Srebrenický masakr jako národní trauma v Nizozemsku: Diskurzivní analýza vybraných deníků

• Název práce v češtině: Srebrenický masakr jako národní trauma v Nizozemsku: Diskurzivní analýza vybraných deníků
• Název v anglickém jazyce: The Srebrenica massacre as Dutch national trauma: Discourse analysis of selected daily newspapers
• Klíčová slova: Bosna a Hercegovina, Srebrenica, UNPROFOR, Dutchbat, Nizozemsko, diskurzivní analýza
• Klíčová slova anglicky: Bosnia and Herzegovina, Srebrenica, UNPROFOR, Dutchbat, The Netherlands, discourse analysis
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.02.2017
• Datum zadání: 26.06.2017
• Datum a čas obhajoby: 04.02.2019 11:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2081, 2081, Jinonice - místn. č. 2081
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.01.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 04.02.2019
• Oponenti: František Šístek, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Vliv holandských vojáků mise UNPROFOR na tzv. Srebrenický masakr a otázka jejich odpovědnosti za smrt muslimských civilistů je stále živým tématem. Na rozsudek nizozemského Vrchního soudu z roku 2013, podle něhož je holandská vláda odpovědná za smrt tří civilistů, navázal v roce 2014 rozsudek Okresního soudu v Haagu, který holandskou vládu uznal vinnou ze smrti tří set lidí. Vzhledem k charakteru mírových misí OSN mohou tyto rozsudky sloužit jako precedens v dalších oblastech jejich nasazení.

Předpokládaným cílem práce je pomocí analýzy primárních a sekundárních zdrojů ukázat, že nebylo v silách holandských vojáků mise UNPROFOR zabránit masakru spáchanému na muslimském civilním obyvatelstvu ve Srebrenici, a že jim primárně chyběla podpora mezinárodního společenství a vina za smrt zavražděných civilistů by tedy neměla být připisována (kromě bosenskosrbských jednotek) holandské vládě jako jednotce oddělené od OSN a NATO.

Práce se bude zabývat historickým kontextem vyslání mírových jednotek OSN (Modré přilby) do oblasti bosenské Srebrenice na základě Rezoluce 819 z roku 1993. V této oblasti byly v době srebrenického masakru v červenci 1995 přítomny nizozemského jednotky, tzv. Dutchblat, které byly o téměř 20 let později uznány vinnými, že nechránili muslimské civilní obyvatelstvo a přispěly tak k tragickým následkům genocidy spáchané jednotkami bosenských Srbů pod vedeném gen. Mladiće. V práci bude analyzována hypotéza, že holandské mírové jednotky se pokusily, podle svých možností, přivolat zásah leteckých sil NATO a znemožnit tak bosenskosrbským vojákům obsadit město. Na základě politického rozhodnutí mezinárodního společenství jim ale podpora nebyla poskytnuta a holandští vojáci se tedy rozhodli tlumit napjatou situaci vyjednáváním. Další část analyzované hypotézy je tvrzení, že výsledek soudních procesů je dán především imunitou OSN, která jí byla udělena a tudíž nemožnost označit ji za spoluviníka. Odsouzení holandské vlády může být chápáno jako symbolické zadostiučinění pro ženy pozůstalé po genocidě.

Seznam odborné literatury

1. BILDT, Joyce van den. Srebrenica: A Dutch national trauma. Journal of Peace, Conflict & Development [online]. 2015, 3(21). ISSN 1742-0601.
2. BLOM, J.C.H. et al. Srebrenica, a ’safe’ area. Reconstruction, background, consequences and analysis of the fall of a Safe Area [online]. Amsterdam: NIOD, 2002.
3. BURGH, Steven L. a Paul S. SHOUP. The war in Bosnia-Herzegovina : ethnic conflict and international intervention. Armonk : Sharpe, 2000. ISBN 1563243091.
4. HONIG, Jan W. a Norbert BOTH. Srebrenica: zpráva o válečném zločinu. Přeložil Šimon PELLAR. Praha: Mladá fronta, 2001. ISBN 802040905X.
5. MOJZES, Paul. Balkan Genocides: holocaust and ethnic cleansing in the twentieth century [online]. Lanham, Md. : Rowman & Littlefield, 2011. ISBN 1442206632.
6. TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Praha: Portál, 2010. ISBN 9788026202608.
7. UN Secretary General. Report of the Secretary-General pursuant to General Assembly resolution 53/35 : #the fall of Srebrenica [online]. 1999-11-15.
8. ŽÍLA, Ondřej. Bosna a Hercegovina. In: PELIKÁN, Jan et al. Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016. ISBN 9788073086480.

Předběžná náplň práce

1.Úvod
2.1. Rezoluce 819 - Důvod vyslání mírových jednotek OSN do oblasti Srebrenice a vytvoření chráněné zóny
2.2. Události dnů 11.7. - 22.7.1995 z pohledu skupiny Srebrenické matky
2.3. Události dnů 11.7. - 22.7.1995 z pohledu vojáků Dutchbatu
2.4. Rozsudek nizozemského Vrchního soudu (2013)
2.5 Imunita OSN
2.6. Rozsudek Okresního soudu v Haagu (2014)
2.7. Reakce holandské společnosti na rozsudky z let 2013 - 2014 uznávající vinu holandské vlády
2.8. Reakce v odborné literatuře
3. Závěr