Od občanské sebeorganizace k transakčnímu aktivismu: Komparace vybraných skupin politického aktivismu v ČR v letech 2017–2019

• Název práce v češtině: Od občanské sebeorganizace k transakčnímu aktivismu: Komparace vybraných skupin politického aktivismu v ČR v letech 2017–2019
• Název v anglickém jazyce: From Citizen Self-Organization to Transactional Activism: Comparative Analysis of Selected Activists' Groups in the Czech Republic in 2017–2019
• Klíčová slova: Politický aktivismus, sociální hnutí, mobilizace zdrojů, Milion chvilek, Proč? Proto!
• Klíčová slova anglicky: Political activism, social movements, resource mobilisation, Milion chvilek, Proč? Proto!
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Stauber, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.07.2020
• Datum zadání: 11.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK312, 312, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2021
• Oponenti: Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D.

Seznam odborné literatury

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008. Politologická řada. ISBN 978-80-7325-168-0.

CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí. Sociologický časopis / Czech Sociological Review. 2011, 47(1), 137-167.

TARROW, Sidney G. Power in movement: social movements and contentious politics. 1. New York: Cambridge University Press, 2011. Cambridge studies in comparative politics. ISBN 978-052-1155-724.

TILLY, Charles, Sidney TARROW. 2007. Contentious Politics. Boulder, London: Paradigm Publishers.

MCCARTHY, John D. a Mayer N. ZALD. Resource Mobilization and Social Movements: A Partial Theory. American Journal of Sociology. 1977, 82(6), 1212-1241. DOI: 10.1086/226464. ISSN 0002-9602. Dostupné také z: https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/226464

DELLA PORTA, Donatela, Mario DIANI. 1999. Social Movements. An Introduction. Malden, MA, Oxford: Blackwell. ISBN 978-1-4051-0282-7

FAGAN, Adam. Taking stock of civil-society development in post-communist Europe: Evidence from the Czech Republic. Democratization. 2005, 12(4), 528-547. DOI: 10.1080/13510340500226077. ISSN 1351-0347. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/13510340500226077

MAZÁK, Jaromír a Tomáš DIVIÁK. Transactional activism without transactions: network perspective on anti-corruption activism in the Czech Republic. Social Movement Studies [online]. 2017, 17(2), 203-218 [cit. 2020-04-23]. DOI: 10.1080/14742837.2017.1404904. ISSN 1474-2837. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14742837.2017.1404904

MAZÁK, Jaromír. Teorie sociálních hnutí: přehledová studie. AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA [online]. 2016, 2016(2), 9-30 [cit. 2020-07-09]. DOI: 10.14712/24647055.2016.13. ISSN 2464-7055. Dostupné z: http://www.karolinum.cz/doi/10.14712/24647055.2016.13

Předběžná náplň práce

1. Výzkumné cíle práce
Práce se zaměří na srovnání 3 skupin občanského aktivismu, které v posledních letech reagovaly na dění na české politické scéně. Všechny tito skupiny se nějakým způsobem vymezují vůči hnutí ANO a Andreji Babišovi, všechny byly v určitou schopné mobilizovat relativně velké počty občanů. Jejich metody, vnitřní fungování, či schopnost ovlivňovat společenskou debatu se ale často poměrně liší.

2. Teoretický rámec práce
Ke zkoumání sociálních hnutí existuje v rámci společenských věd několik možných teoretických přístupů. Rapidně se tato oblast poznání začala rozvíjet v 50. a 60. letech minulého století jako reakce na velký vzestup tohoto fenoménu ve světě (zejména hnutí za rovnoprávnost černochů v USA a studentské bouře 60. let). Vnímání sociálních hnutí se tak posunulo od jejich popisu jako forem deviace k vnímání coby normálních částí politického procesu.
V takřka přímé reakci na tyto události vznikla teorie nových sociálních hnutí, která se však zaměřovaly spíše na popis a pro další zkoumání současných fenoménů nejsou i pro svou partikulárnost příliš používané nebo vhodné.
Teorie struktury politických příležitostí se zaměřuje na zkoumání důvodů, proč v určitých momentech dochází k protestním akcím a v jiných naopak ne a kdy jsou případně takové akce úspěšné. Nejedná se ani tak o úplnou teorii jako spíše o přístup ke zkoumání sociálních hnutí, který se zaměřuje na vnější faktory a kontext ve kterém sociální hnutí fungují. Pro potřeby této práce je dobré ho mít na mysli jako koncept, který dodává komplexitu zejména v částech, kde budu zkoumat repertoár jednání jednotlivých hnutí, který může být vnějším prostředím do značné míry určován.
Nejužitečnějším nástrojem pro mou práci pak bude teorie mobilizace zdrojů. Ta se spíše než na vnější kontext zaměřuje na vnitřní fungování sociálních hnutí. Ty vnímá jako racionální organizace jejichž jediným smyslem není dosažení jejich hlavního cíle ale i sledování dílčích cílů, které zvyšují jejich kapacitu efektivně fungovat. Jako explanační rámec tak používá mobilizaci zdrojů. Tyto zdroje mohou mít různou podobu od materiálních jako jsou peníze po sociální zdroje jako je lidský kapitál nebo legitimita. Mezi autory nepanuje shoda, jaké zdroje do zkoumání zahrnout. Vzhledem k jejímu zaměření na vlastní fungování různých sociálních hnutí je tato teorie vhodná pro potřeby této práce, které její rámec umožní zaměřit se na rozdíly a podobnosti jednotlivých zkoumaných organizací.
Důležitým teoretickým rámcem je také tzv. framing, který vychází ze sociální psychologie a zaměřuje se na zkoumání způsobů jakými sociální hnutí ovlivňují vnímání světa jak u svých členů, tak u společnosti jako celku. Tento aspekt ve své práci zohledním v rámci zkoumání, jakým způsobem hnutí prezentují své požadavky.

3. Zkoumané skupiny
Pro svou práci jsem si vybral skupiny Proč? Proto!, AUVA (Andrejovy účtenky vrátíme Andrejovi) a Milion chvilek pro demokracii a jejich činnost v období 2017-2019. Výběr těchto skupin nebyl náhodný, všechny se nějakým způsobem vymezily proti Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO a všechny v určitém bodě zkoumaného období organizovaly demonstrace s účastí tisíců lidí. Zajímá mě, jakým způsobem se tedy tyto skupiny s na první pohled podobnými cíli i metodami vzájemně liší. V této části je stručně představím.
Proč? Proto! je hnutí zastřešující sérii protestních akcí a demonstrací, které se odehrávaly hlavně na podzim roku 2017 a jaře 2018. Nejedná se o organizaci s velkou formální strukturou a spíše o volnou síť jednotlivců organizujících protestní akce. Po původním velkém ohlasu se její aktivity výrazně utlumily a současnosti už do veřejné debaty v zásadě nevstupuje.
Skupina AUVA neboli Andrejovi účtenky vrátíme Andrejovi vznikla v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb a postupně přerostla v protesty proti Andreji Babišovi obecně. Největší demonstraci svolala v rekci na reportáž o únosu Babišova syna na Krym v listopadu 2018. Její aktivity probíhají s menším ohlasem i v současnosti.
Spolek Milion chvilek pro demokracii vznikl původně z výzvy Chvilka pro Andreje sepsané na podzim roku 2017. Postupně se transformoval ve spolek, který pořádá různé demonstrace a protestní akce. Dlouhodobě je velmi úspěšný v dostávání velkých počtů lidí na demonstrace. Ze všech 3 zkoumaných hnutí má největší členskou strukturu.

4. Metodologie práce
Práce se bude opírat primárně o data sebraná pomocí polostrukturovaných rozhovorů vedených s představiteli jednotlivých hnutí a jejich následnou analýzu. Prioritizováni budou ti členové kteří se přímo podíleli na přípravě a koordinaci protestních akcí ve vymezeném období. Hnutí budou prvně oslovena se žádostí o rozhovor skrze kontakty na svých sociálních sítích, poté proběhne domluva vhodných konkrétních představitelů.
Kromě polostrukturovaných rozhovorů budou v práci použita data z databází ČTK, pro srovnání počtu akcí jednotlivých hnutí a jejich mediálního dopadu.

5. Předpokládaná struktura práce

1. Úvod
2. Teoretický rámec
a. Definice sociálních hnutí
b. Teorie mobilizace zdrojů
c. Teorie struktury politických příležitostí
3. Operacionalizace konceptů
a. Repertoár jednání
b. Organizační zdroje
c. Způsob prezentace požadavků
4. Popis jednotlivých skupin
a. Proč? Proto!
b. AUVA
c. Milion chvilek pro demokracii
5. Srovnání skupin
6. Závěr