Léčím, tedy jsem: Konstrukce symbolických hranic a nerovností mezi reprezentanty vědecké a alternativní medicíny

• Název práce v češtině: Léčím, tedy jsem: Konstrukce symbolických hranic a nerovností mezi reprezentanty vědecké a alternativní medicíny
• Název v anglickém jazyce: Medico ergo sum. ; Construction of symbolic inequalities and boundaries ; between physicians and healers /and their professional identity
• Klíčová slova: sociální konstrukce nerovností, symbolické hranice, profesní identita, vědecká medicína, alternativní medicína
• Klíčová slova anglicky: social construction of inequalities, symbolic boundaries, professional identity, scientific medicine, alternative medicine
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 10.06.2011
• Datum zadání: 10.06.2011
• Datum a čas obhajoby: 26.06.2012 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 26.06.2012
• Oponenti: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Astin, J., A. (1998). „Why Patients Use Alternative Medicine.” JAMA. 279(19): 1548-1553
Berger, P., Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Wallerová, R. (2005). „Dokážou léčitelé opravdu pomoci?“ MF Dnes [Online] [cit. 6.6.2011] Dostupné z www: ‹http://ona.idnes.cz/zdravi.aspx?r=alt_medicina&c=A050701_125545_alt_medicina_pol›
Pavelka, J. (2010). „Doktor nebo léčitel: koho kdy vyhledat a komu věřit.“ [Online] [cit. 6.6.2011] Dostupné z www: ‹ http://www.pralek.cz/doktor_nebo_lecitel/›
Hoff, T., J., (1998). „Same Profession, Different People: Stratification, Structure, and Physicians' Employment Choices“ Sociological Forum Vol. 13, No. 1 (Mar., 1998), pp. 133-156
Jenkins, R. (2000). „Categorization: Identity, Social Process and Epistemology“. Current Sociology, Vol. 48, nr. 3, pp. 7-25.
Koukal, J. (2008). „Léčitelé mají mít stejnou odpovědnost jako lékaři, navrhuje ministerstvo.“ Právo. [Online] [cit. 6.6.2011] Dostupné z www: ‹http://www.novinky.cz/domaci/156566-lecitele-maji-mit-stejnou-odpovednost-jako-lekari-navrhuje-ministerstvo.html›
Kumpusalo, E., Neittaanmäki, L., Mattila, K., Virjo, I., Isokoski,M., Kujala, S., Jääskeläinen, M. and Luhtala, R. (1994). „Professional Identities of Young Physicians: A Finnish National Survey“ Medical Anthropology Quarterly New Series, Vol. 8, No. 1, pp. 69-77
Kleinman, S., Smith, A., C. „Managing Emotions in Medical School: Students' Contacts with the Living and the Dead“ Social Psychology Quarterly, Vol. 52, No. 1, Special Issue: Sentiments, Affect and Emotion. (Mar., 1989), pp. 56-69.
Křížová, E. (1997). „Jaké jsou zkušenosti s alternativní medicínou u naší populace. Sociologický časopis 33 (4): 509-512.
Křížová, E. (2004). Alternativní medicína jako problém. Praha: Karolinum.
Křížová, E. (2006). Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Lamont, M., Molnár, V. (2002). „The Study of Boundaries in the social sciences." Annual Review of Sociology. 28: pp. 167-95.
Lékařská etika v praxi. [Online] [cit. 6.6.2011] Dostupné z www: ‹http://www.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF/Kliniky_a...LF/.../doc2.doc›
Mullis, J. „Medical Malpractice, Social Structure, and Social Control.“ (1995). Sociological Forum, Vol. 10, No. 1 (Mar., 1995), pp. 135-163
Ritzer, G., Walczak, D. (1988). „Rationalization and the Deprofessionalization of Physicians“ Social Forces Vol. 67, No. 1, pp. 1-22
Šanderová, J., O. Šmídová a kol. (2009). Sociální konstrukce nerovností pod kvalitativní lupou. Praha: Sociologické nakladatelství.
Štechová, K. (2008). „Lékař vs. léčitel“. DIA.info, č. 48 [Online] [cit. 6.6.2011] Dostupné z www: ‹www.roche-diagnostics.cz/download/Dia/.../Z080087-ROC-DIAinfo-47.pdf›
Tilly, C. (2000). "Relation Studies of Inequality". Contemporary Sociology. 29(6):782-785.
Waldram, J., B. (2000) „The Efficacy of Traditional Medicine: Current Theoretical and Methodological Issues.“ Medical Anthropology Quarterly, New Series, Vol. 14, No. 4, Theme Issue: RitualHealing in Navajo Society, pp. 603-625
Wayland, C. (2003) „Contextualizing the Politics of Knowledge: Physicians' Attitudes toward Medicinal Plants“ Medical Anthropology Quarterly, New Series, Vol. 17, No. 4, pp. 483-500

Předběžná náplň práce

Současné výzkumy týkající se léčitelů se často váží na oblasti kmenových společností. Vztahují se převážně k praktikám, které léčitelé užívají, a mají spíše sociálně antropologický charakter [např. Waldram 2000, Wayland 2003]. U výzkumů, které se vztahují k západní Evropě či USA, se pak výzkumy soustředí např. na důvody, proč pacienti vyhledávají léčitele, léčebné metody apod. [např. Astin 1998]. Výzkumy zabývající se profesí lékařů se sice týkají profesní identity, ale soustředí se spíše na její rozdíly a změny, na přístup k pacientům [Kumpusalo 1994, Křížová 2006] či na rozdílný status lékařů [Hoff 1998]. Vztahem lékařů a léčitelů, zejména vzájemným, se výzkumy příliš nezabývají. Spíše výjimkou je publikace Evy Křížové [2004], která nabízí pohled lékařů a dalších odborníků na nekonvenční či alternativní medicínu. Jde ale opět o jednostranný pohled. Téma lékaři versus léčitelé je předmětem článků a diskuzí, často se objevujících na internetových serverech. I přesto, že v některých případech jde o texty lékařů [např. Pavelka, Štechová 2008], lze podle mého názoru říci, že jsou zpravidla určené laikům. Navíc často sklouzávají ke generalizacím negativního vztahu mezi oběma skupinami. Otázkou, která se řeší, je i problém trestní odpovědnosti respektive nezodpovědnosti u léčitelů.
Cílem mé práce je tedy popsat z konstruktivistického pohledu, jak lékaři a léčitelé konstruují svoji kolektivní profesní identitu, vztah k pacientům a zároveň, jak obě skupiny vnímají ty „druhé“. Jaké aspekty skupinové identity jednotlivé skupiny zdůrazňují při konstrukci své vlastní identity, jaké naopak užívají pro definici „jiných“. Jde tedy o nalezení kolektivně přijímaných principů, na jejichž základě se obě skupiny vůči sobě vymezují a jakou roli v tomto vymezování hraje aspekt odpovědnosti, kterou léčitelé nemají a nejsou tedy za špatné léčení trestně odpovědní.
V práci shrnu klíčová zjištění teoretické i empirické povahy týkající se sociologického výzkumu socio-kulturních nerovností v rámci tzv. kulturního trendu obecně a symbolických hranic mezi lékaři a léčiteli zvláště. Na tomto pozadí a v konfrontaci se stávajícími poznatky předložím výsledky analýzy dat plánovaného výzkumu.
Důvodem, proč jsem si zvolila téma konstrukce identity a vztahu lékařů a léčitelů je fakt, že v české společnosti je téma alternativní medicíny do jisté míry tabuizované a diskuse na toto téma mají spíše emocionální než odborný charakter [Křížová 2004; 9].
Navíc mi připadá, že výzkumy zabývající se tématem alternativní medicíny jsou téměř výhradně orientovány na pohled lékařů na alternativní medicínu. Chybí mi zde pohled léčitelů na tzv. konvenční medicínu, jak se oni vyhrazují.
Připadá mi zajímavé se podívat na názor obou skupin z pohledu kulturního trendu, kdy, by na základě konceptu hranic, mohly vyvstat hlavní důvody převážně negativního vztahu obou skupin, zvláště v kontextu toho, že česká společnost má s alternativní medicínou své zkušenosti [Křížová 1997].