Dizertační práce představuje malířskou tvorbu italského výtvarníka Antonia Campiho (1523–1587) v době přerodu manýrismu v rané baroko. Malíř, sochař, architekt, kartograf, spisovatel a Cavaliere dell´Abito di Cristo se na lombardské výtvarné scéně začal prosazovat od roku 1546. Až do své smrti v roce 1587 formoval výtvarný projev nejen v Cremoně, svém rodném městě, ale také na mnoha místech po celé Lombardii a Emílii Romagni. Jeho deskové obrazy a nástěnné malby nalezneme v Brescii, Lodi, Piacenze, Cadignanu, Torre Pallavicina, Bussetu, Castelleone, Medě, Inverigu nebo Fontanelle. Ve druhé polovině století vykročil mladý tvůrce z rodné Cremony do Milána, jehož umělecké prostředí nabízelo malířům řadu nových podnětů a příležitostí. Také Antonio se chopil možnosti prosadit se a na počátku 60. let zde prorazil dekorací kostela Obrácení sv. Pavla pro řád angelik. Tato zakázka mu zajistila dostatečný věhlas a přísun další práce. V hlavním městě lombardského státu získal rovněž vysoce prestižního zadavatele v osobě Karla Boromejského a možná z toho důvodu byl uměnovědci často zařazován mezi malíře, kteří ve své tvorbě prosazovali představy milánského arcibiskupa o sakrálním umění definované v jeho traktátu Instructiones fabricae et supellectilis ecclesiasticae (1577). Tento zažitý fenomén je ovšem dnes již zastaralý, neboť Campiho tvorba byla charakteristická přejímáním řady vlivů nejen z předních italských uměleckých center, ale také ze Záalpí. Toto stylové kolísaní, které nebylo v odborné literatuře prozatím dostatečně zdůrazněno, prokazuje předkládaná disertační práce.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Dissertation presents the painting oeuvre of the Italian artist Antonio Campiho (1523–1587) during the transition of Mannerism in early Baroque. Painter, sculptor, architect, cartographer, writer and Cavaliere dell´Abito Cavaliere di Cristo began to assert himself on Lombard art scene since 1546. Until his death in 1587 he formalized artistic expression not only in Cremona, his hometown, but also in many places throughout the Lombardy and Emilia-Romagna. His panel and murals paintings can be found in Brescia, Lodi, Piacenza, Cadignano, Torre Pallavicina, Busseto, Castelleone, Meda, Inverigo or Fontanella. In the second half of the century the young draftsman stepped from his native Cremona to Milan, whose artistic ambiente offered painters a series of new ideas and opportunities. Antonio also took the opportunity to promote himself and at the beginning of the sixties he decorated the Angelic Church of the Conversion of St. Paul. The contract earned him fame and sufficient supply of additional work. In the capital of Lombardy he also won the highly prestigious sponsor in the person of Carlo Borromeo and perhaps for that reason the art theorists often classified him among the painters who in their work promoted the ideas of Milan archbishop of sacred art defined in his treatise Instructiones fabricae et supellectilis ecclesiasticae (1577). Such a common phenomenon, however, is now obsolete because Campi´s work was characterized by a series of take-over effects of not only of Italy's leading art centers, but also from the Transalpine region. This style fluctuation that was not in the literature so far stressed enough shows presented dissertation.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.