Cílem předložené diplomové práce je rozpoznat základní typy diskurzu, týkající se islámu, které se odehrávají mezi Kremlem a třemi vůdčími muslimskými organizacemi v Rusku. Východiskem je v zásadě post-strukturalismem zformulovaná premisa, že identita a politika jsou vůči sobě ontologicky vzájemně konstitutivní, což vzájemně využívají diskurzy těchto tří organizací ve způsobu, jímž artikulují své specifické politiky. Ruské muslimské “já” je pojato jako diskurzivně osvojované Kremlem, který jako součást ruské identity zvýrazňuje multinárodní povahu muslimského “já”, spolupráci státu a muslimských organizací proti společné hrozbě extremismu a potřebu nábožensky založených morálních hodnot, které by měly být předávány mladším generacím. Identita vytvářená těmito diskursy současně artikuluje různé politiky a je jimi legitimizována a odkazuje k neustálému opakujícímu se projednávání toho, jak islám v Rusku odpovídá širší identitě ruského státu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This thesis aims at identifying and analysing the basic discourses constructed around Russian Islam by both the Kremlin and the three leading Muslim organisations. Starting out from the largely poststructuralist premise that identity and policy are ontologically co-constitutive, the link between the two is explored in relation to three basic discourses and their articulation into two specific policies. The Russian Muslim Self is revealed to be discursively embraced by the Kremlin as part of Russian identity by emphasising the multinational nature of the latter, the cooperation between state and Muslim organisations against the common threat of extremism and the need for religiously defined moral values to be conferred on the younger generations. The identity produced by these discourses both articulates and is legitimised by policy and points to a constant renegotiation of how Russian Islam fits into the broader identity of the Russian state.
- zadáno vedoucím/školitelem