Růst dětí po alogenní transplantaci kmenových krvetvorných buněk
Název práce v češtině: | Růst dětí po alogenní transplantaci kmenových krvetvorných buněk |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Growth in children after allogenic hematopoetic stem cell transplantation |
Klíčová slova: | Růst, růstová rychlost, selhání růstu, transplantace kostní dřeně, finální tělesná výška |
Klíčová slova anglicky: | growht, growht rate, growht failure, bone marrow transplantation, final adult height |
Akademický rok vypsání: | 2011/2012 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110) |
Vedoucí / školitel: | doc. RNDr. Petr Sedlak, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 02.11.2011 |
Datum zadání: | 02.11.2011 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 13.08.2014 |
Datum proběhlé obhajoby: | 09.09.2014 |
Oponenti: | MUDr. Petra Keslová, Ph.D. |
Konzultanti: | RNDr. Daniela Zemková, CSc. |
Předběžná náplň práce |
Úvod: S pokrokem lékařské vědy úspěšnost léčby onkologických onemocnění stoupá. Přestože jsou nádorová onemocnění u dětí stále druhou nejčastější příčinou úmrtí, mají takto nemocné děti v současné době až 80% pravděpodobnost na vyléčení. S tím souvisí i vzrůstající počet onkologicky léčených dětí, které se dožívají dospělosti. S vyléčením potom nepochybně souvisí nejen nepřítomnost vlastní nemoci, ale i kvalita následujícího života, která bývá razantní protinádorovou léčbou značně snížena. Jedním z negativních následků onkologické léčby v dětském věku je právě selhání tělesného růstu dítěte a snížená finální tělesná výška v dospělosti. Příčinou je jednak růstová retardace během intenzivní léčby (cytostatika, glukokortikoidy), ale také pozdní následky onkologické léčby v podobě hormonálních poruch (zejména po ozařování) - hypotyreóza, deficit růstového hormonu, předčasná puberta s rozvojem hypergonadotropního hypogonadismu, případně hypogonadotropního hypogonadismu. Metody: Na Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Praze - Motole (FNM, dříve 2. dětská klinika) bylo od roku 1989 provedeno více než 500 alogenních transplantací kostní dřeně. Po celou dobu je v laboratoři klinické antropologie ode dne transplantace u pacientů prospektivně sledována vždy jednou ročně tělesná výška, hmotnost, BMI a průběh puberty podle Tannera (u chlapců testikulární objem Praderovým orchidometrem). Případné hormonální poruchy jsou diagnostikovány a léčeny ve spolupráci s endokrinologickým oddělením Pediatrické kliniky FNM. V současné době již více než 150 z těchto pacientů dosáhlo finální tělesné výšky. Cílem práce je na základě naměřených dat zjistit výskyt snížené finální výšky a kvantifikovat rozdíl mezi předpokládanou tělesnou výškou a skutečnou dosaženou výškou mladých dospělých ve vztahu ke genetickému růstovému potenciálu. Finální tělesná výška bude hodnocena také v souvislosti se základní diagnózou a s věkem dítěte v době transplantace. Hodnoty tělesné výšky, hmotnosti a BMI budou porovnávány s českými standardy a rozdíly vyjádřeny SD skóre. Dále bude sledován výskyt deficitu růstového hormonu a hodnoceny výsledky léčby růstovým hormonem ve srovnání s pacienty s deficitem růstového hormonu jiné etiologie. Práce bude hodnotit kostní věk (RUS), výšku a profil catch-up růstu u dětí po ukončení intenzivní léčby a sledovat průběh puberty u dětí, u kterých byla transplantace provedena ještě před nástupem puberty. |