Chinese Economic Statecraft in Central Asia: the Case of Kyrgyzstan

• Název práce v češtině: Ekonomická politika Číny ve střední Asii: případ Kyrgyzstánu
• Název v anglickém jazyce: Chinese Economic Statecraft in Central Asia: the Case of Kyrgyzstan
• Klíčová slova: Ekonomická politika, ekonomické stimuly, Nové Hedvábné stezky, Střední Asie, Kyrgyzstán, Čína, čínský vliv, perspektiva přijímajícího státu.
• Klíčová slova anglicky: Economic statecraft, economic incentives, BRI, Central Asia, Kyrgyzstan, China, Chinese influence, target state perspective.
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.06.2020
• Datum zadání: 04.06.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK113, 113, Malá učebna, 1.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2021
• Oponenti: PhDr. Jan Šír, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Blanchard, Jean-Marc F., and Norrin M. Ripsman. Economic Statecraft And Foreign Policy: Sanctions, Incentives, And Target State Calculations. 1st ed, Oxon: Routledge, 2013.

Laruelle, Marlène, ed. China’s Belt and Road Initiative and its Impact in Central Asia. Online, Washington, D.C.: The George Washington University, Central Asia Program, 2018. www.centralasiaprogram.org.

Wigell, Mikael, Sören Scholvin, and Mika Aaltola. Geo-Economics and Power Politics in the 21st Century: The Revival Of Economic Statecraft, New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2019.

Reeves, Jeffrey. “Economic Statecraft, Structural Power, and Structural Violence in Sino-Kyrgyz Relations.” Online. Asian Security 11, no. 2 (2015): 116–135. https://doi.org/10.1080/14799855.2015.1042576.

Předběžná náplň práce

Tato práce se věnuje čínským ekonomickým stimulům v Kyrgyzstánu. Nejprve představuje vzestup Číny jako hlavní ekonomické síly ve Střední Asii od roku 2000 a následně používá Blanchardovu a Ripsmanovu teorii ekonomické politiky k určení úrovně státnosti Kyrgyzstánu a pravděpodobnosti jeho podlehnutí ekonomickým stimulům během éry prezidenta Atambajeva. Cílem je poskytnout pohled na ekonomickou politiku z perspektivy přijímajícího státu a vysvětlit, proč spolupráce Kyrgyzstánu s Čínou byla méně úspěšná než v případě ostatních středoasijských zemí.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This work delves into the modalities of Chinese economic incentives and their reception in Kyrgyzstan. After tracing the rise of China as the main economic power in Central Asia since 2000, it uses Blanchard's and Ripsman's theory of economic statecraft to evaluate Kyrgyzstan's level of stateness and its susceptibility to economic inducements during president Atambayev's era. The objective is to address the issue of economic statecraft from the perspective of the target state and explain why Kyrgyzstan's co-operation with China has been less successful than in the case of other Central Asian countries.