako jsou právě strany Svobodní, Realisté či hnutí SPD.
Moji hlavní výzkumnou otázkou tak je: Jak se vzájemně liší programatika českých euroskeptických stran? a vedlejší výzkumné otázky bych ráda věnovala otázkám Vymezuje se Trikolora vůči konkurenčním stranám? a V jakých programových aspektech se s nimi shoduje? Těžiště mé práce pak bude tkvět v odlišnostech v programech zmíněných euroskeptických stran.

2) Dosavadní výzkum
Jelikož v současné odborné politologické debatě neexistuje žádná ucelená a všeobecně platná definice populismu (je problém i s jeho začleněním, zda se jedná o ideologii či nikoli), je velmi těžké vyčlenit základní aspekty, které by hnutí jasně definovalo jako populistické. V současné době lze za jednu z nejpoužívanějších označit práci F. Panizzy. Ten charakterizoval tzv. populistické jádro. Analýzou současných populistických stran se zabývá C. Mudde, dle jeho názoru se současné populistické strany za označení populistické jen schovávají, prakticky se ale více či méně kloní k politické pravici. Jeho dílo tak bude pro moje účely přínosnější.
O něco jednodušší situace panuje v případě euroskeptických stran. I zde je ale častým problémem vymezení klíčových pojmů, jako například pojmu evropské integrace. Za „otce zakladatele“ lze bezpochyby označit P.Taggarta a A.Szczerbiaka. Právě oni vytvořili první definici euroskepticismu a rozdělili ho na tvrdý a měkký. O něco rozsáhlejší typologii euroskeptických stran vytvořili C. Mudde a P.Kopecký, kteří strany rozdělili na euroentuziasty, europragmatiky, euroskeptiky a euroodmítače. Za zmínku stojí určitě i práce Ch. Flooda a N.Contiho, jejichž typologie se v posledních letech těší čím dál tím větší oblibě. V českém prostředí se tomuto tématu věnují například akademici P.Hynčica a P.Maškarinec, V.Havlík či L. Kopeček. Stejně jako v případě populistických stran, lze euroskeptické strany nalézt napříč celým politickým spektrem, není to jen výsada buď pravice, či levice.






3) Metodologie
Hlavní metodou mé práce bude kvalitativní obsahová analýza jednotlivých programů. Výše zmíněnou analýzou konceptů populismu a euroskepticismu si vytvořím hlavní kategorie (tematicky se bude jednat především o vztah ke členství v EU a dikci lid vs. elita) a za využití kódovacího mechanismu provedu jejich komparaci. Výsledek komparace mne povede k zodpovězení jak hlavní výzkumné otázky (Jak se vzájemně liší programatika českých euroskeptických stran?), tak otázek vedlejších (Vymezuje se Trikolora vůči konkurenčním stranám? , V jakých programových aspektech se s nimi shoduje?).

4) Předpokládaná osnova a struktura
1 – Úvod
2 – Odůvodnění shodného politického zařazení stran (a tím i smysluplnosti jejich komparace)
2.1 – Koncept populistických stran
2.2 – Koncept euroskeptických stran
3 – Představení stran a hnutí a jejich stručná historie
3.1 – Strana Realisté
3.2 – Strana Svobodní
3.3 – Hnutí SPD
3.4 – Hnutí Trikolora
4 – Metodologie
4.1 – Představení kategorií a kódovacího mechanismu
4.2 – Zařazení stran a hnutí do kódovacího mechanismu
6.1 – Podobnosti a odlišnosti stran a hnutí
6.2 – Potenciální přínos Trikolory
7 – Závěr
8 – Seznam literatury
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK