Zájmové komunity v prostředí internetu na příkladu komunity temnakomora.cz

• Název práce v češtině: Zájmové komunity v prostředí internetu na příkladu komunity temnakomora.cz
• Název v anglickém jazyce: Internet message boards and internet communities
• Klíčová slova: Online komunita, zájmová komunita, offline, komunita, deliberace, veřejné sféra, fotografie
• Klíčová slova anglicky: Online community, community of interest,offline, community, deliberation, public sphere, photography
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.10.2010
• Datum zadání: 21.10.2010
• Datum a čas obhajoby: 30.01.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: FSV Praha 1.
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.01.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 30.01.2013
• Oponenti: doc. Mgr. et Mgr. Jaroslav Švelch, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Knižní tituly:

Benkler, Y. 2006. The Wealth of Networks: How Social Production Transforms Markets and Freedom. New Haven: Yale University Press.

Benkler popisuje, jak se s internetem mění modely produkce informací a vědomostí, a ukazuje, jak tento nový druh zdrojů rozšiřuje nebo naopak omezuje schopnosti aktérů tvořit a vyjadřovat se.

Bruns, A. 2008. Blogs, Wikipedia, Second Life, and Beyond: from Production to Produsage. New York: Peter Lang.

Tato kniha ukazuje, že to co se objevuje v prostředí dnešního internetu není pouhou novou formou produkce obsahů, nýbrž celý nový proces kontinuálního vytváření a rozšiřování znalostí a umění prostřednictvím spolupracujících komunit.

Castells, M. 2000. The Rise of the Network Society, The Information Age: Economy, Society and Culture Vol. I. Cambridge,MA:Blackwell.

Manuel Castells se ve své knize zabývá transformací sociální morfologie prostřednictvím nástupu elektronických sítí a tzv. síťovou logikou. Sítí Castells myslí nové formy organizace založené na užití síťových komunikačních nástrojů. Společnost se polarizuje kolem dualismu „net“ a „self“.

Lévy, P. 2001. Collective Intelligence. in Trend, D. (ed.). Reading Digital Culture. Malden: . Blackwell.

Pierre Levy ve své knize ukazuje, jak nás svobodná výměna názorů v kyberprostoru může pomoci osvobodit od sociálních a politických hierarchií, jež se utvářely během celého vývoje lidstva.

Časopisecké články:

Wikinomics and its discontents: a critical analysis of Web 2.0 business manifestos,
José Van Dijck and David Nieborg New Media Society 2009; 11; 855

Článek se zabývá fenoménem spolu-utváření, přetváření a vytváření obsahů v prostředí Webu 2.0. Konkrétně pak je rozborem argumentace komunit, které podporují projekty fungující na bázi volného přístupu a vysoké míry editovatelnosti kterýmkoliv uživatelem jako je wikipedia.org.

Impermeability in the New Media Ecology Open Sourcing Our Way to an Online Commons: Contesting Corporate Kate Milberry and Steve Anderson Journal of Communication Inquiry 2009; 33; 393 originally published online Jul 30, 2009

Článek se zabývá důležitostí existence technologických řešení dostupných na základě volně šiřitelné, bezplatné licence pro vznik, chod a vývoj nových typů komunit vznikajících v prostředí internetu. Pouze u projektů, které jsou finančně relativně nezávislé lze zajistit, že budou přispívat k rozvoji demokracie a pluralitní společnosti.

Předběžná náplň práce

Ve své diplomové práci chci zkoumat fungování zájmových komunit v prostředí internetu, zejména pak formování identity členů této komunity a prostředky, kterými se tato identita či příslušnost ke komunitě udržuje či zesiluje. Dále chci zkoumat hierarchii uživatelů těchto komunit a odlišnosti v řízení, míru demokracie a případné cenzury.
Vznik a rozvoj internetu ještě umocnil a zesílil postup vývoje, ve kterém jedinec operuje v úzce vymezených a málo se překrývajících společenských vztazích či sítích. Internet zeslabuje omezení prostoru a času pro komunikaci s druhými a má pozitivní vliv na utváření nových interpersonálních vazeb různé síly a typu, aniž by tyto musely být vedeny i mimo virtuální prostor. Členství ve virtuální komunitě činí na jedince odlišný druh sociálního tlaku, než je tomu v interpersonálních vztazích, a míra participace je vysoce dobrovolná.
K analýze využiji diskuzní fóra více internetových komunit. Tato fóra jsou založena na stejné, zdarma dostupné softwarové platformě, která má svá technická specifika, kterými se budu v práci také zabývat. Jednotlivá komunitní fóra se záměrně liší počtem uživatelů, typem financování (určité náklady jsou spojeny s umístěním stránky v prostředí internetu) a částečně méně pak tematickým zaměřením. Metodou analýzy bude kvalitativní obsahová analýza a kritická etnografie internetu. Data analýzy budou představovat příspěvky a struktura jednotlivých diskuzních fór, částečně také údaje, které o sobě uživatelé zveřejňují. Budu se zajímat o sílu interpersonálních vazeb, přičemž předpokládám, že čím rozsáhlejší a méně specializované fórum bude, tím slabší interpersonální vazby zde fungují. Stejně tak stupeň ztotožnění s komunitou bude přímo úměrný míře specializace diskuzního fóra. Další hypotézou je, že míra cenzury, striktnost moderování diskuzí a pravidla (psaná či nepsaná) pro to, co je přípustné na fóru ventilovat, se s mírou specializace zesiluje. Společné pro všechna fóra naopak bude skeptický postoj častých přispěvatelů (měřeno dle počtu příspěvků) vůči „nováčkům, uživatelům s malým počtem příspěvků nebo čerstvě registrovaným. Takto koncipovaná analýza pochopitelně nemůže postihnout ty jedince, jenž na fórum nepřispívají a pouze čtou příspěvky těch, kteří se angažují.