Cílem této práce je porovnat vývoj vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990. V této práci jsou severské země definovány jako pět státních útvarů na severu Evropy: Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Z analýzy vyplývá, že demografický vývoj severských zemí není stejný a každý stát má svá specifika. Dle očekávání se nejvíce odlišoval vývoj Islandu, který má díky vyšší úrovni plodnosti i mladší věkovou strukturu. Jiným vývojem prošlo i Finsko, jenž ve sledovaném období nejvíce zestárlo, a vykazovalo nižší hodnoty naděje dožití při narození pro muže. Překvapivě horší úmrtností poměry byly pozorovány v Dánsku, a to zejména u žen. Průběh křivky úhrnné plodnosti ve Švédsku, který je zcela odlišný od vývoje ostatních severských států, a který je přirovnáván k horské dráze, přetrvával i v období let 1990‒2011. Unikátnost demografického chování severských zemí potvrdily výsledky shlukové analýzy. V roce 1990 i 2011 se těchto pět států nacházelo v jednom shluku především kvůli vysokému procentu živě narozených mimo manželství a v roce 2011 i díky vyšší úhrnné plodnosti. Jelikož tyto státy v minulosti určovaly demografické trendy Evropy, domnívám se, že studium těchto zemí a jejich odlišností bude přínosné k pochopení celkového populačního vývoje Evropy.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The objective of this study is to compare the development of selected demographic characteristics in the Nordic countries since 1990. In this paper the Nordic countries are defined as a five state formations in Northern Europe: Denmark, Finland, Iceland, Norway and Sweden. The analysis shows that the demographic development of Nordic countries is not the same and each state has its own specifics. As expected, the most distinct development had Iceland, which thanks to higher fertility rate had younger age structure. Different development had also Finland, which was aging the most and had a lower life expectancy at birth for men. Surprisingly low mortality rates were observed in Denmark, in particular for women. The curve of total fertility rate in Sweden, which was quite different from the rest of the Nordic countries, was following its rollercoaster pattern also in the period 1990-2011. The uniqueness in demographic behaviour of the Nordic countries was confirmed by the results of cluster analysis. In 1990 and 2011, these five states were in one cluster mainly due to the high percentage of live births outside marriage and in 2011 also due to higher total fertility rate. Because these states were driving the demographic trends in Europe, I believe that the study of these countries and their differences will be useful to understand the overall population development in Europe.
- zadáno vedoucím/školitelem