Územní diferenciace stability regionálních a lokálních elit v Česku

• Název práce v češtině: Územní diferenciace stability regionálních a lokálních elit v Česku
• Název v anglickém jazyce: Territorial differentiation of regional and local elites stability in Czechia
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.10.2019
• Datum zadání: 03.10.2019
• Konzultanti: doc. RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc.

Předběžná náplň práce

Listopadové události roku 1989 vedly k mnoha dynamickým změnám nejen v geografické organizaci společnosti, ale i ke změnám prostorových vzorců volebního chování a jeho diskontinuit. Diferenciace volebních výsledků mezi obcemi tak odráží regionální specifika a disparity v politických preferencích mezi jednotlivými regiony na různé hierarchické úrovni. Český politický systém v kontextu středoevropské politiky lze považovat za poměrně stabilní. Nicméně se však zřetelně ukazuje, že během každých parlamentních voleb dochází k přeskupení voličských základen a jejich preferencí. Typologie voličských základen je v čase proměnlivá a jako taková slouží k identifikaci hodnotových rámců a postojů, jež se ve srovnání s volební preferencí nemění. Z tohoto úhlu pohledu lze na socioekonomických a sociodemografických aspektech populace v jednotlivých regionech sledovat linie střetu mezi několika tzv. stranickými rodinami. Právě z těchto a dalších důvodů se lze domnívat, že problematika volební geografie slouží k pochopení širších vývojových rámců společnosti, a jako takovou je jí třeba podrobovat vědeckému zájmu.
V kontextu výzkumu polarizace prostoru, resp. existence „vnějších“ a „vnitřních“ periferních oblastí na území Česka lze identifikovat problémové oblasti z hlediska rozdílného volebního chování populace. Diferenciace míry stability – zejména lokálních a regionálních – „elit“ (zastupitelů) – v oblastech kontinuálně se vyvíjejících, jakož i v územích s diskontinuitou vývoje (oblasti přesídlené po 2. sv. válce, masivně industrializované oblasti v období totalitního režimu, suburbanizované oblasti po r. 1989) dosud nebyly uspokojivě vysvětleny. Jasné závěry nelze bez empirických výzkumů formulovat ani v otázkách týkajících se významu „stability“ lokálních/regionálních elit pro budoucí vývoj/rozvoj území.