Ačkoli studiu procesů spojených s rozpoznáváním aposematické kořisti ptačími predátory byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost, některá témata stále zůstávají relativně opomíjena. Jedním z nich jsou i otázky spojené s memorabilitou různých typů výstražných signálů a s procesem vytváření (konsolidace) a trvání dlouhodobé paměti pro výstražné signály. Pro přežívání kořisti a evoluci antipredačních výstražných signálů je přitom otázka paměti stejně důležitá jako otázky vrozených averzí nebo rychlosti učení. Cíle práce: (1) Zjistit, v jakém časovém intervalu dochází ke konsolidaci naučené averze na aposematickou kořist. (2) Testovat, které parametry vizuálních výstražných signálů kořisti zvyšují její memorabilitu v případě dlouhodobé (týdny) paměti. Testovaným druhem budou sýkory koňadry (Parus major) a to jednak v přírodě odchycení dospělí jedinci, jednak ručně odchovaná mláďata. Experimenty budou probíhat v laboratoři, v pokusných klecích. Ptáci budou rozděleni do několika skupin podle typu úlohy a nejdříve projdou tréninkem vizuální diskriminace mezi jedlou a nejedlou kořistí. Po jeho skončení budou testováni v několika různých intervalech v řádu hodin (experiment zaměřený na konsolidaci paměti) nebo týdnů (experiment zaměřený na memorabilitu výstražných signálů).
- zadáno vedoucím/školitelem