Práce přináší základní poznatky o orientaci hlodavců v prostoru a o způsobu, jakým 3D prostředí využívají. Cílem je podívat se na orientaci z neurobiologického a behaviorálního pohledu. Ekologie živočicha je přitom možným můstkem mezi těmito aspekty orientace. Neurobiologický pohled ukazuje, jakým způsobem je 3D prostředí v mozku hlodavců reprezentováno, jak vytvářejí kognitivní mapu a jaké jsou charakteristiky této mapy při pohybu ve všech třech dimenzích. Zvláště zdůrazněna je vertikální dimenze. Z ekologického pohledu jsou hlodavci široká skupina s rozličnými prostorovými strategiemi – nalézáme druhy s vysloveně povrchovou ekologií, druhy se zásadní vertikální aktivitou, druhy žijící ve složitých norách a další. Toto přirozeně klade různé nároky na mentální reprezentaci prostředí a odráží se v chování zvířete. Behaviorální pohled tak zachycuje schopnosti druhů orientovat se v prostředí a rozdíly v těchto schopnostech, pokud je prostředí významně obohaceno o vertikální složku.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This thesis reviews the knowledge of a spatial orientation and a use of 3D environment in rodents. The goal is to look at the topic from both neurobiological and behavioral point of view while animal’s ecology may represent a bridge between these two aspects of orientation. Neurobiological point of view shows how is an environment represented in rodents’ brain, how cognitive map works, and how it is modified when moving in all three dimensions. The main focus here is on the vertical dimension. When speaking about ecology, rodents are a diverse group with wide range of spatial strategies: surface oriented species, species with a major vertical activity, species living in multilevel burrows, and more. For this it is natural to expect various demands on spatial orientation and diverse spatial behavior. Therefore, behavioral point of view shows an ability of species in orientation and how these abilities differ when vertical dimension is present in an environment.
