The Political Character of Constitutional Review

• Název práce v češtině: Politický charakter soudní kontroly ústavnosti
• Název v anglickém jazyce: The Political Character of Constitutional Review
• Klíčová slova: postojový model, Ústavní soud České republiky, soudní kontrola ústavnosti, empirický výzkum
• Klíčová slova anglicky: attitudinal model, Constitutional Court of the Czech Republic, constitutional review, empirical research
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.01.2015
• Datum zadání: 29.01.2015
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.01.2015
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2020 10:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, m. č. 38/přízemí.
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.04.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2020
• Oponenti: prof. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M.

Předběžná náplň práce

V této disertační práci autor hledá odpověď na otázku, zda soudní kontrola ústavnosti v České republice má alespoň částečně politický charakter. Činí tak na základě empirického zkoumání vlivů mimoprávních faktorů (zejména ideologických vlivů) na rozhodování soudců Ústavního soudu České republiky. Empirickým se výzkum nazývá proto, že své závěry vyvozuje z analýzy konkrétní rozhodovací praxe Ústavního soudu, v tomto případě ze dvou typů řízení: z řízení o ústavních stížnostech dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a z řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů dle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy. Na základě několika různých analytických metod pak autor vyvozuje, ve kterých právních oblastech a do jaké míry lze pozorovat ideologické, případně jiné mimoprávní vlivy na rozhodování Ústavního soudu. Základní metodou je metoda zástupných proměnných, kde je ideologie soudce zastoupena především politickou příslušností prezidenta, který daného soudce jmenoval.
Krátká odpověď na výše uvedenou otázku zní: ano, soudní kontrola ústavnosti v České republice má alespoň částečně politický charakter. Rozhodování soudců Ústavního soudu ve výše zmíněných typech řízení z určité části koreluje s ideologií prezidenta, který dané soudce jmenoval. V řízení o zrušení právních předpisů je tento vliv silnější než v řízeních o ústavních stížnostech.
Je však důležité zmínit, že z těchto výsledků nelze přímo dovozovat, že soudci hlasují o návrzích na zrušení právních předpisů nebo o ústavních stížnostech pouze podle toho, z jaké politické strany pochází poslanci či senátoři, kteří se pod daný návrh podepsali, případně podle vědomí toho, jakou politickou ideologií zastává prezident, co je jmenoval. Pozitivní korelace mezi politickou ideologií prezidenta, který soudce jmenoval nebo politickou příslušností navrhovatelů a rozhodování soudců nemusí být způsobena aktuálním vlivem daného prezidenta (nebo spřízněné politické strany skrze něj), nýbrž může být způsobena tím, že prezidenti si vědomě či podvědomě vybírají ve větší míře (nikoli výlučně, pouze v o něco větší míře) soudce, kteří jsou jim politicky (ideologicky, světonázorově) bližší než soudce, kteří jsou jim v tomto ohledu vzdálení.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In this thesis, we tried to find out whether constitutional review in the Czech Republic has at least partially a political character. In the Czech Republic, constitutional review is exercised by the Constitutional Court in two types of proceedings: (a) proceedings on derogation of statutes and other regulations (laws) and (b) proceedings on constitutional complaints against decisions or other interferences of public authorities in constitutionally guaranteed fundamental rights or freedoms.
In proceedings on derogation of laws, we found that judicial decision-making behaviour has at least partially a political character. The reason is, in particular, that (a) judges decide in favour of proposals for derogation of laws filed by legislators (deputies or senators) of the same political affiliation as the judges’ appointing president more often than when the legislator’s political affiliation is the opposite; (b) ideological assessment of the analysed decisions shows that ideological aspects of the decision-making of judges significantly correlate with the presumed ideology of their appointing president. Moreover, the differences in judicial activism are smaller than the differences between legislators of opposite political affiliations among judges appointed by the same president. As the OLS cross-sectional regression analysis showed, more than half of all influences on judicial decision-making behaviour in this type of proceedings can be attributed to extra-legal factors, in particular, the judges’ political ideology, which correlates with the political ideologies of their appointing president. On the other hand, judges’ political ideology is not the only factor influencing judicial decision-making behaviour and differences in the ideological aspects of judges’ decisions are not big.
In proceedings on constitutional complaints we also found that judicial decision-making behaviour has at least partially a political character, however it is weaker than in proceedings on derogation of laws and the results are sometimes ambiguous. In all but one political area of law, the results show significant differences in judicial decision-making behaviour that correlate with the appointing president. Nevertheless, correlation is not causality. Some (but not all) of the differences in judicial decision-making behaviour correlating with the ideology of the judges’ appointing presidents were probably caused by factors connected with the passage of time. Despite this fact, there are at least minor influences of appointing presidents on judicial decision-making behaviour in five out of the seven analysed areas of law in which such influences were expected. Still, the effects of appointing presidents in political areas of law are stronger than the effects of appointing presidents in non-political areas of law as well as the effects of non-political proxies (age, prior legal profession, sex) in political areas of law.
It is important to note that the above conclusions do not imply that judges decide on proposals for derogation of laws or on constitutional complaints only on the basis of the political affiliation of the legislators who filed the respective proposals or on the basis of the ideology of their appointing presidents. It rather implies that in a significant number of cases, the personal political ideology of deciding judges tips the scales in favour of the specific outcome – in a significant number of cases in both types of proceedings, the personal ideology of judges is a deciding factor. The political ideology of constitutional judges correlates with the political ideology of their appointing president, because presidents knowingly or unknowingly prefer to appoint candidates that share a politically close ideology. This does not mean that presidents choose only candidates with the same political ideology, but that they appoint more persons that are ideologically close to them than persons that are not ideologically close.