Začlenění handicapovaných: požadavek či nabídka? Přijetí druhými z biografické perspektivy

• Název práce v češtině: Začlenění handicapovaných: požadavek či nabídka? ; Přijetí druhými z biografické perspektivy
• Název v anglickém jazyce: Inclusion of disabled: demand or supply ? ; Acceptance from others (biographic approach)
• Klíčová slova: biografický přístup, hendikep, inkluze
• Klíčová slova anglicky: biographic approach, disability, inclusion
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.02.2011
• Datum zadání: 28.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 25.06.2012 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 25.06.2012
• Oponenti: prof. PhDr. Josef Kandert, CSc.

Zásady pro vypracování

V empirické části použiji zvláštní verzi případové studie – biografický výzkum. Soustředím se na malý počet osob (případů) a rekonstruuji a interpretuji průběh života jedinců, příběh instituce. Pokusím se srovnat jednotlivé biografie mezi sebou, zaměřím se na podobnosti a vzorce životních drah, čímž dojdu k vysvětlení společenských nebo osobních jevů. Hlavní metodou, která se zejména používá v biografickém výzkumu, narativním rozhovorem zpracovaném německým sociologiem Fritzem Schützem, budu při rozhovoru povzbuzovat k volnému vyprávění již s předem definovaným tématem, tj. hypotézou, nikoli ke konfrontaci se standardizovanými otázkami.
Výběr jedinců provedu metodou snowball sampling, jelikož znám několik zdravotně znevýhodněných občanů a použiji tedy odkaz na jejich známé. Vycházet budu z lidí s tělesným zdravotním postižením, tj. nemoci kloubů, kostí, páteře, revmatické nemoci, nemoci svalů a nemoci neuromuskulární.

Seznam odborné literatury

• Andrle, V. (2001): Narrativisms in Sociological Work with Life Stories. ESA Konference (http://www.andrle.org.uk/narrativisms.html) (24.5.2010)
• Boris Titzl, Postižený člověk ve společnosti, 2000, Praha, UK v Praze Pedagogická fakulta
• Fischer-Rozenthal, W.: Problémy s identitou: biografie jako řešení některých (post)moderních dilemat. BIOGRAF 1997/12
• Goffman, E., Stigma: poznámky k problému zvládání narušené identity, 2003, Sociologické nakladatelství
• Hendl, J. (2005) Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. (H)
• Juhila, K., Talking Back to Stigmatized Identities:Negotiation of Culturally Dominant Categorizations in Interviews with Shelter Residents, University of Tampere, Finland
• Munková, Gabriela, Sociální deviace, 2001, Praha, Nakladatelství Karolinum
• Murphy, R. F., Umlčené tělo, 2001, Slon
• Riessman, C. K., Performing identities in illness narrative masculinity and multiple sclerosis, Boston College
• Schütze, F., Narativní interview ve studiích interakčního pole, Biograf č. 20 (1999), s. 33-51, 1211 - 5770
• Vágnerová, Marie, Hadj-Moussová, Zuzana, Štěch, Stanislav, Psychologie handicapu, 2001, UK v Praze, Nakladatelství Karolinum

Předběžná náplň práce

Úvodní představení problému:
V diplomové práci bych chtěla navázat na moji bakalářskou práci, která se zabývala integrací zdravotně znevýhodněných osob na trh práce a do společnosti. V práci jsem se zabývala analýzou inkluzí do společnosti a na trh práce. Zaměřila jsem se na právní a institucionální oblast umožňující handicapovaným vstup do společnosti a na trh práce. Provedla jsem analýzu právního systému handicapovaných a systému organizací, které jsou vytvořeny pro služby zdravotně postižených občanů. V diplomové práci bych se naopak chtěla zaměřit na jednotlivé aspekty života lidí s uznaným handicapem, které nám objasní pohledy handicapovaných na vstup do společnosti a na trh práce.

Formulace problematiky:
„Postižení je zároveň stavem těla i aspektem sociální identity – je to proces, který uvádějí do pohybu somatické příčiny, ale definici a význam mu dává společnost“, jak říká Murphy ve své knize Umlčené tělo.
Počet handicapovaných lidí roste. Jednak z důvodu rozvoje medicíny a antibiotik, ale také z odhodlanosti postižených lidí vyjít ven, na veřejnost. Nemoc se dá definovat jako sociální role. Běžné role člověka se odsouvají do pozadí a stává se z něho nemocný. Hlavní prioritou je uzdravení. Nemocnice dělá z člověka pasivního příjemce, který plní příkazy. Stává se z něj neosobní bytost. Rozdíl mezi nemocným a postiženým jedincem je evidentní. Zatímco nemocný se momentálně dostane do role nemocného, postižený musí (je nucen) změnit svůj svět. Postižený se dostává do sociální izolace. Ze strany zdravých dojde k vyhýbání a tím i nepřímo upevňují pocit viny a snížení hodnot handicapovaného.
Tělo je výchozí bod pro utváření našeho vědomí. Je to nástroj, který funguje při setkání a vytváření reality. Dle Simon de Beauvoir stojí anatomie v pozadí našeho jednání. Při tělesném postižení dojde ke změně fyzického prostředí. Postižený se nachází v odlišné realitě. Tělo je soubor znaků, které umisťují jedince na dané místo v sociální realitě. Postižení mají pocit odtělesnění. Postižení není pouhou rolí, jako u nemocných, ale je identitou. Významný aspekt zde má přístup zdravých lidí k invalidům. Je jím připisována negativní identita – tzv. stigmatizace, která je podstatou postižení. Stigma, jak označuje Goffman, je diskreditující atribut, kterému se říká někdy selhání, nedostatek nebo handicap. Goffman stigma rozdělil na dvě kategorie. Na stigmata zjevná, tj. tělesná ošklivost, znetvoření nazvaná jako diskreditující a stigmata, která nejsou na první pohled viditelná, kde se zároveň naskýtá otázka, jak regulovat informace diskreditovaného znaku, označovaná jako diskreditovatelná. U společenské vnímání stigmatizovaných došlo v průběhu času k řadě změn, která jsou také viditelná v pojmosloví. Od označení diskreditovaných osob, přes „mrzáky“, tělesně postižené vznikly eufemismy jako zdravotně znevýhodněni nebo lidé se speciálními potřebami.

Dosavadní výsledky:
Zdravotně znevýhodnění občané zahrnují více než 500 milionů osob na celém světě. Dle analýzy právního systému v bakalářské práci bylo jasně vidět pomalé začlenění osob se zdravotním handicapem do legislativy. Náš právní řád je postaven na demokratických principech. Každému se má dostat stejných práv a povinností. Problém ale je, že sice došlo k vložení pár pasáží do zákonů, ale nevznikla pro tyto osoby žádná zvláštní právní úprava, která by vymezovala jejich práva a povinnosti. Pouze se jedná o právní vymezení v oblasti pracovního zákoníku a v oblasti sociálního zabezpečení.

Cíl práce:
Cílem práce bude prozkoumat pohled handicapovaných na společnost, na právní systém, na instituce a na pomoc, která se jim dostává od státu či neziskových organizací. Jak hodnotí tyto osoby dosavadní možnosti, které jsou jim umožněny ze strany společnosti, ze strany legislativy a ze strany státu? Zajímají mne vzájemné představy o začlenění. Uvedu zde i pohled jednotlivých organizací na možnost spolupráce s handicapovanými a jejich pohled na soužití handicapovaných občanů se zdravou společností. Jaké jsou postupy a podmínky začleňování, které implicitně definují a jaká kategorie postižených má na začlenění nárok?
Budu tedy zkoumat hypotézu, zda pro začlenění handicapovaných je společností utvářena nabídka pro jejich začlenění, čímž mám na mysli, zda je pro tuto skupinu vytvořeno ve společnosti místo, důvěra ze strany druhých, zdravých občanů. Je zde vůbec možnost plného splynutí se zdravou společností?

Závěry a výstupy:
Diplomová práce by měla vnést světlo do složité problematiky začlenění handicapovaných osob do společnosti. Chci objasnit pohled handicapovaných osob na náš právní systém, na naši společnost, na náš stát. Chci ukázat, jak se vlastně tito lidi cítí ve zdravé společnosti a chci, aby lidé, kteří si práci přečtou, se nad touto problematikou zamysleli, podpořili vznik samostatné zvláštní úpravy a pomohli lidem žít takový život, jaký si žijí oni sami.