Niternost krajiny z pohledu Adolfa Portmanna a Alexandra von Humboldta
Název práce v češtině: | Niternost krajiny z pohledu Adolfa Portmanna a Alexandra von Humboldta |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Centricity of a landscape from the point of view Pf Adolf Portmann and Alexander von Humboldt |
Klíčová slova: | niternost, krajina, Portmann, von Humboldt |
Klíčová slova anglicky: | centricity, landskape, Portmann, von Humboldt |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | disertační práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 18.10.2016 |
Datum zadání: | 18.10.2016 |
Předběžná náplň práce |
Tématem mé disertační práce je výzkum použitelnosti konceptů Adolfa Portmanna, s přihlédnutím k analogickým výkladům v teoretické biologii a Alexandra von Humboldta, který je neznatelně přítomen v základech dnes používaných pojmů krajina/krajinný ráz, pro konstruktivní pojetí estetiky krajiny. Záměrem bude také porovnat zvolené přístupy autorů se současnou estetickou teorií, především pak estetikou přírody a environmentální estetikou.
Za svou pracovní hypotézu volím myšlenku, že svébytnost jevové stránky (niternost či Selbst) organismů může ukázat četné a nosné analogie při popisu výseku krajiny jako jedinečné entity. Podobně jako pro Portmanna se poznávání živých bytostí nevyčerpává popisem struktury a funkce, stejně tak poznání krajiny nemusí být vyčerpáno popisem kompozice či ekosystémových funkcí. Nabízí se analogie, zda genius loci není cosi podobně zjevného a zároveň unikavého, jako jevení organismů. Podobně se pro Alexandra von Humboldta za viditelným fenoménem ukrývala abstraktní jednota, již nazval temný smysl. Tento koncept má dle mě blízko k přístupu A. Portmanna, součástí disertace bude také zkoumání analogií mezi oběma autory. |