Identita kulináře - jsme to, co jíme?

• Název práce v češtině: Identita kulináře - jsme to, co jíme?
• Název v anglickém jazyce: Culinary identity - are we, what we eat?
• Klíčová slova: sociální status; sociální skupina; jídlo; vaření; identita; spotřeba
• Klíčová slova anglicky: social status; social group; food; cooking; identity; consumption
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.06.2014
• Datum zadání: 03.06.2014
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2016
• Oponenti: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Bourdieu, Pierre. 1996. Distinction: a social critique of the judgement od taste. London:
Routledge.
Bourdieu, Pierre. 1 998. Teorie j ednaní. Praha:Karolinum.
Beardsworth, A.; Keil, T.I9g7. Sociologt on the Menu: an Invitation to the Study od Food
and Socieý, London: Routledge.
Fox, Robin .2009. Food and eating: An anthropological perspective.
Germov, J., Williams, L. 2008. A Sociology of Food and Nutrition: The Social Appetite.
Oxford University Press.
Freedman' Paul. 2008. Jídlo:dějiny chuti. Praha: Mladá fronta.
Kubátová, Helena. 2010. Sociologie životního způsobu. Praha:Grada publishing s.r.o.
Lipovetsky, Gilles. 2007. Paradoxní štěstí - Esej o hyperkonzumní společnosti. Praha:Prostor.
Lipovetsky, Gil1es.20 1 o. Rise pomíjivosti. Praha: Prostor.Lyon, P., Colquhoun, A. and Alexander, E. (2003), Deskilling the domestic kitchen: national
tragedy or the making of a modern mýh?. Food Service Technology, 3: 167_175.
Robinson, Caroline. 2002. More Mental than Dental:
The Link between Bourdieu's Concept of Sociď Habitus and Nutrition.
Simmel, Georg. 20a3. o podstate kultúry. Bratislava:Ka|ligram

Předběžná náplň práce

V poslední době je zaznamenatelný rozmach zájmu o jídlo a vaření. Skoro v kaŽdém
lifestylovém časopise je alespoň jedna strana věnovaná jídlu a vďení, televize i internet jsou
plné receptů a tad,jak a co nejlépe uvařit. Lze konstatovat, žejídlo je všude. Je zřejmé, že
jídlo potřebujeme k přežití, ale to, že informacím o jídle a vďení již skoro nelze uniknout,
vypovídá o určitých změnách ve společnosti' Jídlo lidé nekonzumují jen, aby přežili, jídlo se
stává vyjádřením jejich kulturních a sociálních vazeb. Praktikami spojenými s jídlem, ať už
jde o přípravu, stolování, následnou konzumaci, komunikaci o jídle s druhými, je moŽné
ustavovat společenský status. Lépe řečeno týo praktiky ustawjí sociální status lidí a zároveň
vývářejí identitu, kterou nazývám,,ku1inářskou... Tato identita patří lidem, pro které se vďení
a jídlo stalo koníčkem, zdánIivě vďí pro potěchu, a|e zajejich praktikami však mohou byt i
jiné intence (například vyjadřování statusu). Tito |iďé, na které se budu ve své práci
zaméřovat, by měli b1it lidmi, kteří mají znalosti a dovednosti, ježjsou nutné k přípravě jídla.
Musí to být lidé zasvěcení do kuchďského know - how, nicméně chci zkoumat kuchaře
amatéry, nikoli profe sionály.Práce se chce opírat především o autora Pierra Bourdieho (1996, 1998), který
poukazuje na habituální povahu konzumovaných jídel' Zajímá mne, jestli skupina kulinářů
pochazí ze stejného socioekonomického prostředí, či jestli tento ekonomický aspek1 nehraje
ažtak důležitou roli. Domnívám se, že kulinríři mohou být lidé zriznýchvrstev společnosti,
ale svůj kulturní kapitál předvádějí právě skrze vďení určidch typů jídel. K tomu, abych
mohla postihnout určitý vyvoj v oblasti vaření, mi bude nápomocná kniha Sociology of the
Menu (1997), která popisuje výváření moderního menu, a jak je ustavováno, co je a není
vhodné jídlo, tzt. jíd|o, které je hodnocené. Jelikož se snažím pollkazat na fakt, že jídlo má
kulturní a symbolické významy nesmím opomenout Georga Simmela (2o)3),který poukazuje
na kulturní artefakty (kterými můŽe být i jídlo), skrze které lidé ustavují své postavení ve
společnosti. Problémem individualizace, kulturních významtt a trávení volného času
v g|obalízovaném světě se zabývá Gilles Lipovetsky (2OO7, 2OIO). Důvodem pro jeho
zařazení je, že se soustředí na nové prchlivé fenomény (móda, masová konzumace čehokoli),
ke kterým se lidé v postmoderní společnosti uchylují, jelikoŽ jsou vykořeněni ze starých
struktur. Aplikovala bych li tuto tezí na svou ptáci, je možné, že lidé dosahují sociálních
statusů skrze nové fenomény (kulinďení), protože tradiční struktury získávéní statusů jsou
oslabeny (práce, rodina).


Cíl práce a předběžné výzkumné otázky:

V mém výzkumu se tedy budu zabývat, praktikami spojenými s vařením a přípravou jídla, na jejich základě se budu snažit odhalit, jestli a jak se skrze konzumaci ustavuje sociální status lidé, které označuji jako kulináře. Jak pomáhá vaření urči|ých jídel ustavovat status? Kde a jak nacházejí kulináři inspiraci k tomu, co vařit - kdo ustavuje, jaké jídlo je to ,,správné..? Promítá se kulinaření i do běžného života?


Metodologie:

Práce bude stavět na kvalitativní metodologii, přesněji na etnografii. M)im vzorkem bude skupina kulinářů, pořádající společné večeře. V rámci těchto večeří budu provádět zúčastněné pozorování a budu provádět neformální rozhovory' Dále bych chtě|a navštívit jednotlivé členy i v jejich domácím prostředí, abych mohla porovnat, jestli se liší, to jak vystupují před skupinou stejně smýšlejících lidí (kulinářů) a doma. Do terénu chci vstupovat s jistými otázkami, a tedy i tím, co chci explicitně sledovat, nicméně doufám, Že i sami informátoři mi nabídnout paletu možných otázek k pozorování. V průběhu etnografického výzkumu si budu vést terénní poznámky i terénní deník.


Předpokládaná struktura:

Úvod
Teoretická východiska práce
Vymezení tématu, definice pojmů
Teoretické koncepty využívané v práci
Metodologie
Etické aspekty výzkumu
Empirická část
Vlastní výsledky etnograťrckého výzkumu
Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis focuses on the new phenomenon - culinary and culinary identity. The food
is essential ťor survival, but people, which I refer to as culinary, live to eat. These people
through the preparation and consumption of food expresses its cultural and social ties.
This paper wants to point out that the practices associated with food, whether it's
preparation, dining, consummation, communication about food with others, it is possible to
institutes of social status. These practices instituted social status of people and create identity,
which I call "culinary". Research is based on qualitative ethnography method in which will be
conducted participant ob servation and informal interview.