Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka

• Název práce v češtině: Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
• Název v anglickém jazyce: Monastic rules and muses. The Capuchin friars in the service of Art in early Baroque Bohemia
• Klíčová slova: Kapucíni, řádoví bratři − malíři, manýrismus, baroko, Paolo Piazza, Rudolf II., benátská škola 16. století, grafiky
• Klíčová slova anglicky: Capuchin order, friars – painters, mannerism, baroque, Paolo Piazza, Rudolf II., 16th century Venetian school, engravings
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 11.11.2013
• Datum zadání: 11.11.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.11.2013
• Datum a čas obhajoby: 19.09.2019 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.05.2019
• Datum odevzdání tištěné podoby: 22.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 19.09.2019
• Oponenti: PhDr. Michal Šroněk, CSc.

Zásady pro vypracování

Kulturně-historická, formální analýza, ikonografie, ikonologie, sociologicko-kulturní, pramenná heuristika.
Disertační projekt s názvem„Řehole a múzy. Řádoví bratři ve službách umění v barokních Čechách“ si klade za cíl zhodnotit postavení řádového bratra - malíře v období baroka a to v rámci svého řádu, ale i v rámci malířské konkurence.
Práce bude pojímaná z několika aspektů. Na jedné straně bude reflektovat tvorbu takovéhoto umělce a s ní související témata (ikonografie, objednávky, inspirační východiska) na straně druhé bude zkoumat společenské postavení řádového bratra-malíře. Jaký vliv mělo řádové prostředí na umělcovo dílo, do jaké míry se vycházelo řeholníku- umělci vstříc, zda měl v rámci kláštera vyhrazen ateliér, nebo měl dokonce dílenské pomocníky? Práce bude hledat odpověď na otázky týkající se řeholního života - zapojení se umělce do denních povinností řádu, cestování, plat umělce a objednávky mimo řád. A nakonec se pokusí zvážit paralelu mezi umělcem- řeholníkem a umělcem dvorským.
Situaci na Moravě v osobě augustiniánského umělce Martina Lublinského popsal badatel Milan Togner. Podobné to však bylo i u jiných řeholních řádů v Čechách. Například zmiňovaný Lublinský měl v řádu výjimečné postavení. Byl totiž nejen laickým bratrem, ale také děkanem. Den u něj měl jiné rozdělení, než u ostatních spolubratrů. Dopoledne věnoval duchovnímu životu a plnění povinností a zbylý čas využíval plně ke kreslení a malování, k čemuž měl také v klášteře vyhrazen svůj ateliér. Zahrnut zakázkami z církevních řad, plnil je bez ohledu na honorář. Ten odevzdával v plné výši klášteru. Při větších zakázkách mu dokonce pomáhala dílna o cca 4-5 pomocnících.
Na základě komparace jednotlivých příkladů, bude hledána charakteristika řádového bratra- umělce. Východiskem bude také zkoumání řádových archivních pramenů, dochovaných uměleckých děl a jejich ikonografie. Práce počítá také se zhodnocením působení řeholních řádů v rámci rekatolizace na území Čech a reflexí jejich ikonografického programu a otázky, nakolik umělci- řeholníci tento program sledovali ve svých dílech.

Seznam odborné literatury

Prameny

• Národní archiv Praha: Fond Jesuitica, Fond kapucínů, Fond premonstrátů, Fond křížovníků
• Národní archiv Praha, Archiv pražského arcibiskupství
• Národní knihovna Praha, Status personalis Societas Jesu
• Diccioanare historico de la Compania de Jesus, biografio tematico
• Diária
• Výroční zprávy, anály
• Historie
• Kroniky
• Osobní korespondence, deníky


Sekundární literatura

Jens BAUMGARTEN: Konfession, Bild und Macht. Hamburg 2004
Tomáš BÍLEK: Tovaryšstvo Ježíšovo a působení jeho v zemích království Českého vůbec a v kollegiu Pražském u sv. Klimenta zvláště. Praha 1875
Oldřich BLAŽÍČEK: Barok v Čechách. Praha 1969
Frank BÜTTNER. Rhetorik und barocke Deckenmalerei. Überlegungen am Beispiel der Fresken Johann Zicks in Bruchsal. In: Zeitschrift des deutschen Vereins für Kunstwissenschaft , 43 (1989).Nr. 1. 49-72
Petronilla CEMUS (ed.): Bohemia Jesuitica 1556-2006, Praha 2006
Ivana ČORNEJOVÁ: Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci : sborník příspěvků z pracovního semináře konaného ve Vranově u Brna ve dnech 4.-5.6.2003. Praha 2003
Libuše DĚDKOVÁ: Dílo Ignáce Raaba na jihovýchodní Moravě, Brno 1967.
Bohumír DLABACZ: Allegemeines historiches Künstler-Lexicon für Böhmen, Mähren und Schlesien. Prag 1815
Henryk DZIURLA: Christophorus Tausch : uczeń Andrei Pozza. Wroclaw 1991
Milena FREIMANOVÁ: Barokní umění a jeho význam v české kultuře: Sborník sympozia, které pořádala NG v Praze k připomenutí osobnosti a díla Oldřicha J. Blažíčka ve dnech 11. a 12. prosince 1986. Praha 1992
René FÜLÖP-MÜLLER: Moc a tajemství jezuitů. Praha 2000
Mojmír HAMSÍK: Barokní principy v technice benátské pozdně renesanční malby. In: Umění XXX 1982, 351–354
Arnold HAUSER: Sozialgeschichte der Kunst und Literatur. München 1990
Francis HASKELL: Maler und Auftraggeber. Kunst und Gesellschaft im italienischenBarock. Köln 1996
Mojmír HORYNA / Petra OULÍKOVÁ: Kostel sv. Klimenta- Odolena Voda. Odolena Voda 2007.
Mojmír HORYNA: Praha na úsvitu nových dějin: Čtvero knih o Praze. Architektura, sochařství, malířství, umělecké řemeslo. Praha 1988
Herbert KARNER: Andrea Pozzo (1642 - 1709). Der Maler-Architekt und die Räume der Jesuiten . Wien 2012
Norbert KRUTSKÝ (ed.): 800 let kláštera v Oseku- jubilejní sborník. Osek 1996
Rudolf LEEB: Staatsmacht und Seelensheil. Wien/München/ Oldenbourg 2007
Sergio MARINELLI e Angelo MAZZA: Paolo Piazza : pittore cappuccino nell’età della Controriforma tra conventi e corti d’Europa. Verona 2002
Zuzana MILNEROVÁ: Rekonstrukce barokní nástěnné malby fresko secco na kolmé stěně v severozápadním roh z chodby č. 2.03.4 ve 2. Nadzemním podlaží bývalého jezuitského profesního domu na malostranském náměstí 25, čp. 2/III., Praha 1- Malá Strana, nyní matematicko-fyzikální fakulta univerzity Karlovy v Praze od neznámého autora, asi 1. polovina 18. Století, a to podle odkryté a restaurované malby tamtéž. Litomyšl 2006
Petra NEVÍMOVÁ: Cyklus nástěnných maleb na chodbách pražského Klementina. In: PAZDEROVÁ 2002.
Petra NEVÍMOVÁ: Funkce obrazu v umění jezuitského řádu. In: BARTLOVÁ 2004, 107-115
Petra NEVÍMOVÁ: Jan Kuben – vir memoriae immortalis. In: Jan ROYT – Petra NEVÍMOVÁ (ed.), Album amicorum. Sborník k poctě prof. Mojmíra Horyny, Ústav pro dějiny umění FFUK v Praze 2005, s. 124-132
Jaromír NEUMANN: Malířství 17. Století v Čechách: Barokní realismus. Praha 1951
Jaromír NEUMANN: Český barok. Praha 1971
Carl NÖDL: Die Kramolin-Saga : die Geschichte einer außergewöhnlichen Familie = The Kramilin saga : the history of an extraordinary family = Sága rodu Kramolínů : dějiny vyjímečné rodiny / Carl Nödl Wien 2006
Petra OULÍKOVÁ: A nostro domestico- O anonymitě jezuitských umělcú v písemných pramenech. In: Folia Historica Bohemica. 26, č.2. Praha 2011
Alena PAZDEROVÁ: Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu. Praha 2002
Tereza PETIŠKOVÁ: Nové poznatky k činnosti českých malířů na Moravě v první polovině 18. století [diplomová práce] : K.F.A. Tepper, D. Kubát, S. Nosecký. Brno 1991.
Pavel PREISS: Barokní ilusivní nástěnná malba architektur v Čechách a její slohový původ. Praha 1949
Pavel PREISS: Barokní malířství v Čechách. Praha 1980
Pavel PREISS: Italští umělci v Praze. Praha 1986
Vavřinec RABAS: Řád kapucínský a jeho působení v Čechách v 17. stol. Praha 1937
Magda RENDLOVÁ: Freskařské dílo Josefa Kramolína v severních Čechách [rukopis], 2006
Alena RICHTEROVÁ/ Ivana ČORNEJOVÁ (edd.): Jezuité a Klementinum. Praha 2006
Jan ROYT: Obraz a kult v Čechách 17. A 18. Století. Praha 2011 2
Václav RYNEŠ: "Imagines miraculosae" doby pobělohorské. Praha 1967
Václav RYNEŠ: Umělci a umělečtí řemeslníci, jezuitští koadjutoři v barokní době. In: Umění 6, 1958. 402-410
Václav RYNEŠ: Dodatky k přehledu barokních uměleckých řemeslníků z T.J., Umění 8, 1960. 304-306
Lenka STOLÁROVÁ (ed.): Karel Škréta a malířství 17. století v Čechách a Evropě : sborník příspěvků z odborného kolokvia pořádaného Národní galerií v Praze v klášteře sv. Anežky České ve dnech 23.-24. března 2010. Praha 2011
Kateřina SUCHÁNKOVÁ: Ignác Raab na Velehradě. (bakalářská práce) Brno 2008
Martin SVATOŠ: Jezuitské litterae annuae a jejich podání náboženského života v Kutné Hoře v morovém roce 1680, Listy filologické 2001, 124, s. 63–120
László SZILAS: Die Jesuiten im Zeitalter des Barock. In: Archivum historicum Societatis Iesu, 68. 1999,135. 197-213
Josef ŠPATNÝ: Výtvarní umělci a umělečtí řemeslníci mezi jesuity staré provincie. In: Zprávy české provincie Tovaryšstva Ježíšova 1. 1939, 9-12, 2 1940 15-17, 3 1940, 5-8
Milan TOGNER: Antonín Martin Lublinský: 1636-1690. Olomouc 2004
Martin WARNKE: Hofkünstler. Köln 1985
Václav VENDL: Fr. Liardus Nosecký, malíř baroka. Pardubice 1924
Rosario VILLARI: Barokní člověk a jeho svět. Praha 2004
Petra ZELENKOVÁ: Martin Antonín Lublinský jako inventor grafických listů: pohled do středoevropské barokní grafiky druhé poloviny 17. století. Praha 2011

Předběžná náplň práce

Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval.
S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění.
Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Dissertation entitled Monastic rules and muses. The capuchin friars in the service of the art in early Baroque Bohemia set out for the purpose of research to the neglected theme of the Capuchin brothers – painters on the border between Mannerism and the Baroque era. This phenomenon in painting, which is not only characteristic for the order of the Capuchins, but also of other ecclesiastical orders, has never been more comprehensive.
The Capuchin brother Paolo Piazza came to the Czech lands with first capuchin brothers; in his paintings he is inspired of the Venetian school of the 16th century. He was a versatile painter, he created not only painting on canvases, but also made wall paintings and his painting manuscript was not uniformly defined. Paolo Piazza worked in the capuchin monasteries in Prague and Brno during the reign of Rudolph II., for the emperor himself he created several artworks. Piazza's work has also been preserved in the engravings of the Sadeler family. Thanks to these engravings, several Piazza's compositions with a set iconographic type have spread to European fine arts.
From the period of the Czech Baroque there are also records of several dozen painters coming from the ranks of the Capuchin Order. They participated mainly in the decoration of monasteries and adjacent churches.