Polární ledovce na Marsu představují povrchovou zátěž, která deformuje kamenný obal planety. Míra deformace souvisí s historií zatížení a vývojem ledovců v minulosti a současně je důležitým zdrojem informací o viskózních vlastnostech planetárního nitra. Jelikož viskozita závisí na teplotě a množství vody vázané v minerálech, je odhad aktuální hodnoty viskozity klíčem k pochopení termálně-mechanického vývoje planety a jejího současného stavu. Radarová měření naznačují, že deformace způsobená ledovci je překvapivě malá (průhyb je menší než cca 50 m), což lze interpretovat tak, že Martův kamenný plášť má velmi vysokou viskozitu a v horních zhruba 300 km obsahuje jen minimum vody. Tato interpretace je však v rozporu s existencí nedávného vulkanismu na Marsu a také s odhady viskozity získanými z deformace povrchu v oblasti Tharsis. Cílem práce je přispět k objasnění tohoto paradoxu prostřednictvím pokročilého modelování viskoelastické odezvy Marsu na ledovcové zatížení. Na rozdíl od předchozích studií bude využit software, který umožňuje zahrnout dosud opomíjené efekty, jako je přítomnost hustotních anomálií v plášti a laterálních gradientů viskozity. Viz také http://geo.mff.cuni.cz/~oc/Projekt-Mars.pdf
Seznam odborné literatury
Časopisecká a knižní podle doporučení školitele
Předběžná náplň práce
Polární ledovce na Marsu představují povrchovou zátěž, která deformuje kamenný obal planety. Míra deformace souvisí s historií zatížení a vývojem ledovců v minulosti a současně je důležitým zdrojem informací o viskózních vlastnostech planetárního nitra. Jelikož viskozita závisí na teplotě a množství vody vázané v minerálech, je odhad aktuální hodnoty viskozity klíčem k pochopení termálně-mechanického vývoje planety a jejího současného stavu. Radarová měření naznačují, že deformace způsobená ledovci je překvapivě malá (průhyb je menší než cca 50 m), což lze interpretovat tak, že Martův kamenný plášť má velmi vysokou viskozitu a v horních zhruba 300 km obsahuje jen minimum vody. Tato interpretace je však v rozporu s existencí nedávného vulkanismu na Marsu a také s odhady viskozity získanými z deformace povrchu v oblasti Tharsis. Cílem práce je přispět k objasnění tohoto paradoxu prostřednictvím pokročilého modelování viskoelastické odezvy Marsu na ledovcové zatížení. Na rozdíl od předchozích studií bude využit software, který umožňuje zahrnout dosud opomíjené efekty, jako je přítomnost hustotních anomálií v plášti a laterálních gradientů viskozity. Viz také http://geo.mff.cuni.cz/~oc/Projekt-Mars.pdf
