Vztah výtvarných umělců k umělecké normě

• Název práce v češtině: Vztah výtvarných umělců k umělecké normě
• Název v anglickém jazyce: Relationship of artists to an artistic norm
• Klíčová slova: Umělecká norma, estetická norma, sociální pole, umělecký svět, střední proud, umělecká jedinečnost.
• Klíčová slova anglicky: Artistic norm, aesthetic norm, social field, art world, mainstream, artistic singularity.
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.06.2012
• Datum zadání: 14.06.2012
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2013
• Oponenti: Mgr. Ludmila Svobodová

Seznam odborné literatury

GOMBRICH, E. Umění a iluze: Studie o psychologii obrazového znázorňování. Praha: Odeon, 1984.
GRAHAM, G. Filozofie umění. Brno: Barrister and Principal, 1997.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005.
MUKAŘOVSKÝ, J. Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty. Praha: Fr.Borový, 1936.
MUKAŘOVSKÝ, J. Studie z estetiky, sv. I. Brno: Host, 2000.
PANOFSKY, E. Význam ve výtvarném umění. Praha: Odeon, 1981.
PERNIOLA, M. Estetika XX. století. Praha: Karolinum, 2001.
SCRUTON, R. Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře. Praha: Academia, 2002.
STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu, postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999.
TEIGE, K. Vývojové proměny umění. Praha: NČSVU, 1966.
WELSCH, W. Estetické myslenie. Bratislava: Archa, 1993.

Předběžná náplň práce

Kontext a výzkumný problém
Ve své bakalářské práci bych se ráda věnovala problému sociálně podmíněného utváření estetické normy ve výtvarném umění. Přestože půjde o výzkumnou práci, budu se opírat o teoretické zázemí – především o studii Jana Mukařovského Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty.
Kromě čistě estetické funkce má umělecké dílo i funkci obrazu společnosti, v jejímž prostředí vzniká. Každý umělec je ovlivněn dobou a společností, v níž žije, což se odráží v jeho tvorbě. Přestože nemusí být záměrem umělce vytvořit dílo, které nějakým způsobem odkazuje ke společnosti, je nutné uvědomit si fakt, že estetické cítění každého jedince (tedy i umělce) se vytváří v průběhu jeho života a je značně ovlivněno obecně platnou estetickou normou, která panuje ve společnosti a se kterou se prostřednictvím společnosti potenciální umělec seznamuje. Estetická norma se dá považovat za produkt kolektivního vědomí – z toho lze vyvodit, že každé umělecké dílo se vztahuje ke společnosti. Estetická oblast je tedy systém norem, které jsou nezávislé na vůli individua a jeho subjektivním rozhodnutí. Přestože umělec může s danou normou nesouhlasit, nemůže popřít její existenci a závaznost. (Mukařovský: 1936)

Výzkumná otázka
Cílem mé bakalářské práce bude prozkoumat a popsat utváření estetické normy a její využívání umělci při tvorbě uměleckého díla. Chtěla bych zjistit, jakou roli při tvorbě uměleckého díla sehrává estetická funkce (zdali je dominantní funkcí, nebo spíše okrajovou), jaký je postoj umělců k samotné estetické normě, její závaznosti, proměnlivosti a pluralitě. Především mě však bude zajímat, jak se umělcovo estetické cítění vytvářelo, co jej ovlivňovalo, které momenty jeho života jsou z tohoto pohledu významné a jak je jeho současný kariérní úspěch či neúspěch těmito fakty ovlivněn (půjde tedy o výzkum vlivu společnosti na tvorbu umělce). Téma mé bakalářské práce bude rozpracováno na příkladu výtvarného umění, dalo by se však zkoumat u všech oblastí umění, což by mohlo být předmětem dalších podobně zaměřených výzkumů.

Předpokládaná data a metodologie výzkumu
Hlavním zdrojem dat budou kvalitativně zaměřené rozhovory s pěti až deseti respondenty. Bude se jednat o umělce, jejichž umělecká aktivita se dá považovat za úspěšnou, protože svá díla vystavují a/nebo z nich mají komerční či jiný prospěch. Rozhovory budou polostrukturované; po respondentech bude požadováno, aby retrospektivně shrnuli svou dosavadní zkušenost s uměleckou tvorbou (především s důrazem na estetickou normu). Nepůjde však o výzkum jejich umělecké kariéry (ve smyslu zkoumání jednotlivých kroků v jejich životě, které vedly k tomu, že jsou dnes úspěšnými umělci), ale spíše o prozkoumání specifických aspektů jejich života, které mohly ovlivnit postoje umělců k estetickým hodnotám (např. kdo je jakým způsobem ovlivňoval v chápání estetické normy atd.). Rozhovory budou zaznamenány na diktafon a dále zpracovávány – tedy přepsány, okódovány a následně analyzovány podle zásad zakotvené teorie tak, jak to popsali Strauss a Corbinová.

Struktura bakalářské práce
V úvodu charakterizuji základní pojmy, se kterými budu dále pracovat. Teoreticky rozeberu danou problematiku s použitím poznatků získaných četbou literatury. V další části práce se budu věnovat samotnému kvalitativnímu šetření, uvedu tedy metodologii výzkumu, jeho průběh a výsledná zjištění. V samotném závěru shrnu své poznatky.