Northern Sea Route communication for 21st Century?

• Název práce v češtině: Severní mořská cesta komunikace pro 21. století?
• Název v anglickém jazyce: Northern Sea Route communication for 21st Century?
• Klíčová slova: Severní mořská cesta, Arktida, Severní ledový oceán, Rusko, geopolitika, námořní doprava, klimatická změna
• Klíčová slova anglicky: Northern Sea Route, Arctic, Arctic Ocean, Russia, geopolitics, maritime transport, climate change
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.03.2019
• Datum zadání: 25.03.2019
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2020 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2020
• Oponenti: Mgr. Bohumil Doboš, Ph.D.

Seznam odborné literatury

LEE, Taedong a Hyun jung KIM. Barriers of voyaging on the Northern Sea Route: A perspective from shipping Companies. Marine Policy [online]. 2015, 62, 264-270 [cit. 2019-04-01]. DOI: 10.1016/j.marpol.2015.09.006. ISSN 0308597X.

ZHANG, Yiru, Qiang MENG a Liye ZHANG. Is the Northern Sea Route attractive to shipping companies? Some insights from recent ship traffic data. Marine Policy [online]. 2016, 73, 53-60 [cit. 2019-04-01]. DOI: 10.1016/j.marpol.2016.07.030. ISSN 0308597X.

VUKOVIĆ, Natalia a., Andrey v. MEKHRENTSEV a Darko b. VUKOVIĆ. TRANSNATIONAL TRANSPORT CORRIDOR OF THE NORTHERN SEA ROUTE BASED ON SABETTA SEAPORT: CHALLENGES OF REGIONAL DEVELOPMENT FOR RUSSIA. Journal of the Geographical Institute 'Jovan Cvijic' SASA [online]. 2018, 68(3), 405-414 [cit. 2019-04-01]. DOI: 10.2298/IJGI180613005V. ISSN 03507599.

SOLVANG, H.b., S. KARAMPERIDIS, N. VALANTASIS-KANELLOS a D.-w. SONG. An exploratory study on the Northern Sea Route as an alternative shipping passage. Maritime Policy and Management [online]. 2018, 45(4), 495 - 513 [cit. 2019-04-01]. DOI: 10.1080/03088839.2018.1446104. ISSN 14645254.

BEKKERS, E., J.f. FRANCOIS a H. ROJAS-ROMAGOSA. Melting Ice Caps and the Economic Impact of Opening the Northern Sea Route. Economic Journal [online]. 2018, 128(610), 1095 - 1127 [cit. 2019-04-01]. DOI: 10.1111/ecoj.12460. ISSN 14680297.

ROSSI, Christopher r. The Northern Sea Route and the Seaward Extension of Uti Possidetis (Juris). Nordic Journal of International Law [online]. 2014, 83(4), 476-508 [cit. 2019-04-02]. ISSN 15718107.

ANDREY A. TODOROV. The Russia-USA legal dispute over the straits of the Northern Sea Route and similar case of the Northwest Passage. Arktika i Sever [online]. 2017, 29, 62-75 [cit. 2019-04-02]. DOI: 10.17238/issn2221-2698.2017.29.74. ISSN 22212698.

ROMAN, Dremliuga. Legal Regulation of Navigation through the Northern Sea Route. China Oceans Law Review [online]. 2013, 2013(18), 139-152 [cit. 2019-04-02]. ISSN 18137350.

Shipping in Arctic Waters: A comparison of the Northeast, Northwest and Trans Polar Passages

The Northern Sea Route: A Comprehensive Analysis

Předběžná náplň práce

Zdůvodnění výběru práce

Vzhledem k souběžnému studiu Politologie a mezinárodních vztahů a Právnické fakulty Univerzity Karlovy, považuji téma Severní mořské cesty za zajímavý průsečík obou těchto oborů. Problematika této námořní komunikace, potažmo oblasti Arktidy jako celku, je velmi různorodá a lze ji uchopit z mnoha úhlů. V první řadě se jedná o téma politické, kdy rozhodující slovo má sice Ruská federace, zájem o tuto oblast a její možné využití jeví ale i další významní aktéři světové politiky. Jistě tedy bude příhodné srovnání, jak k této otázce přistupují jednotlivé státy v rámci jejich zahraniční politiky. Rovněž se tomuto tématu v médiích, ať už tuzemských či zahraničních, dostává jen minimum pozornosti. A pokud už se přece jen do hledáčku médií dostane, je pojato jen velmi okrajově a stručně bez potřebného kontextu - právě ten bych chtěl v této bakalářské práci lépe rozvinout. V porovnání s jinými tématy politologie, mezinárodních vztahů a geopolitiky, jako jsou například válečné konflikty, extremismus či soupeření globálních velmocí, existuje k této problematice výrazně menší spektrum zdrojů informací. Podle dostupných statistik se zájem o tuto námořní trasu každým rokem zvyšuje o několik procent. Detailní rozbor všech specifik, která se s trasou pojí, bude tedy nepochybně velmi zajímavý, stejně jako predikce možného budoucího vývoje. Téma zaslouží pozornost také z pohledu mezinárodního práva veřejného. V oblasti se nachází několik sporných území, na které si činí nároky více států. Důležitou roli hraje také specifická část mezinárodního práva veřejného - mořské právo a sním spojená specifika výlučné ekonomické zóny. Stále častěji je v poslední době diskutována také otázka klimatické změny a globálního oteplování, které je v oblasti Severního ledového oceánu patrné snad ještě víc než jinde ve světě. Úbytek ledových masivů je zde zcela evidentní a alarmující. Jakkoliv negativní jsou důsledky tohoto světového fenoménu, pro mořeplavbu v této oblasti však může představovat i novou příležitost.

Předpokládaný cíl

Cílem práce bude primárně poukázat na klady a zápory plavby touto námořní trasou a analyzovat její specifika. Bude zhodnocen vývoj, kterým trasa zejména v posledních letech prošla, a pokusím se rovněž predikovat budoucí možný scénář a možnosti, které trasa nabízí. Z dostupných zdrojů a dat bych rovněž rád zjistil, zda-li může trasa představovat alternativu pro hojně využívané a přetížené dopravní námořní cesty. Pozornost bude také věnována námořní flotile a zejména ledoborcům, kterými jednotlivé státy disponují. Rád bych také zjistil, jakým způsobem globální oteplování a klimatická změna ovlivňují trasu a tent geografický region - ať už pozitivně či negativně.

Metodologie práce

Vzhledem ke snaze dané téma uchopit a popsat z několika úhlů, budou využity jako zdroj informací zejména research papery či vědecké články z periodik a sborníků z oblasti politologie, práva, geografie, ale rovněž i technických oborů. Čerpat informace budu samozřejmě také z monografií, které se problematiky dotýkají, ale rovněž i obecných publikací v oboru geopolitiky. Jako zdroj nejaktuálnějších informací o vývoji v posledních letech poslouží rovněž také články a komentáře z českých i světových médií.

Práce bude rozdělena do několika kapitol za účelem přehlednosti a srozumitelnosti. Zároveň bude postupováno tak, aby si čtenář udělal o tématu lepší představu a systematicky porozuměl dané problematice. Předpokládané členění na jednotlivé kapitoly je zmíněno níže.

Z hlediska metodologického bude pravděpodobně nejvhodnější metoda případové studie, zejména kombinace exploratorní a deskriptivní případové studie. Vhodné budou nepochybně rovněž i prvky komparativního přístupu, například při srovnání Severní mořské cesty s dalšími námořními trasami. Je však možné, že během procesu tvorby práce se ukáže jiná metoda jako vhodnější.

Základní charakteristika tématu

Severní mořská cesta představuje velmi zajímavou alternativu pro námořní dopravu mezi Evropou a Asií. Jejím bezpochyby největším pozitivem je výrazně kratší vzdálenost a tím pádem i nižší náklady. Trasa z Japonska do Norska může být až o 40% kratší než při využití "běžné" trasy, tedy přes Suezský průplav. Ten je při dnešním obrovském objemu námořní dopravy přetížený a plavbou přes Severní ledový oceán by se tak tlak na něj alespoň částečně snížil.

Komplikaci však představují extrémní přírodní a klimatické podmínky. Led v některých úsecích roztaje na pouhý jeden až dva měsíce v roce, doprovod ledoborce je tedy pro každé plavidlo nutností. Nutnost ledoborce ovšem nepředstavuje pouze vyšší finanční náklady, ale i omezení nákladního plavidla, které ho následuje. Stopa, kterou je schopen prorazit, není dostatečně široká pro běžné nákladní lodě, které proplouvají již zmíněným Suezským průplavem a je tedy nutno použít plavidla menších rozměrů.

Celá trasa však leží ve výlučné ekonomické zóně Ruské federace, která má tak ve všech rozhodujících otázkách regulace rozhodující slovo. Zájem o plavení se v této oblasti projevují však i další hráči na poli globální politiky, například Čína nebo Evropská unie. I tak ale objem přepraveného zboží s každým rokem o několik procent roste, je tedy patrné, že logistické i energetické společnosti jsou si vědomy potenciálu, který Severní mořská cesta skrývá. Ruku v ruce se zpřístupněním a rozvojem cesty jde také těžba v arktických oblastech, neboť rychle rostoucí asijské země se potýkají s nedostatkem nerostných surovin.

Předpokládaná struktura práce

Úvod

Historie severní cesty cesty a geografického regionu

Současný stav

Fyzickogeografické podmínky a vliv klimatické změny

Právní režim a sporná území

Ekonomické aspekty trasy

Strategický potenciál a možnosti budoucího využití

Závěr