Komparace významu regionu střední Evropy ve vestfálském a postvestfálském systému z hlediska jeho vlivu na ostatní evropské státy

• Název práce v češtině: Komparace významu regionu střední Evropy ve vestfálském a postvestfálském systému z hlediska jeho vlivu na ostatní evropské státy
• Název v anglickém jazyce: Comparison of the importance of the Central Europe in the Westphalian and post-Westphalian system in terms of its impact on other European States
• Klíčová slova: Střední Evropa, vestfálský systém, postvestfálský systém, vliv
• Klíčová slova anglicky: Central Europe, Westphalian system, post-Westphalian system, impact
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.05.2013
• Datum zadání: 09.05.2013
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2015
• Oponenti: doc. Martin Riegl, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Region střední Evropy může být chápán jako přirozený geografický region. Jeho význam z hlediska geopolitiky však zdaleka není tak přirozený a jednodušše definovatelný. Role i význam tohoto regionu se měnily vlivem důležitých meznárodních událostí v podstatě už od počátku vzniku mezinárodních vztahů. V určitém období měl tento region silný vliv na ostatní evropské státy, stejně jako hrál významou roli při utvářené mezinárodních vztahů. Byla však také období, kdy pojem „střední Evropa“ prakticky neexistoval, nebo byl alespoň vliv této oblasti v podstatě nulový. Cílem této práce bude porovnat význam a vliv střední Evropy na okolní evropské státy, jako i geopolitickou úlohu tohoto regionu v rámci utváření a vývoje mezinárodních vztahů v době vestfálského systému a v postudenoválečné době, tedy v postvestfálském systému. Práce se pokusí posoudit, zda střední Evropa hrála/hraje v těchto dvou odlišných systémech roli a má vliv (případně jak velký) na ostatní evropské státy. Poté se pokusí porovnat tyto vlivy a dokázat tak, kdy (a zda vůbec) byla střední Evropa významnou a vlivnou oblastí pro zbytek Evropy. Zaměříme se na proměnu mezinárodního systému z vestfálského na postvestfálský po konci studené války, respektive na to, zda v závislosti na proměně geopolitické mapy Evropy došlo také k proměně konceptu střední Evropy a zda tento region získal na vlivu, či vliv naopak ztratil ve srovnání s vestfálským systémem. Obecně se práce pokusí prokázat existenci, případně neexistenci, a význam tohoto regionu v evropské politice v postvestfálském systému ve srovnání s geopolitickou rolí střední Evropy v době vestfálského systému. Koncept vlivu bude v této práci chápán jako schopnost ovlivňovat postoje ostatních. Jinými slovy řečeno role, vliv a význam středoevropského regionu pro zbytek Evropy bude posuzován z hlediska schopnosti tohoto regionu ovlivňovat postoje a zájmy ostatních států, tedy ne schopnost ovlivňovat postoje států uvnitř středoevropského regionu, ale vně tohoto regionu. Pro účely práce je také důležité vymezit, co za onou schopností ovlivňovat ostatní státy v podstatě stojí. Co dělá stát skutečně vlivným státem? Tato práce bude vycházet z definice vlivu Ing. Víta Beneše PhD., který tvrdí, že stát je vlivný do té doby, dokud je pro ostatní nepostradatelný z hlediska udržení jejich vlastní identity a z hlediska naplnění jejich materiálních zájmů. Jde tedy o dvě roviny vlivu, symbolickou/identitní a materialistickou/ekonomickou, přičemž střední Evropa čerpá především z identitní roviny, tedy je důležitá pro některé evropské státy pro udržení jejich vlastní identity (především pak po konci studené války).

Seznam odborné literatury

- Baer, Josette. Imagining Membership: The Conception of Europe in the Political Thought of T.G. Masaryk and Václav Havel. In: Studies in East European Thought, Vol. 52, No. 3 (Sep., 2000), pp. 203-226. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/20099730
- Cohen, Saul B. Global Geopolitical Change in the Post-Cold War Era. In: Annals of the Association of American Geographers, Vol. 81, No. 4 (Dec., 1991), pp. 551-580. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2563424
- Daniel, Jan; Durkošová, Petra. Geopolitické vize střední Evropy – proměny chápání pojmu “střední Evropa“a jejich důsledky. Dostupné na: http://www.globalpolitics.cz/clanky/geopoliticke-vize-stredni-evropy-promeny-chapani-pojmu-%E2%80%9Cstredni-evropa%E2%80%9C-a-jejich-dusledky
- Drulák, Petr. Regional and international relations of Central Europe. Basingstone; New York: Palgrave Macmillan, 2012.
- Hnízdo, Bořivoj. Střední Evropa v geopolitických proměnách kontinentu. In Kabele, Jiří - Mlčoch, Lubomír - Pscheidt, Stanislav (ed.). In: Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a v Evropské unii. I, Umění vládnout, ekonomika, politika. 1. vyd. Praha : Matfyzpress, 2002, s. 326-339. ISBN 80-86732-00-2.
- Kohn, Hans. The Impact of Pan-Slavism on Central Europe. In: The review of Politics, Vol. 23, No. 3 (Jul., 1961), pp. 323-333. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/1405438
- Krejčí, Oskar. Geopolitika středoevropského prostoru : pohled z Prahy a Bratislavy. Praha: Professional Publishing, 2010.
- Milyukov, P. The World War and Slavonic Policy. In: The Slavonic Review, Vol. 6, No. 17 (Dec., 1927), pp. 268-290. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/4202168
- O’Loughlin, John. Geopolitical Visions of Central Europe. USA: Institute of Behavioral Science, University of Colorado. Dostupné na: http://www.mcrit.com/scenarios/visionsofeurope/documents/OLoughlin_John.pdf
- Roucek, Joseph S. Geopolitical Trends in Central-Eastern Europe. In: Annals of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 271, Moscow´s European Satellites (Sep., 1950), pp. 11-19. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/1027183
- Scheye, Eric. Psychological Notes on Central Europe 1989 and beyond. In: Political Psychology, Vol. 12, No. 2 (Jun., 1991), pp. 331-334. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/3791468
- Sugar, Peter F. The Nature of the Non-Germanic Societies under Habsburg Rule. In: Slavic Review, Vol. 22, No. 1 (Mar., 1963), pp. 1-30. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/3000383
- Travníček, Jiří. V kleštích dějin. Střední Evropa jako pojem a problém. Brno: Host, 2010.

Předběžná náplň práce

1) Úvod - uvedení práce, seznámení s problematikou, metodologie práce, představení výzkumné otázky a hypotézy práce a uvedení a zhodnocení literatury, ze které bude práce vycházet
2) Pojem střední Evropa – Co si lze představit pod tímto pojmem? V této části se práce zaměří na pojem „střední Evropa“ obecně, neboť tento region je těžko definovatelný nejen teoreticky, ale také geograficky. Pokusíme se ukázat, jak může být tento region vnímán různě a jak může získávat různé teritoriální rozměry, podle toho jaké státy jsou do tohoto regionu zahrnuty. V této části práce představí několik konceptů střední Evropy podle různých zdrojů, jakými je například Ministerstvo zahraničních věcí ČR, evropská politika makroregionů či například The Economist, OECD nebo CEFTA. V závěru této části se pokusíme shnrout, jaké státy lze do tohoto regionu s určitostí zařadit.
3) Vestfálský systém – Postvestfálský systém Tato část práce se pokusí stručně definovat pojmy vetsfálský a postvestfálský systém a rozdíly mezi nimi, respektive mezi základními pilíři, na nichž tyto systémy stály či stojí. Vzhledem k tomu, že v následujících částech práce se s těmito výrazy setkáme, považuji za nezbytné uvést alespoň stručně jejich definici a základní rysy.
4) Střední Evropa v době vestfálského systému (19.století) a její vliv Střední evropa v době vestfálského systému hrála velmi specifickou geopolitickou úlohu, neboť působila jako tzv. nárazníkové pásmo, kde se setkávaly sféry vlivu okolních mocností. Tato část práce se však zaměří především na období v druhé polovině 19. století, kdy se střetávalo několik zásadních středoevropských koncepcí, které si představovaly tento region každý po svém. Představíme si koncepsi austroslavismu, která upřednostňovala střední Evropu sjednocenou v rámci rakousko-uherské říše. Poté se zaměříme na konkurenty tohoto konceptu a sice na panslavismus a pangermanismus a zhodnotíme skutečný stav střední Evropy v tomto období a její skutečný vliv n aokolní státy. Tedy pokusíme se dle výše definovaného konceptu vlivu prokázat, zda region střední Evropy měl či neměl větší význam a vliv na okolní říše a zda se vůbec pracovalo s takovým pojmem jako je „střední Evropa“. Seznámení se s historickými kořeny různého chápání Evropy je v rámci této práce nezbytné, neboť právě tyto koncepty se staly základem pro další směřování Evropy po konci studené války, kdy po dlouhé době vznikly ve středoevropském regionu samostatné demokratické státy, které nutně musely najít svou identitu. V hledání této identity se často obracely k výše zmíněným konceptům a také z nich přímo čerpaly. V této části budu postupovat nikoli chronologicky, ale zaměřím se na jednotlivé koncepty a pokusím se porovnat jejich chápání středoevropského regionu a naopak chápání okolních mocností středoevropským regionem.
5) Vliv střední Evropy v postvestfálském systému Po konci studené války a změně fungování mezinárodního systému se otázka vymezení střední Evropy stala velmi aktuální. Tato část práce se zaměří na tři základní koncepty střední Evropy, které byly v té době nejvíce diskutovány. Prvním z nich je koncept střední Evropy jako jakéhosi mostu mezi Západem a Východem, což historicky navazovalo na Rakousko-Uhersko a jeho roli při sjednocení střední Evropy. Druhým konceptem je koncept tzv. Mitteleuropy, což zase navazuje na sjednocení Německa. Tento koncept byl velmi probírán v souvislosti s plánovaným východním rozšířením EU. Posledním konceptem byl koncept střední Evropy jakožto „Evropské periferie“, podle kterého byla střední Evropa vždy součástí Evropy, pouze byla během studené války posunuta na východ. Poté si ukážeme, jaký geopolitický význam a vliv měla střední Evropa na okolní státy bezprostředně po skončení studené války až do současnosti a pokusíme se zodpovědět otázku, zda nějaký vliv měla a má a zda je proto vhodné používat pojem „střední Evropa“, nebo zda je tento termín již prázdným termínem.
6) Různé rozměry vlivu střední Evropy a jejich porovnání v závislosti na změně mezinárodního uspořádání V této části práce se zaměříme na zlom ve vývoji mezinárodních vztahů, kterým ukončení studené války bezpochyby bylo, neboť došlo ke zrušení rozdělení světa na Západ a Východ, což přineslo také významnou proměnu do geopolitického chápání regionu střední Evropy. Tato část se pokusí zhodnotit základní rozdíly mezi konceptem střední Evropy v době fungování mezinárodních vztahů podle principů vestfálského systému a v době po konci studené války, tedy v době postvestfálského systému. Po studené válce, zde totiž vznikla řada menších demokratických států, které do té doby téměř vždy náležely do většího mocenského celku, mnohonárodnostní říše, či byly po dobu studené války součástí tzv. východního bloku. Konec studené války tak nutně musel přinést změnu, neboť tyto státy museli najít své nové místo v demokratické Evropě, stejně jako se Evropa musela vypořádat s jejich následnou existencí a zařazením. Poté porovnáme vliv střední Evropy v době vestfáslkého systému a v době postvestfálského systému na zbylé evropské státy. Podle toho posoudíme význam středoevropského regionu a dokážeme říci, zda jeho vliv a význam narůstal či klesal a jak je na tom dnes.
7) Závěr V závěru práce se pokusíme stručně shrnout poznatky získané v této práci a především si zodpovíme výzkumnou otázku, čímž ověříme, případně vyvrátíme hypotézu práce. Poté shrneme metodologii, která byla v práci použita.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The region of the Central Europe can be seen as a natural geographic region. In terms of geopolitics its importance, however, is not so natural and simple definable. Basically the part and importance of this region have changed due to important international events since the beginning of the international relations. For some time, the region had a strong influence on other European countries, as well as were playing a prominent part in formation of the international relations. However, there were also periods when the concept of "Central Europe" practically didn´t exist, or at least the influence of this area was almost null. The aim of this work is to compare the importance and influence of the Central Europe on the surrounding European countries, as well as the region's geopolitical role in the development of the international relations at the time of the Westphalian system and at the time after the Cold War, that is in a post-Westphalian system. The work tries to assess whether the Central Europe played / plays some kind of role in these two different systems and whether has/ had an influence (eventually how much) on other European states. Then we try to compare these effects and prove when (and whether) the Central Europe was an important and influential region for the rest of Europe. We will focus on a transformation of the international system from Westphalian to the post-Westphalian system after the end of the Cold War, more precisely on the fact whether the concept of Europe has changed depending on the transformation of the geopolitical map of, and whether that region has gained or lost influence or impact in comparison with the Westphalian system. In general, the work attempts to demonstrate the existence or nonexistence of the Central European region and the importance of that region in European politics in the post-Westphalian system in comparison with the geopolitical role of the Central Europe in the Westphalian system. For this work the concept of impact will be understood as the ability to influence the attitudes of others. In other words, role, the importance and impact of the Central European region on the rest of Europe will be assessed in terms of the ability of this region to influence the attitudes and interests of other states, which means no ability to influence the attitudes of states within the Central European region. For the purposes of this work it is also important to define what is the basis of the ability to influence other states. Why does some state become truly influential? This work will be based on the definition of influence by Ing. Vít Beneš PhD., who argues that the state is influential until it is indispensable for the others to keeping their own identity and in terms of meeting their material interests. There are two levels of influence, symbolic and materialist / economic. The Central Europe draws mainly from the symbolic level, because the Central Europe is important for some European states to maintain their own identity (especially after the end of the Cold War).