Sociální reflexivita a vzdělávání: případ známkování

• Název práce v češtině: Sociální reflexivita a vzdělávání: případ známkování
• Název v anglickém jazyce: Social reflexivity and education: the case of marking
• Klíčová slova: Sociální reflexivita, známkování, hodnocení, učitel, změna, modernizace, školství, struktura
• Klíčová slova anglicky: Social reflexivity, marking, assessment, teacher, modernization, education, structure
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.05.2020
• Datum zadání: 04.05.2020
• Datum a čas obhajoby: 13.09.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2021
• Oponenti: Mgr. Ivan Cuker

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se zaměří na analýzu postojů učitelů ke změnám ve školství, s důrazem na různé formy hodnocení žáků. Přispěje zejména k pochopení faktorů, které podmiňují preferenci známkování či slovního hodnocení. Posun od známkování ke slovnímu hodnocení je nahlížen optikou teorie reflexivní modernizace; posun od známkování ke slovnímu hodnocení je vnímán jako forma reflexivní modernizace instituce školství. V průběhu tohoto procesu, který je vnímán jako součást širších transformačních procesů ve školství, dochází k problematizaci stávajících forem hodnocení a zavádění alternativních forem. Toto téma je relevantní nejen v rámci politiky vzdělávání, ale i v kontextu rozvoje sociologické teorie. V rámci vzdělávací politiky je toto téma relevantní, jelikož nabídne větší pochopení procesu změn, ke kterým v českém školství dochází. V rámci sociologické teorie pak rozvine aplikaci teorie reflexivity na školské prostředí. Analýza bude založena na kvantitativním dotazníkovém šetření s tím, že se práce zaměří na komparaci dvou skupiny, a to učitelů, kteří hodnotí v jejich škole známkami, a učitelů, kteří hodnotí slovně.

Seznam odborné literatury

1. ADAMS, Matthew. Hybridizing habitus and reflexivity: towards an understanding of contemporary identity?. Sociology, 2006, 40.3: 511-528.
2. ACHER, M. Reflexivity. Sociopedia. isa. Retrieved July, 2010, 9: 2011.
3. BARŠA, Pavel; CÍSAŘ, Ondřej. Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, 2004.
4. DVOŘÁKOVÁ, Kateřina. Pojetí výuky u učitelů 1. stupně základní školy a možnosti jeho proměny. 2017.
5. KING, Anthony. The odd couple: Margaret Archer, Anthony Giddens and British social theory. The British journal of sociology, 2010, 61: 253-260.
6. KITTLER, Josef. Několik poznámek k postavení učitele v naší společnosti. Pedagogická orientace, 2018, 3.7: 48-55.
7. KOPÁREK, Jiří. Management změny ve škole. 2012.
8. MAREŠ, Jiří. Odpor učitelů vůči změnám ve škole a ve školství. Pedagogika, 2018, 68.2.
9. NUMERATO, Dino. Football fans, activism and social change. Routledge, 2018.
10. WIRTHOVÁ, Jitka. Třetí vlna sociologie vzdělávání: Kritický přístup pro globalizovaný i partikularizovaný svět. Sociální studia/Social Studies, 2019, 16.1: 165-184.

Předběžná náplň práce

Cílem bakalářské práce je zmapovat proces sociální reflexivity u českých učitelů. Tento jev budu ve své práci zkoumat pomocí dvou základních druhů hodnocení žáků, slovní hodnocení a známkování.
Ač neexistuje absolutní akademická shoda na tom, který způsob hodnocení je vhodnější pro formování dítěte ve škole, mnoho akademiků, psychologů či veřejných spolků věnujících se vzdělávání se shoduje na tom, že slovní hodnocení má své opodstatnění a v mnohém známkování převyšuje, minimálně v popisu vývoje žáka a jeho kompetencí. [Červenka, 1994] V zemích jako např. Finsko, kde je vzdělávací systém považován za jeden z nejlepších na světě, se již na prvním stupni základní školy od známkování upustilo úplně. V České republice však dle České školní inspekce pouze 6,3 procenta škol používá pro všechny žáky slovní hodnocení a 64,5 procent škol stále známkuje všechny své žáky [ČŠIČR, 2018]. Toto číslo, vycházející ze specifického kontextu vzdělávacího prostředí, není vysoké. Pro pochopení tohoto kontextu bude důležité popsat, z jakých podmínek vychází a z jakých důvodů jednotlivý aktéři zastávají své pozice.
Ve své práci nebudu hodnotit přístupy k hodnocení žáků. Studium těchto přístupů povede pouze k porozumění motivací učitelů k používání těchto dvou metod. Budu však ke slovnímu hodnocení přistupovat jako k „modernímu“ způsobu hodnocení, který je implementovaný stále častěji a pro mnohé odborníky spjatý s „moderním“ způsobem vzdělávání, minimálně na prvním a druhém stupni základního vzdělávání. Právě proto, že je známkování již dlouhodobě ustálená praxe, opouštění od ní, ač zatím v minoritní míře, jsou viditelné nejen ve světě ale i u nás. Právě proto jsou způsoby hodnocení dobrým nástrojem pro popis vývoje a reflexivity u učitelů.
Teorie reflexivní modernizace je v sociologii diskutovaná již poměrně dlouhou dobu Je to teorie, která se zabývá procesem, kdy dochází ve společnosti ke změnám vycházejících z pohledu na sebe sama. Následně je vytvářen tlak ke změně, který je při úspěchu implementován institucemi. Sociální reflexivita je aplikovatelná na širokou škálu společenských změn. [Archer 2011]
Mým cílem v této práci nebude rozšiřovat teorii reflexivity, přispívat k ní, či ji upravovat. Teorii budu aplikovat na daný problém ve snaze zjistit, zda a do jaké míry k ní u specifické cílové skupiny dochází. Tím přispěji k diskusi o vývoji v českém školství jako celku.
Společenská reflexe se stala katalyzátorem pro mnoho změn ve společnosti. Je tedy vhodným výzkumným nástrojem i pro případ přístupu hodnocení ve školství. Proces reflexivity lze popsat i jako vznikání jistého sociálního nátlaku a následné přejímání tohoto nátlaku institucemi a aktéry, v tomto případě sociální nátlak od učitelů přejímaný politickými a veřejnými představiteli, nadřízenými učitelů či rodiči žáků. Je důležité si uvědomit, že tento stav poměru hodnocení vychází nejen z aktérů v hierarchii školského systému, ovšem i z vlivů samotných žáků, či jejich rodičů. V mé práci bude také důležité zaměřit se na to, zda učitelé cítí vyslyšení a přejímání z těchto stran, které vývoj hodnocení ovlivňují, v případě, že by tento tlak byl vytvořen.
I z toho důvodu mohou být v tomto ohledu odrazování od vzniku prvního nátlaku na změnu, vycházející z problematizace problému. Zároveň může docházet k nátlaku jiných sociálních skupin zpět učitele, v tomto případě hlavní cílovou skupinu v mé analýze reflexivity, který ji potlačuje. Zda tedy dochází ve školství k reflexivitě, případně zda dochází k pozdějším fázím reflexivity, či zda učitelé vnímají vnější společenské tlaky potlačující reflexivitu, budou zásadní otázky pro popis tohoto procesu a budu se jim v mé práci věnovat. Bude možné také ověřit, zda nedochází k tzv. kognitivní reflexivitě, kde by v tomto případě učitel vědomě používal dle něj podřadný způsob hodnocení.
Další důležitý faktor, který ve velké míře ovlivňuje reflexivitu je postavení učitele v České společnosti. Pro vykreslení procesu reflexivity bude tedy nutné zhodnotit kontext učitele v rámci jak společenských struktur, tak struktur, ve kterých může k reflexivitě ve vzdělávání docházet.
Výsledkem této bakalářské práce bude tedy rozšíření analýzy vztahu učitele ke změnám ve školství, jmenovitě o přístupech k hodnocení žáků. Dále pak k vysvětlení způsobu, jakým ve školství ke změnám dochází a co je může potenciálně brzdit či urychlovat.
Toto téma je relevantní nejen v rámci politiky vzdělávání, ale i v kontextu rozvoje sociologické teorie. V rámci vzdělávací politiky je toto téma relevantní, jelikož nabídne větší pochopení procesu změn, ke kterým v českém školství dochází. V rámci sociologické teorie pak rozvine aplikaci teorie reflexivity na školské prostředí.

Zdroje:
ACHER, M. Reflexivity. Sociopedia. isa. Retrieved July, 2010, 9: 2011.
ČERVENKA, Stanislav. Slovní hodnocení. Iuventa, 1994.
ZATLOUKAL, Tomáš, et al. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2017/2018. 2018.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of the bachelor thesis is to map the process of social reflexivity in Czech teachers. In my work, I will investigate this phenomenon using two basic types of student evaluation, verbal evaluation and grading.
Although there is no absolute academic agreement on which method of assessment is more suitable for the formation of a child at school, many academics, psychologists or public associations dedicated to education agree that verbal assessment has its justification and exceeds grading, at least in describing development of a pupil and his competencies. [Červenka, 1994] In countries such as Finland, where the educational system is considered one of the best in the world, grading has been abandoned altogether at the first stage of primary school. In the Czech Republic, however, according to the Czech School Inspectorate, only 6.3 percent of schools use verbal assessment for all pupils and 64.5 percent of schools still mark all their pupils [ČŠIČR, 2018]. This number, based on the specific context of the educational environment, is not high. To understand this context, it will be important to describe the conditions under which it is based and the reasons why the individual actors hold their positions.
In my work I will not evaluate approaches to pupil assessment. Studying these approaches will only lead to an understanding of teachers' motivations to use these two methods. However, I will approach verbal assessment as a "modern" way of assessment, which is implemented more and more often and for many professionals associated with the "modern" way of education, at least in the first and second stage of basic education. Precisely because marking has been a long-established practice, abandoning it, although to a lesser extent, are visible not only in the world but also in our country. That is why assessment methods are a good tool for describing the development and reflexivity of teachers.
The theory of reflexive modernization has been discussed in sociology for quite some time. It is a theory that deals with the process of change in society based on self-esteem. Subsequently, pressure is created for change, which is successfully implemented by the institutions. Social reflexivity is applicable to a wide range of social changes. [Archer 2011]
My goal in this work will not be to expand the theory of reflexivity, to contribute to it, or to modify it. I will apply the theory to a given problem in an effort to determine whether and to what extent it occurs in a specific target group. This will contribute to the discussion of developments in Czech education as a whole.
Social reflection has become a catalyst for many changes in society. It is therefore a suitable research tool for the case of the assessment approach in education. The process of reflexivity can also be described as the emergence of a certain social pressure and the subsequent acceptance of this pressure by institutions and actors, in this case the social pressure from teachers taken over by political and public representatives, superior teachers or parents of students. It is important to realize that this state of the evaluation ratio is based not only on the actors in the hierarchy of the school system, but also on the influences of the pupils themselves or their parents. In my work, it will also be important to focus on whether teachers feel heard and accepted from these parties, which influence the development of assessment, should this pressure be created.
For this reason, too, there may be a deterrence in this regard from the first pressure for change, based on the problematization of the problem. At the same time, there may be pressure from other social groups back on the teacher, in this case the main target group in my analysis of reflexivity, which suppresses it. Therefore, whether there is reflexivity in education, or whether there are later stages of reflexivity, or whether teachers perceive external social pressures that suppress reflexivity, will be crucial questions to describe this process and I will address them in my work. It will also be possible to verify whether there is no so-called cognitive reflexivity, where in this case the teacher would consciously use, according to him, an inferior method of evaluation.
Another important factor that greatly affects reflexivity is the position of teachers in Czech society. In order to depict the process of reflexivity, it will therefore be necessary to evaluate the context of the teacher within both social structures and structures in which reflexivity can occur in education.
The result of this bachelor's thesis will be an extension of the analysis of the teacher's relationship to changes in education, namely about approaches to pupil assessment. Furthermore, an explanation of the way in which changes occur in education and what can potentially hinder or accelerate them.
This topic is relevant not only in the context of education policy, but also in the context of the development of sociological theory. This topic is relevant in the context of educational policy, as it will offer a greater understanding of the process of change that is taking place in Czech education. Within the framework of sociological theory, he will then develop the application of the theory of reflexivity to the school environment.

Sources:
ACHER, M. Reflexivity. Sociopedia. isa. Retrieved July, 2010, 9: 2011.
ČERVENKA, Stanislav. Verbal evaluation. Iuventa, 1994.
ZATLOUKAL, Tomas, et al. Annual Report of the Czech School Inspectorate for the school year 2017/2018. 2018