Dlouhodobé změny srážek v Evropě v různých zdrojích dat
| Název práce v češtině: | Dlouhodobé změny srážek v Evropě v různých zdrojích dat |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Long-term precipitation changes in Europe in different data sources |
| Klíčová slova: | srážky, změna klimatu, dlouhodobé změny, klimatické databáze, reanalýzy, Evropa |
| Klíčová slova anglicky: | precipitation, climate change, long-term changes, climate databases, reanalyses, Europe |
| Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra fyzické geografie a geoekologie (31-330) |
| Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Radan Huth, DrSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 27.11.2018 |
| Datum zadání: | 27.11.2018 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 20.04.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 25.05.2021 |
| Oponenti: | RNDr. Lenka Crhová, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Klimatická změna a modelování klimatu
Statistické metody ve fyzické geografii |
| Seznam odborné literatury |
| viz náplň práce |
| Předběžná náplň práce |
| Motivace a úvod:
Pro klimatologické účely se využívají různé databáze klimatických prvků: data měřená přímo na stanicích, data interpolovaná do pravidelné sítě uzlových bodů a data asimilovaná předpovědními modely (reanalýzy). Každý z těchto typů dat má své nedostatky a vykazuje jiné chování, např. ve vyšších statistických momentech (rozptyl, šikmost) a v extrémech. Že se mohou mezi různými druhy dat významně lišit i hodnoty trendů, již bylo ukázáno pro teplotu. Cíle práce: Cílem práce je zjistit, zda a nakolik se dlouhodobé změny (trendy) charakteristiky srážek v Evropě a v ČR mezi jednotlivými typy databází shodují či liší. Dílčí cíle práce jsou následující: 1. Zpracovat rešerši literatury na téma pozorovaných změn srážek v oblasti Evropy, s důrazem na různé datové základny. 2. Na základě rešerše a dostupnosti dat zvolit (i) vhodné databáze (staniční data, data interpolovaná do uzlových bodů, atmosférické reanalýzy), (ii) vhodnou charakteristiku či vhodné charakteristiky srážek, (iii) území a (iv) období, pro něž budou analýzy provedeny. 3. Pro vybrané databáze určit dlouhodobé změny (trendy) pro vybrané srážkové charakteristiky ve zvolené oblasti Evropy. 4. Srovnat výsledky mezi jednotlivými databázemi. 5. Výsledky srovnání diskutovat s dostupnou odbornou literaturou a interpretovat je. Pracovní metody, datové zdroje: Výpočet trendů pomocí lineární regrese, případně pomocí neparametrických metod. Datové zdroje: (i) databáze staničních údajů ECA&D, (ii) databáze klimatických dat v uzlových bodech (E-OBS, CRU), (iii) atmosférické reanalýzy (NCEP/NCAR, ERA-40), (iv) případně i stanice v ČR. Literatura: Beranová R., Kyselý J., 2018: Trends of precipitation characteristics in the Czech Republic over 1961-2012, their spatial patterns and links to temperature and the North Atlantic Oscillation. Int. J. Climatol. 38, 2596-e606 Brázdil R. et al., 2009: Climate fluctuations in the Czech Republic during the period 1961-2005. Int. J. Climatol., 29, 223-242 Haylock, M.R., et al., 2008: A European daily high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 1950-2006. J. Geophys. Res., 113, D20119 Huth R., Pokorná L., 2005: Simultaneous analysis of climatic trends in multiple variables: an example of application of multivariate statistical methods. Int. J. Climatol., 25, 469-484 Klein Tank, A.M.G. et al., 2002: Daily dataset of 20th-century surface air temperature and precipitation series for the European Climate Assessment. Int. J. Climatol., 22, 1441-1453 Krauskopf, T., 2017: Trendy teploty v Evropě určené z různých datových zdrojů. Diplomová práce, PřF UK. Další, zejm. časopisecká, literatura dle pokynů vedoucího práce. |