Role prezidenta a otázka důvěry v procesu formování vlády v České republice

• Název práce v češtině: Role prezidenta a otázka důvěry v procesu formování vlády v České republice
• Název v anglickém jazyce: Role of the President and a Question of Confidence in the Government Formation Process in the Czech Republic
• Klíčová slova: Prezident, parlamentní systém, formování vlády, ústavní pravomoci, vyslovení důvěry, odpovědnost, efektivní vláda
• Klíčová slova anglicky: President, parliamentary system, government formation, constitutional powers, investiture vote, accountability, effective government
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Kamil Švec, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.10.2018
• Datum zadání: 27.01.2020
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2020 08:15
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3093, Jinonice - místn. č. 3093
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2020
• Oponenti: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem této diplomové práce bude analýza procesu formování vlád v České republice a vybraných
aspektů, které do ustavování vlád vstupují. Pozornost bude soustředěna zejména na roli hlavy
státu ve vyjednávacím procesu a otázku vyslovení důvěry vládě. Zkoumání těchto fenoménů by tak
mělo přispět k hlubšímu porozumění politického systému České republiky.
Zatímco analýza role hlavy státu v rámci formování vlády má snahu přispět do debaty týkající se
postavení přímo voleného prezidenta v parlamentním režimu, otázka důvěry se bude snažit
problematizovat téma samo o sobě, a to hlavně v návaznosti na vyjádření prezidenta Zemana po
volbách v roce 2017, že by vláda bez důvěry mohla teoreticky vládnout i po celé funkční období.
Práce se proto pokusí interpretovat otázku důvěry v teoretické rovině s cílem zjistit, zda jednotlivé
vlády potřebují disponovat důvěrou Poslanecké sněmovny. S využitím teoretických konceptů
následně vyhodnotí, jestli vyslovení důvěry představuje, případně do jaké míry, nezbytnou
podmínku pro vytvoření efektivní a akceschopné vlády.

Práce si tak klade za cíl odpovědět na následující výzkumné otázky:
1. Jakou roli hraje přímo volený prezident při formování vlády v podmínkách parlamentní
demokracie?
2. Představuje role prezidenta důležitější předpoklad pro vládnutí než důvěra Poslanecké
sněmovny?
3. Znamená institut vyslovení důvěry nezbytnou podmínku k tomu, aby vláda byla efektivní a
akceschopná?
Výsledkem práce bude potvrzení či vyvrácení následující hypotézy: 
Hypotéza: Hlava státu aktivně zasahuje do principů fungování parlamentní demokracie, čímž se
snaží posilovat svoji roli.


Zdůvodnění výběru práce
Výchozí pozici pro zpracování této diplomové práce představuje vývoj po volbách v roce 2017.
Rozložení sil ve stranickém systému vyústilo v situaci, která komplikovala vládní vyjednávání a ve
výsledku znemožnila vítězi voleb na první pokus sestavit vládu s důvěrou. Vyslovení důvěry jakožto
klasický procedurální aspekt ustavování vlád se ale v kontextu povolebního vývoje stalo
podstatným předmětem veřejného diskurzu, neboť v tomto procesu začala poměrně významně
figurovat i postava prezidenta, a to zejména zpochybněním potřeby důvěrou disponovat. Celková
situace tak ukazuje, že ačkoliv je Česká republika považována za parlamentní demokracii,
z hlediska formování vlád je důležité věnovat značnou pozornost nejen stranickým aktérům
vyjednávání, ale také hlavě státu.


Důvodem výběru tématu je zejména narůstající význam problematiky, která si proto žádá více
pozornosti. Dosavadní literatura pracuje s aspektem vyslovení důvěry víceméně jako s jasným a
neměnným faktem, nedávný vývoj ovšem ukazuje, že praktická rovina může nabývat odlišné
podoby. Především se ale důvěra Parlamentu tradičně pojí s aspektem legitimity spíše, než že by
pro vládu znamenala nějaký funkční atribut. Otázka důvěry tak bude v této práci posuzována také
v rovině předpokladu pro efektivní a akceschopnou vládu.

Seznam odborné literatury

Přehled základní literatury a využitých zdrojů:

BRUNCLÍK, Miloš a Michal KUBÁT. Kdo vládne Česku?: poloprezidentský režim, přímá volba a
pravidla hry. Brno, 2017. ISBN 978-80-7485-122-3.
GERLOCH, Aleš, Vladimír ZOUBEK a Jiří HŘEBEJK. Ústavní systém České republiky: základy českého
ústavního práva. Vyd. 4., aktualiz. a dopl. Praha: Prospektrum, 2002. ISBN 80-717-5077-8.
GALLAGHER, Michael, Michael LAVER a Peter. MAIR. Representative government in modern
Europe. 4th ed. Boston: McGraw-Hill, c2006. ISBN 00-729-7706-X.
HLOUŠEK, Vít, Lubomír KOPEČEK a Jakub ŠEDO. Politické systémy. Brno: Barrister & Principal, o. s.,
2011. ISBN 978-808-7474-235.
HLOUŠEK, Vít a Vojtěch ŠIMÍČEK, ed. Výkonná moc v ústavním systému České republiky. Brno:
Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2004. ISBN 80-210-3611-7.
KLÍMA, Karel. Komentář k Ústavě a Listině. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš
Čeněk, 2009. ISBN 978-807-3801-403.
KLÍMA, Karel. Teorie veřejné moci (vládnutí). 3., přepracované vydání. Praha: Wolters Kluwer,
2016. ISBN 978-80-7552-331-0.
KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 5. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš
Čeněk, 2016. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-606-4.
KLÍMA, Karel a Jiří JIRÁSEK, ed. Pocta Jánu Gronskému. Plzeň, 2008. ISBN 978-807-3800-949.
KOLÁŘ, Petr. Parlament České republiky. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2013. Extra
(Leges). ISBN 978-80-87576-95-3. 
KOPEČEK, Lubomír - BRUNCLÍK, Miloš. How Strong Is the President in Government Formation? A
New Classification and the Czech Case. East European Politics and Societies, 2018, 1-26. DOI
10.1177/0888325418770737.
LAVER, Michael a Norman SCHOFIELD. Multiparty government: the politics of coalition in Europe.
1998. Ann Arbor: University of Michigan Press, c1998. ISBN 978-047-2085-620.
NOVÁK, Miroslav. Jakou demokracii pro nové demokracie?: konsensuální model, efektivita a
kulturně homogenní země. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001.
ISBN 80-210-2742-8.
NOVÁK, Miroslav a Miloš BRUNCLÍK, ed. Postavení hlavy státu v parlamentních a
poloprezidentských režimech - Česká republika v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán, 2008,
310 - 328. Bod (Dokořán). ISBN 978-80-7363-179-6.
SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. 2. vyd.
Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN
978-80-7419-048-3.
ŠIMÍČEK, Vojtěch, ed. Postavení prezidenta v ústavním systému České republiky. Brno: Masarykova
univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008. ISBN 978-80-210-4520-0.
WINTR, Jan. Česká parlamentní kultura. Praha: Auditorium, 2010. ISBN 978-808-7284-131.

Předběžná náplň práce

Cílem této diplomové práce bude analýza procesu formování vlád v České republice a vybraných
aspektů, které do ustavování vlád vstupují. Pozornost bude soustředěna zejména na roli hlavy
státu ve vyjednávacím procesu a otázku vyslovení důvěry vládě. Zkoumání těchto fenoménů by tak
mělo přispět k hlubšímu porozumění politického systému České republiky.
Zatímco analýza role hlavy státu v rámci formování vlády má snahu přispět do debaty týkající se
postavení přímo voleného prezidenta v parlamentním režimu, otázka důvěry se bude snažit
problematizovat téma samo o sobě, a to hlavně v návaznosti na vyjádření prezidenta Zemana po
volbách v roce 2017, že by vláda bez důvěry mohla teoreticky vládnout i po celé funkční období.
Práce se proto pokusí interpretovat otázku důvěry v teoretické rovině s cílem zjistit, zda jednotlivé
vlády potřebují disponovat důvěrou Poslanecké sněmovny. S využitím teoretických konceptů
následně vyhodnotí, jestli vyslovení důvěry představuje, případně do jaké míry, nezbytnou
podmínku pro vytvoření efektivní a akceschopné vlády.

Práce si tak klade za cíl odpovědět na následující výzkumné otázky:
1. Jakou roli hraje přímo volený prezident při formování vlády v podmínkách parlamentní
demokracie?
2. Představuje role prezidenta důležitější předpoklad pro vládnutí než důvěra Poslanecké
sněmovny?
3. Znamená institut vyslovení důvěry nezbytnou podmínku k tomu, aby vláda byla efektivní a
akceschopná?
Výsledkem práce bude potvrzení či vyvrácení následující hypotézy: 
Hypotéza: Hlava státu aktivně zasahuje do principů fungování parlamentní demokracie, čímž se
snaží posilovat svoji roli.

Metodologie
Práce bude psána jako kvalitativní případová studie, v rámci níž bude použita deduktivní metoda.
Teoretická východiska poslouží jako vodítko pro analýzu sledovaných jevů v rámci analytické části
práce. K odpovědi na první výzkumnou otázku bude nejprve provedena analýza formování vlády
po volbách v roce 2017. Role hlavy státu v tomto procesu pak bude vyhodnocena na základě
předpokladů odborné literatury, srovnání jemu ústavně svěřených kompetencí a reálné ústavní
praxe. Druhá výzkumná otázka se bude opírat o analýzu samotné Ústavy a teoretických východisek
spojených s touto problematikou. Analýza předpokladu vyslovení důvěry tak bude vycházet z
problematizace důvodů, proč by vláda v politickém systému České republiky měla či neměla mít
důvěru Poslanecké sněmovny, a tím pádem také, zda lze spoléhat pouze na roli prezidenta. V části
zabývající se vyslovením důvěry jakožto podmínky k akceschopnosti a efektivitě bude nejprve
vymezena působnost vlády a následně provedena analýza determinujících faktorů.

Základní charakteristika tématu
Volby v roce 2017 znamenaly pro českou politickou scénu významný milník nejen z hlediska počtu
politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, ale také z hlediska otázky role jednotlivých
aktérů tvořících politický systém jako takový. Povolební vývoj vyústil v situaci, kdy vítěz voleb
v rámci vyjednávání nebyl schopen sestavit vládu, která by dostala důvěru Parlamentu, a
atmosféra vyjednávacího procesu tak vyvolala diskuzi o tom, zda vláda důvěru Sněmovny skutečně
potřebuje. V tomto ohledu se pozornost přesouvá především k hlavě státu, disponující legitimitou
přímo voleného mandátu, která do celého procesu zasáhla mimo jiné tím, že veřejně deklarovala
přesvědčení o tom, že vláda v České republice teoreticky může vládnout i bez důvěry. S ohledem
na to, že prezident je také součástí formování vlády, pak v tomto kontextu může docházet
k situacím měnícím dosavadní pravidla hry. Celkově se tak otázka vyslovení důvěry posouvá do
roviny, kdy není zcela zřejmé, zda se vláda opravdu potřebuje opírat o podporu Poslanecké
sněmovny, nebo zda pro ni v souvislosti s výkonem veřejné moci hraje důležitější roli přímo volená
hlava státu.



Předpokládaná struktura
Úvod
1. Politický systém
2. Formování vlády
3. Efektivita a akceschopnost
4. Vláda po volbách v roce 2017
5. Vyslovení důvěry vládě
6. Efektivní a akceschopná vláda
Závěr