Mnohé kovy a metaloidy přijímané s potravou či dýcháním jsou pro živočichy toxické. To platí především pro těžké kovy, jakými je například olovo či kadmium. V nízkých dávkách však nemusí ani tyto kovy nutně způsobovat přímou otravu spojenou s úhynem. Z výsledků některých studií se přesto zdá, že i koncentrace těžkých kovů, které jsou živočichy absorbovány v subklinických dávkách (tj. dávkách, které nezpůsobují příznaky spojené s otravou), mají fyziologický efekt – způsobují změny v krvetvorbě a krevním obrazu, ovlivňují kondici jedince, ale např. i jeho zbarvení. Ptáci byli navrženi jako vhodný bioindikátor kontaminace prostředí těžkými kovy. Zadaná práce si proto klade za cíl utřídit soudobé poznatky o klinických a subklinických efektech těžkých kovů na ptačí organismus. Téma má potenciálně velký praktický význam v oblasti ochrany přírody.