Prostá změna v Aristotelově přírodní filosofii

• Název práce v češtině: Prostá změna v Aristotelově přírodní filosofii
• Název v anglickém jazyce: Unqualified Change in Aristotle´s Natural Philosophy
• Klíčová slova: vznik, látka, dynamis
• Klíčová slova anglicky: generation, matter, dynamis
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: prof. Lenka Karfíková, Dr. theol.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.11.2010
• Datum zadání: 20.11.2010
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 13.09.2012 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.08.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2012
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce se bude zabývat Aristotelovou teorií vzniku, jak je vypracována především ve spisech O Vzniku a zániku a O vzniku živočichů. Důraz bude kladen na otázku, co pro Aristotela znamená hledat přirizenost (fysis) vzniku a zániku a co míní ?přirozeným způsobem zkoumání?, kterým svůj postup vyhrazuje vůči Platónovi. Pochopit metodický postoj, se kterým si Aristoteles otázku po vzniku klade a odpovídá na ni, bude prvním úkolem práce. O jeho vypracování se pokusíme na základě pojmu dobré aporie (aporia eulogos): tedy jazykové dvojznačnosti, která se jen zdánlivě jeví jako alternativa, ve skutečnosti však neřešitelnost této alternativy ukazuje pokaždé na něco důležitého z charakteru vzniku samého.
Na základě dvou konkrétních aporií se pak v průběhu práce pokusíme dobrat určitých výsledků ohledně vztahu formy a látky a charakteru potenciality, která předchází vzniku každého jsoucna. Naše první pracovní hypotéza zní, že tematizace vzniku v přírodovědných pojednáních zásadním způsobem problematizuje vztah formy a látky, jak je pojednán například v rámci Metafysiky. Paradigma řemeslníka, který do čehosi zcela netečného obtiskuje tvar, který si usmyslel ("získal" ho prostřednictvím techné), se ukazuje jako nedostatečné, nikoli však tak, že by bylo třeba ho odmítnout: naopak tento obraz se vrátí na důležitých místech obou našich spisů. Přistupují k němu ale jiná výkladová schémata, která ukazují jiné, stejně tak podstatné, charakteristiky látky (tedy stejně tak podstatné, jako byla její podřízenost formujícímu principu). Výsledkem pak je, že aristotelský pojem látky je v podstatném smyslu relativní (látka není ničím, na co by jako takové bylo možno ukázat): to, že je určitý aspekt jsoucna jeho látkou, neříká o něm nic jiného, než že je vztažen k nějaké formě a že se této formě podřizuje.
Cestu z tohoto tautologického vyústění by měla nabídnout druhá pracovní hypotéza. Podle ní pojem látky poukazuje především na určitý výsek oné potenciality předcházející vzniku jsoucna. Aby ke vzniku došlo, musí k ní navíc ještě přistoupit jiná síla (dynamis), v určitém specifickém smyslu protikladná. Právě takové spojení protikladů předpokládá každý vznik a vzniklým jsoucnem nadále prochází tato protikladnost, která však sama o sobě není nijak stabilní. Stabilitu jí dává něco jiného a tím je určitý výkon (energeia), k němuž je jsoucno zacíleno.
Úběžníkem této práce bude hledat pod perspektivou Aristotelovy teorie vzniku určité specifické porozumění dvojicím pojmů forma-látka a energeia-dynamis. Cílem bude pochopit, co pro přírodní jsoucno znamená, že je "z něčeho" a představuje určitou "možnost" světa.

Seznam odborné literatury

Primární literatura:

A) Klíčové pasáže Aristotelových spisů:

Metafysika: V. 1-3, 11-12, 24; VII. 7-9; VIII. 4-6; IX. 7; XII. 2
Fysika: I. 7-9; IV. 10-14; VI. 1-6
O vzniku a zániku
O vzniku živočichů: I, II, IV

B) Hippocrate, Tome XI, Paris 1970

Komentáře:

M. Rashed, De la Génération et la corruption. Introduction, Paris 2005
U. Coope, Time for Aristote. Physics IV. 10-14, Oxford 2005
Alexandr z Afrodisiady, Jan Filopón, Averroes (komentáře ke spisu O vzniku živočichů)
H. H. Joachim, On Generation and Corruption

Sekundární literatura:

G.E.M. Anscombe, The Principle of Individuation, in: Articles on Aristotle, 1979, ss. 88-95.
H. Granger, Aristote on the Subjecthood of Form, in: Critical Assessments I, ss. 203-223.
Ch. Shields, The Subjecthood of Souls and Some Other Forms, in: Critical Assessments I, ss. 224-236.
H. Granger, The Subjecthood of Form: A Reply to Shields, in: Critical Assessments I, ss. 237-244.
Aristotle on Nature and Living Things, Pittsburgh ? Bristol 1985.
M. Frede, G. Patzig: Aristoteles ?Metaphysik Z?, München 1988.
Th. Scaltsas, Substances & Universals in Aristotle´s Metaphysics, Ithaca ? London 1994.
Ch. Witt, Substance and Essence in Aristotle, Ithaca ? London 1989.
R. Albritton, Forms of Particular Substances in Aristotle´s Metaphysics, in: Journal of Philosophy LIV, 22, 1957, ss. 699-708.
L. Couloubaritsis, L´institution de la notion d´hypokeimenon chez Aristote, in: Platon et Aristote. Dialectique et Métaphysique (ed. I. Tsimbidaros), Paris 2004, ss. 168-188.
Lesky, Die Zeugungs- und Vererbungslehren der Antike und ihr Nachwirken, Weisbaden 1950.
W. Jaeger, Aristoteles. Grundlegung einer Geschichte seiner Entwickelung, Berlin 1923.
D. Bostock, Space, Time, Matter and Form: Essays on Aristotle?s Physics, Oxford 2006.
Aristote et la pensée du temps, ed. F. Wolff, Paris 2005.
W. Mesch, Reflektierte Gegenwart: eine Studie über Zeit und Ewigkeit bei Platon, Aristoteles, Plotin und Augustinus, Frankfurt am Main 2003.
V. Goldschmidt, Temps physique et temps tragique chez Aristote: commentaire sur le Quatri?me livre de la Physique (10-14) et sur la Poétique, Paris 1982.
J. Moreau, L´espace et le temps selon Aristote, Padova 1965.
J. Morsink, Aristotle on the Generation of Animals: A Philosophical Study, Washington, D.C. 1982.
Symposium Aristotelicum (15: 1999), ed. F. de Haas a J. Mansfeld, Oxford 2004.
G.R. Giardina, La chimica fisica di Aristotele: teoria degli elementi e delle loro propriet?. Analisi critica del De generation et Corruptione, Roma 2008.
The commentary tradition on Aristotle´s ?De generatione et corruptione?: ancient, medieval and early modern, ed. J.M.M.H. Thijssen a H.A.G. Braakhuis, Turnhout 1999.