„Pekelně se soustřeď!“: Analýza na hře založeného přístupu ke kvalitativnímu výzkumu v sociálních vědách

• Název práce v češtině: „Pekelně se soustřeď!“: Analýza na hře založeného přístupu ke kvalitativnímu výzkumu v sociálních vědách
• Název v anglickém jazyce: „Train your brain!“: An Analysis of Game-based Approaches to Qualitative Research in Social Sciences
• Klíčová slova: výzkum hrou, kvalitativní výzkum, diskurzivní analýza, finanční pexeso
• Klíčová slova anglicky: research through gaming, qualitative research, discourse analysis, financial memory game
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 19.05.2017
• Datum zadání: 19.05.2017
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2018 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2018
• Oponenti: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D.

Seznam odborné literatury

•Bourdieu, P. 1990. In Other Words: Essays toward a Reflexive Sociology. Cambridge: Polity.
•Bourdieu P. 1999. Distinction: a social critique of the judgement of taste. London: Routledge and Kegan Paul.
•Downes-Le Guin, T., R. Baker, J. Mechling, E. Ruylea. 2012. „Myths and Realities of Respondent Engagement in Online Surveys.“ International Journal of Market Research 54 (5): 1-21.
•Harrison, P. 2011. The Researchification of Games, Proceedings of ESOMAR 3D Conference, Miami, United States.
•Keusch, F., Ch. Zhang. 2015. „A Review of Issues in Gamified Surveys.“ Social Science Computer Review 35 (2): 147 – 166.
•Szalo, C., T. Katrňák. 2002. „Obrat k praxi a hledisku aktérů: Bourdieovy reprodukční strategie a formy nadvlády.“ Sociální studia (8): 93-100.
•Goffman, E. 1999. Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství Studia Ypsi.
•Šubrt, J. 2001. „Dramaturgický přístup Ervinga Goffmana: Κ českému vydání Goffmanovy knihy "Všichnihrajeme divadlo".“ Sociologický Časopis 37 (2): 241-249.
•Turner, G., L. Van Zoonen, B. Adamou. 2013. Research through gaming: public perceptions of (the future of) identity management. Sage Case Studies in Research Methods. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.4135/978144627305013496519
•Zichermann, G., Ch. Cunningham. 2011. Gamification by Design Implementing Game Mechanics in Web and Mobile Apps. Sebastopol: O’Reilly Media.

Předběžná náplň práce

Na hře založené formy výzkumu jsou hojně užívané zejména na poli psychologie, ekonomie a pedagogiky. Jejich využití v oblasti sociálních věd ale doposud není tolik běžné, přestože by mohlo být přínosným doplňkem zejména kvalitativních výzkumů. Případy využití na hře založených výzkumů jsou ovšem zatím ojedinělé a postrádáme tak i analýzu limitů jejich zjištění a obecně toho, jaké problémy jejich aplikace ve výzkumu otevírá. Nezodpovězená také zůstává otázka toho, zda a případně jak mohou být na hře založené výzkumy pro sociální vědy vhodné.
V sociálních vědách na hře založené výzkumy nacházejí uplatnění zatím jen okrajově. Je to možná nejasnostmi ohledně toho, jak hra reprezentuje realitu. Zavedení principů hry do výzkumu může přitom zaprvé být pro svou zábavnou formu nástrojem silnějšího zapojení účastníků výzkumu do práce na výzkumném úkolu a zadruhé může přinést nové výzkumné závěry, které odrážejí skutečnost, že i společnost funguje často podobně jako hra. Vycházeje z myšlenek Pierra Bourdieu lze totiž společnost chápat jako hru, ve které platí určitá pravidla, jež vymezují rámec přípustného jednání, nicméně ve kterých se jedinec pohybuje relativně autonomně. Lidé jsou totiž kompetentní činit rozhodnutí ve všemožných daných situacích prostřednictvím své schopnosti dělat rozdíly. Pomocí této schopnosti jsme schopni srovnávat a hledat významy bez jasně stanovených kritérií, jakými se máme řídit. Podobně jako ve hře i v různých sociálních situacích vytváříme strategie, které nám umožňují kreativně manipulovat s pravidly tak, aby vyhovovala našim potřebám.
Ve své diplomové práci se budu zabývat tím, jak funguje hra jako metafora společnosti na případu konkrétního kvalitativního výzkumu. Jde o výzkum provedený v letech 2016 - 2017 v rámci projektu „Šetrnost a hospodárnost v časech krize: ekonomické chování v rodinném a veřejném diskurzu v dnešní české společnosti“ vedeného doc. Martinem Hájkem, kde bylo v malých kolektivech vzájemně si blízkých lidí aplikováno výzkumné pexeso k získání dat o spontánních definicích známých finančních pojmů (příkladem inflace, bankrot či exekuce). Jaké strategie můžeme u hráčů výzkumného pexesa identifikovat? Jak se projevuje jejich kompetence k hledání rozdílů? Má práce má za cíl zjistit, jak se výše nastíněný problém projevuje v tomto konkrétním případě.
Výzkumnou metodou bude kvalitativní obsahová analýza přepisů čtrnácti rozhovorů, které byly provedeny prostřednictvím výše zmíněného „pexeso“ výzkumu. Dalšími daty budou přepisy přibližně pěti rozhovorů s účastníky tohoto výzkumu a také jeho tazateli. V analýze se zaměřím zejména na výrazy vztahující se k tomu, jak hráči pracují s pravidly, jak je přizpůsobují svým požadavkům, jaké strategie volí vzhledem ke svým cílům (vyhrát, prosadit svůj pohled, odpovědět podle domnělého očekávání výzkumníka atd.) a jak herní forma výzkumu stimuluje jejich ochotu být aktivními účastníky výzkumu.
Přínosem mé práce bude na jedné straně zhodnocení popsaného výzkumného nástroje (pexesa), uvedení jeho limitů a navržení jeho úprav pro další výzkum a na straně druhé empirickým příkladem podložené shrnutí přínosů na hře založeného výzkumu pro sociální vědy. Ukážu, jak lze her i v našem oboru využít a zdůvodním, proč je herní forma výzkumu relevantní a neměla by se zaměňovat s pouhým experimentem.