Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších

• Název práce v češtině: Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších
• Název v anglickém jazyce: Possibilities of remote sensing in grassland vegetation and management interventions monitoring in the Giant Mountains
• Klíčová slova: dálkový průzkum Země, luční společentstva, klasifikace, Krkonoše, WorldView 2
• Klíčová slova anglicky: remote sensing, meadows associations, classification, Giant Mountains, WolrdView 2
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie (31-370)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Lucie Kupková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.12.2011
• Datum zadání: 20.01.2012
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.08.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 19.09.2012
• Oponenti: RNDr. Martin Hais, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Krkonošské tradičně obhospodařované louky jsou jednou z nejcennějších přírodních i krajinářských hodnot Krkonoš. Udržení těchto luk v příznivém stavu vyžaduje jejich pravidelné obhospodařování. Iniciativu při managementu luk přebírá v posledních letech správa Krkonošského národního parku. Nedílnou součástí pro rozhodování o provádění managementových zásahů je i tzv. managementový monitoring zásahů na dané lokalitě. Je nutné zjišťovat, jaký typ zásahu (mulčování, seč, pastva) byl ve zkoumaném časovém úseku proveden. Managementový monitoring vyžaduje také spolehlivé a opakovatelné mapování různých typů luční vegetace. Je třeba odlišit luční porosty s tenkostébelnými středně vzrůstnými travami, jež bývají často druhově bohaté a přírodovědně cenné, od intenzivně hnojených druhově chudých luk s převahou širokolistých travin či od nízkých smilkových trávníků.
Vizuální zjišťování uvedených skutečností mapovateli v terénu má své nevýhody, neboť je často zatíženo velkou subjektivní chybou, která znemožňuje spolehlivou interpretaci map vytvořených rozdílnými mapovateli v různých časových obdobích. Nevýhodou při monitoringu provedených či neprovedených hospodářských zásahů je bezesporu velká časová náročnost. Tyto nedostatky by teoreticky mohly být odstraněny při použití metod dálkového průzkumu Země (DPZ). Metody DPZ by mohly pomoci objektivně a opakovatelně vymapovat základní jednotky vegetace na lučních enklávách a s malou časovou náročností kontrolovat způsob managementu.
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení možností využití družicových dat WorldView pro klasifikaci základních lučních společenstev modelového území v Krkonoších. Autorka bude při klasifikaci primárně vycházet z legendy navržené botanikem, případně ji upraví na základě možností družicových dat. Ověří také možnost využití dat WorldView 2 pro mapování biotopů Natura 2000 zastoupených v modelovém území.
Dalším cílem práce je ověřit, do jaké míry lze s využitím dat WorldView 2 monitorovat způsoby managementu luční vegetace.
Autorka dále porovná data WorldView 2 s daty Quickbird. Cílem je zjistit, zda spektrální pásma, která obsahují data WorldView-2 navíc oproti datům Quickbird, umožní lépe vyklasifikovat navržené kategorie lučních společenstev.
Hlavním výstupem diplomové práce bude návrh legendy klasifikace lučních společenstev z dat WorldView 2 a na základě této legendy vytvořená mapa luční vegetace modelového území. Výsledky klasifikace budou verifikovány na základě porovnání s výstupy terénního botanického mapování.