Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.

• Název práce v češtině: Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
• Název v anglickém jazyce: Justice or Retribution? Expulsion of Germans after the Second World War. Partisan People´s Court in Lanškroun.
• Klíčová slova: lidové soudy; Sudety; retribuce; sudetští Němci; Lanškroun; partyzáni; poprava; odsun Němců; druhá světová válka
• Klíčová slova anglicky: People’s Courts; Sudetenland; Retribution; Sudeten Germans; Landskron; Partisan, Execution; Expulsion of Germans; Second World War
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Hana Kubátová, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.06.2015
• Datum zadání: 09.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2016 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3014, Jinonice - místn. č. 3014
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2016
• Oponenti: PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Tématem mé práce budou poválečné represe vůči německému obyvatelstvu po II. světové válce. Zaměřím se na takzvané lidové soudnictví. Konkrétně na revoluční tribunál v Lanškrouně.

Úvod do problematiky
Už v průběhu II. světové války se státníci zabývali otázkou, jak potrestat nacistické vysoké funkcionáře. Představitelé států antihitlerovské koalice se shodli na ustanovení mezinárodního vojenského tribunálu, který měl stíhat agresory a pohnat viníky k odpovědnosti za “válečné zločiny a těžká provinění proti lidskosti” . Zástupci vítězných mocností, Velké Británie, Spojených států amerických, Francie a Sovětského svazu se dohodli na ustanovení Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku a v listopadu 1945 započal téměř rok trvající proces s hlavními válečnými zločinci, v němž bylo souzeno více než 20 hlavních představitelů nacistického Německa.
Bylo třeba se vypořádat nejen s představiteli nacistického Německa na mezinárodní úrovni, nýbrž i na národní i regionální úrovni. Po celé Evropě byly vydávány právní předpisy a vznikaly soudy, které měly za úkol vyrovnat se s místní nacistickou správou a s kolabujícími jedinci.
Konkrétně v Československé republice se zásadním dokumentem stal tzv. Velký retribuční dekret vydaný prezidentem Benešem 19. června 1945. Spolu s řadou dalších dekretů (dekretem o Národním soudu, malým retribučním dekretem, atd. - poslední vydán 27. října 1945) se stal právním podkladem pro retroaktivní trestání nacistických pohlavárů a kolaborantů.
Ačkoli byly právní podklady pro stíhání zločinců připravovány již v průběhu války, byly vydány více než měsíc po skončení války. Toto relativní právní a mocenské vakuum poskytlo prostor lidové iniciativě. Nenávist vůči Němcům a touha po pomstě se plně projevila hned po ukončení války. Někteří Němci, zejména ti na vyšších postech, závažnost situace pochopili ihned a raději republiku opustili. Ti “obyčejní” však tolik štěstí neměli. Byli pohnáni před lidové soudy, kde se samozvaní soudci rozhodli vzít “spravedlnost” do vlastních rukou a zúčtovat se všemi Němci. Bez ohledu na to, zda byli skutečně vinni či nikoli.
Cíl výzkumného projektu

Jak jsem již předeslala v úvodu, oblastí mého zájmu bude poválečné soudnictví v souvislosti s odsunem Němců. Konkrétně se zaměřím na východočeské město Lanškroun ležící v oblasti bývalých Sudet. Na základě dostupných zdrojů se pokusím zmapovat události, které se udály v Lanškrouně bezprostředně po konci Druhé světové války. Zejména se zaměřím na dny 17. a 18. května, kdy proběhl na lanškrounském náměstí partyzánský lidový soud při němž bylo lynčováno a zabito několik desítek občanů německé národnosti.

Cílem mé bakalářské práce bude obecné zmapování problematiky retribuce a odsunu německých občanů z oblasti Sudet - jeho ospravedlnitelnost, rozsah a dopady - se zaměřením na Lanškroun. 0Má výzkumná otázka tedy zní: “Proč se zloba obrátila právě proti těmto Němcům?”

Zdroje dat
Výsledků práce bude dosaženo prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Nejvíce budu pracovat se závěry výzkumu Benjamina Frommera, které publikoval v knize Národní očista. Retribuce v poválečném Československu. Frommer se však ve své knize zabývá spíš obdobím po vydání prezidentských dekretů ohledně retribuce. Pokusím se retroaktivně aplikovat vzorce chování, které uvádí za příklad, na případ Lanškrouna. Z jeho knihou se budu inspirovat zejména co se právního rámce týče. Dekrety, zákony a vyhlášky samozřejmě interpretuji z původních zdrojů.
Dalším autorem, na jehož výsledcích výzkumu založím svou práci, je renomovaný historik Mečislav Borák. Jeho kniha Spravedlnost podle dekretu: retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě mi poskytne teoretické východisko pro formy retribučního soudnictví, strukturu a kompetence soudů.
Tomáš Staněk a Adrian von Arburg, dvojice autorů, jejichž koncept budu moci uplatnit přímo na mou problematiku, se ve svých pracích zabývají zejména divokým odsunem Němců z českého pohraničí. Toliko k teoretickému rámci.
Pro samotný případ Lanškrouna využiji zejména primární zdroje- konkrétně kroniku města, kam byly údaje o mnou vybraném období dopsány až několik let po válce. Dále využiiji knihu od místního kronikáře Emila Trojana: Tak přísahali: Partyzánský odboj v Orlických horách v letech 1939-1945. a v neposlední řadě několikadílnou publikaci Pomezí Čech a Moravy historika Milana Skřivánka, který se specializuje na česko-moravské pomezí, kde se Lanškroun nachází.
Dle zatím dostupných zdrojů se mi nezdařilo dohledat žádného pamětníka, kterému by v dané době (tedy v květnu 1945) bylo více jak 10 let a byl přítomen při procesech.

Seznam odborné literatury

Přehled literatury
Odborných publikací a tematicky zaměřených prací na poválečné soudnictví a vypořádávání se s pohlaváry je řada. Důvodem k sepsání této práce je snaha přinést nový pohled na problematiku vypořádání se s okupací. Nyní ne však na úrovni vysokých představitelů, nýbrž se budu snažit o pohled běžných občanů, kteří si svou nenávist vybíjeli na dalších řadových občanech.
Budu pracovat s informacemi uvedenými v odborných publikacích i v primárních zdrojích. Svá tvrzení podepřu i odbornými články a videodokumenty týkajícími se tématu.

Předpokládaný seznam literatury:
ARBURG, Adrian von. "Komplex odsunu". Úvodní poznámky k tématu. Soudobé dějiny. 2005, roč. 12, čís. 3-4, s. 425-431. ISSN 1210-7050.

ARBURG, Adrian von a Tomáš STANĚK. Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění evakuace" německého obyvatelstva (květen až září 1945). (1. část: Předpoklady a vývoj do konce května 1945). Soudobé dějiny. 2005. roč. 12. čís. 3-4. s. 465-533. ISSN 1210-7050.

ARBURG, Adrian von a Tomáš STANĚK. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Středokluky. Susa. 2010. 329 s. ISBN 978-80-86057-68-2.

ARBURG, Adrian von a Tomáš STANĚK. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. 1. vyd. Středokluky. Susa. 2011. 955 s. ISBN 978-80-86057-71-2.

ARBURG, Adrian von a Tomáš STANĚK. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Středokluky. Susa. 2010. 373 s. ISBN 978-80-86057-66-81.

BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha : NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6.

BORÁK, Mečislav. Poválečná justice a národní podoby antisemitismu: postih a provinění vůči Židům před soudy a komisemi ONV v českých zemích a v některých zemích střední Evropy : sborník příspěvků. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. 2002. 396 s. ISBN 80-86224-39-2.

BORÁK, Mečislav. Retribuce v ČSR a národní podoby antisemitismu: židovská problematika a antisemitismus ve spisech mimořádných lidových soudů a trestních komisí ONV v letech 1945-1948 : (sborník příspěvků). Vyd. 1. Opava. Slezský ústav SZM v Opavě. 2002. 198 s. ISBN 80-86224-35-x.

BORÁK, Mečislav. Spravedlnost podle dekretu: retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945-1948). 1. vyd. Šenov u Ostravy. Tilia. 1998, 450 s. [32] s. čb. fot. příl. ISBN 80-86101-07-x.

BRANDES, Detlef. Cesta k vyhnání 1938-1945 : plány a rozhodnutí o "transferu" Němců z Československa a z Polska. Praha. Prostor. 2002. 499 s. ISBN 80-7260-070-2.

BRANDES, Detlef; IVANIČKOVÁ, Edita; PEŠEK, Jiří, a kol. Vynútený rozchod : vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938-1947 v porovnaní s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou. Bratislava. Veda. 1999. 259 s. ISBN 80-224-0586-8.

BRÜGEL, Johann Wolfgang. Češi a Němci 1939-1946. Praha : Academia, 2008. 415 s. ISBN 978-80-200-1637-9.

ČAPKA, František; SLEZÁK, Lubomír; VACULÍK, Jaroslav. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno. Cerm. 2005. 359 s. ISBN 80-7204-419-2.

DVOŘÁK, Tomáš; KOVAŘÍK, David; ARBURG, Adrian von, a kol. Německy mluvící obyvatelstvo v Československu po roce 1945. Brno. Matice moravská. 2010. 576 s. ISBN 978-80-86488-70-7.

FROMMER, Benjamin. Národní očista: retribuce v poválečném Československu. Vyd. 1. Praha. Academia. 2010. 504 s. ISBN 978-80-200-1838-0.

GLOTZ, Peter. Vyhnání : České země jako poučný případ. Praha. Litomyšl. Paseka. 2006. 222 s. ISBN 80-7185-705-X.

HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Praha. Karolinum. 2005. 546 s. ISBN 80-24-1007-8.

KAPLAN, Karel a Karel JECH. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945: dokumenty. 2. opr. a dopl. vyd. Brno: Doplněk, 2002, 1066 s. ISBN 80-7285-012-1.

KURAL, Václav. Češi, Němci a řešení sudetoněmecké otázky za druhé světové války. Vynútený rozchod : vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938-1947 v porovnaní s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou. Bratislava: Veda, 1999, s. 57-75.

PADEVĚT, Jiří. Poznámky k dějinám. 1. vyd. Praha: Pulchra, 2014, 155 s. ISBN 978-80-87377-85-7.

PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. 1. vyd. Praha: Academia, 2013, 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1.

PEJČOCH, Ivo. Fašismus v českých zemích: fašistické a nacionálněsocialistické strany a hnutí v Čechách a na Moravě 1922-1945. Vyd. 1. Praha. Academia. 2011. 507 s. [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-200-1919-6.

PEROUTKOVÁ, Michaela. Vyhnání : jeho obraz v české a německé literatuře a ve vzpomínkách. Praha. Libri. 2008. 204 s. ISBN 978-80-7277-345-9.

Rozumět dějinám: Vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848-1948 – historická publikace vydaná českou vládou (ISBN 80-86010-55-4; 2. opr. vyd. ISBN 80-86010-60-0)

SKŘIVÁNEK, Milan. K tzv. lidovému soudu v Lanškrouně v květnu 1945 a jeho dozvuku počátkem padesátých let. Pomezí Čech a Moravy. Sborník prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy, sv. 2. Litomyšl, Státní okresní archiv Svitavy. 1998.

STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947 [online]. 1. vyd. Praha: Academia, 1991, 536 s., [16] s. čb. fot. příl. ISBN 80-200-0328-2.

STANĚK, Tomáš. 1945 - rok pronásledování: k problematice poválečných mimosoudních perzekucí v českých zemích. Vynútený rozchod : vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938-1947 v porovnaní s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou. Bratislava. Veda, 1999.

STANĚK, Tomáš. Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa : (1918-1948) : studijní materiál. Ostrava. Amosium servis. 1992. 111 s. ISBN 80-85498-04-9.

STANĚK, Tomáš. Perzekuce 1945 : perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu - srpnu 1945. Praha. Institut pro středoevropskou kulturu a politiku. 1996. 231 s. ISBN 80-85241-99-4.

STANĚK, Tomáš. Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování. Praha : Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. 2005. 366 s. ISBN 80-7285-062-8.

ŠTEFANICA, Ján. Odsuny a výmeny skupín obyvateľstva európskych štátov v prvej polovici 20. storočia. Bratislava. Historia et theoria iuris. Roč. 2, č. 4 (2010). Univerzita Komenského v Bratislave. Právnická fakulta. 2010. 78-93 s. Dostupné z: <www.pravnedejiny.sk>.

ŠTEFANICA, Ján. Problematika právneho postavenia národnostných menšín v európskom priestore po ukončení II. svetovej vojny a riešenie tejto otázky. Bratislava. Historické právne systémy a integrácia Európy. Univerzita Komenského v Bratislave. Právnická fakulta. 2011. 155-161 s.

TROJAN, Emil. Tak přísahali: Partyzánský odboj v Orlických horách v letech 1939-1945. Ústí nad Orlicí. 2001.

Předběžná náplň práce

Práce bude strukturovaná do několika částí.

První část práce bude přehledová. Jejím hlavním cílem bude ujasnění si teoretické ho rámce a výzkumného kontextu této problematiky. Ujasnění pojmů- (retribuce, lidový soud, odboj, definice pojmu Němec a další.
V druhé části stručně popíši historický kontext doby a lidových soudů, jak vznikaly, jaký byl jejich právní rámec, jak fungoval poválečný systém samosprávy.
Třetí část věnuji historickému kontextu událostí v Lanškrouně, zmapování situace před a po soudu, poměru odsunutého obyvatelstva a práce divize Václavík (partyzánská skupina, z níž byly samorekrutováni lidoví soudci)
V předposlední části se budu věnovat rekonstrukci průběhu procesu, počtu obviněných a jejich trestům, jejich původu, sociálnímu postavení a pokusím se zhodnotit míru zapojení do fungování nacistického aparátu.
V poslední části sesumarizuji všechny získané poznatky a shrnu výsledky mé práce.