Ve více než 20 letech konfliktu v Náhorním Karabachu, nedošlo k žádnému významnému pokroku na cestě k mírové dohodě. To bylo argumentovan, že není dostatek motivace, aby vedoucí představitelé se dohodly na kompromisu a že občané nejsou připraveni přijmout kompromisu. V této souvislosti, jak jsou popsány konflikt a nepřítel ve veřejném diskurzu je důležité nejen proto, že představuje názory tech lidech, které produkují diskurz, ale protože to může mít skutečný vliv na veřejné mínění. Tato práce zkoumá diskurzu o Ázerbájdžánu a budoucnosti Náhorního Karabachu v oficiálním tisku, což dokazuje, že nedůvěra Ázerbájdžánu a pevné očekávání o budoucnosti Náhorního Karabachu jsou dominantní.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
In over 20 years of the Nagorno-Karabakh conflict, there has been no significant progress towards a peaceful agreement. It has been argued that there is not enough incentive for leaders to agree to a compromise and that the citizens are not ready to accept one. In this context, the way the conflict and the enemy are described in public discourse is important not only because it represents the viewpoints of those producing the discourse but because it can have a real effect on public opinion. This paper examines discourse on Azerbaijan and the future of Nagorno-Karabakh in an official newspaper, showing that distrust of Azerbaijan and rigid expectations about the future of Nagorno-Karabakh are dominant.
- zadáno vedoucím/školitelem