Představy o smrti a prožívaná smysluplnost života

• Název práce v češtině: Představy o smrti a prožívaná smysluplnost života
• Název v anglickém jazyce: Personal Conceptions of Death and Experienced Meaningfulness of Life
• Klíčová slova: psychologie smrti, prožívaná smysluplnost života, úzkost ze smrti
• Klíčová slova anglicky: psychology of death, experienced meaningfulness, death anxiety
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Katarína Loneková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.09.2010
• Datum zadání: 18.09.2010
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2012 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2012
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jaroslav Šturma

Zásady pro vypracování

Tato práce se zaměřuje na oblasti psychologie smrti a psychologie smyslu života. Primárním cílem práce je zmapovat představy o smrti jako o stavu.
Teoretická část práce představí pohled psychologie na tematiku smrti a lidského prožívání vědomí vlastní konečnosti, nastíní interkulturní pohled na společné momenty eschatologií a jejich vztah k psychologickému a filozofickému pojímání smrti a dotkne se některých aspektů ontogeneze konceptu smrti. Jedna z kapitol se věnuje rozměrům psychologického konstruktu prožívané smysluplnosti života a další shrnuje důležitá zjištění předchozích výzkumů na pomezí oblastí psychologie smrti a psychologie smysluplnosti života.
Výzkum, jehož průběh a výsledky jsou zaznamenány v empirické části této práce, využíval kvalitativní i kvantitativní metodologie. Představy o smrti byly zjišťovány kvalitativním způsobem. Účelem bylo zachytit představy o smrti, tak jak se vyskytují v naší výzkumné populaci mladých dospělých. Na základě rozboru výpovědí probandů byly identifikovány podstatné rozměry představ o smrti i opakující se motivy, na jejichž základě vznikly kategorie, které umožnily operacionalizaci obsahů představ pro další část výzkumu.
U probandů byla formou dotazníku zjišťována prožívaná smysluplnost života, míra úzkosti ze smrti a další rozměry představy o smrti, polarita emoce spojené s vlastní představou o smrti jako stavu a síla víry v posmrtný život.
Na vzorku 51 probandů, převážně vysokoškolsky vzdělaných nebo studujících, byla zjištěna statisticky významná souvislost úzkosti ze smrti s polaritou emoce spojené s vlastní představou o smrti jako stavu. Analýza dat nepotvrdila hypotézy o spojitosti mezi představami o smrti a prožívanou smysluplností života.

Seznam odborné literatury

Abdel-Khalek, A. M. (2012). The Death Distress Construct and Scale. Omega: Journal Of Death & Dying. 64, 171-184.
Abdel-Khalek, A. M. (2002). Death obsession in Egyptian samples: Differences among people with anxiety disorders, schizophrenia, addictions, and normals. Death Studies, 26, 413-424.
Abdel-Khalek, A. M., Lester, D., Maltby, J., & Tomás-Sábado, J. (2009). The Arabic Scale of Death Anxiety: Some Results from East and West. Omega: Journal Of Death & Dying, 59(1), 39-50.
Affeldt, D. L., & MacDonald, D. A. (2010). The relationship of spirituality to work and organizational attitudes and behaviors in a sample of employees from a health care system. Journal Of Transpersonal Psychology, 42(2), 192-208.
Álvarez-Ramírez, L. Y. (2009). Actitudes frente a la muerte en un grupo de adolescentes y adultos tempranos en la ciudad de Bucaramanga. Aquichan, 9(2), 156 – 170.
Ariès, P. (2000). Dějiny smrti. Praha: Argo.
Bardo thödol: Tibetská kniha mrtvých: (vysvobození v bardu skrze naslouchání). (2008). Praha: Argo.
Baum, S. K. (1988). Sources of meaning through the life span.Paper presented at the Annual Meeting of the American Psychological Association (96th, Atlanta, GA, August 12-16, 1988).
Beit-Hallahmi, B. (2004). Death, fantasy and religion transformations. In J.S. Piven (Ed.), The psychology of death in fantasy and history (pp. 87–118). Westport: Praeger Publishers.
Bering, J.M. (2002). The existential theory of mind. Review of General Psychology, 6, 3–24.
Berman, A. L., Hays, J. E. (1973). Relation ship between death anxiety, belief in an afterlife and locus of control. Journal of Consulting and Clinic Psychology. 41(2), 318.
Blackemore, S. J. (1996). Near-death experiences. Journal Of The Royal Society Of Medicine, 89(2), 73.
Blatný, M., Millová, K., Jelínek, M., & Osecká, T. (2010). Životní smysluplnost: Osobnostní souvislosti a antecedenty. Československa Psychologie, (3), 225-234.
Blumenthal-Barby, K. (1987). Kapitoly z thanatologie. Praha: Avicenum.
Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences. Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.
Cotton, R. C., Range, L. M. (1990). Children's death concepts: Relationship to cognitive functioning, age, experience with death, fear of death and hopelessness. Journal of Clinical Child Psychology,19(2),123-127.
Csíkszentmihalyi, M. (1997). Creativity: flow and the psychology of discovery and invention. New York: HarperPerennial.
Démuthová, S. (2011). Vývin chápania smrti v ontogenéze. Sociálni Studia, 8(2), 87-106.
Dezutter, J., Soenens, B., Luyckx, K., Bruyneel, S., Vansteenkiste, M., Duriez, B., & Hutsebaut, D. (2009). The Role Of Religion in Death Attitudes: Distinguishing Between Religious Belief and Style of Processing Religious Contents. Death Studies, 33(1), 73-92.
Drolet, J. (1990). Transcending death during early adulthood: Symbolic immortality, death anxiety and purpouse in life. Journal Of Clinical Psychology, 46(2), 148-160.
Ellis, L., Wahab, E. A., &Ratnasingan, M. (2012). Religiosity and fear of death: Three nations comparison. Mental health, Religion and Culture. 21(1), 113-146.
Epikuros, Publius, S. (1970). Myšlenky. Myšlenky o štěstí a mravnosti., Myšlenky z životní etiky. Praha: Svoboda.
Erikson, E. H. (2002).Dětství a společnost. Praha: Argo.
Fillion, L., Rèjeanne, D., Trèmblay, I., DeGrâce, G.R., & Breitbart, W. (2006). Enhancing meaning in palliative care practice: A meaning-centered intervention to promote job satisfaction. Palliative and Supportive Care. 4, 333–344.
Frankl, V. E. (1994). Člověk hledá smysl: úvod do logoterapie. Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.
Frankl, V. E. (1996). Lékařská péče o duši. Brno: Cesta.
Freud, S. (1947). Studie o hysterii. Praha: J. Albert.
Freud, S. (1999). Mimo princip slasti a jiné práce z let 1920-1924. Praha: Psychoanalytické nakladatelství.
Fromm, E. (1993). Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko.
Grof, S. (2009). Lidské vědomí a tajemství smrti. Praha: Argo.
Halama, P. (2002) Vývin a konštrukcia škály životnej smysluplnosti. Československá psychologie, 46(3), 265 – 276.
Halama, P. (2007). Zmysel života z pohľadu psychológie. Bratislava: SAP - Slovak Academic Press.
Harrison, T. (2003). Druhá strana smrti. Praha: Návrat domů.
Hartnoll, R., Griffith, P., Taylor, C., Hendricks, V., Blanken, P., Nolimal, D., Weber, I., Toussirt, M., & Ingold, R. (2003). Příručka k provádění výběru metodou sněhové koule - Snowball Sampling. Úřad vlády ČR, 2003. Získáno 20.6.2012 z http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/metodika/prirucka_k_provadeni_vyberu_metodou_snehove_koule
Hohman, Z. P., & Hogg, M. A. (2011). Fear and uncertainty in the face of death: The role of life after death in group identification. European Journal Of Social Psychology, 41(6), 751‑760.
Hooyman, N. R., &Kramer, B. J. (2006). Living Through Loss: Interventions Across the Life Span. New York: Columbia University Press.
Christopher, A. N., Drummond, K., Jones, J. R., Marek, P., & Therriault, K. M. (2006). Beliefs about one's own death, personal insecurity, and materialism. Personality And Individual Differences, 40(3), 441-451.
Jick, T. D. (1979). Mixing Qualitative and Quantitative Methods: Triangulation in Action. Administrative Science Quarterly, 24(4), 602-611.
Jung, C. G. (1994). Duše moderního člověka. Brno: Atlantis.
Jung, C., & Shamdasani, S. (2010). Červená kniha. Praha: Portál.
Kastenbaum, R. (2000). Psychology of Death. New York: Springer Publishing Company.
Komadová, K. (2009). Suicidálny proces v dospelej populácii. Disertační práce. Praha: UK FF.
Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence: otázky na vrcholu života. Praha: Grada.
Kübler-Rossová, E. (1993). O smrti a umírání. Turnov: Arica.
Küng, H. (2006). Věčný život? Praha: Vyšehrad.
Längle, A. (2002). Smysluplně žít: aplikovaná existenciální analýza. Brno: Cesta.
Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.
Lester, D. (1990). The Collet-Lester fear of death scale: The original vision and a revision. Death Studies, 14, 451 – 468.
Lifton, R.J. (1979). The Broken Connection. New York: Simon and Shuster.
Loučka, M., & Vančura, J. (2011). Koncept smrti u dětí: Komponenty a determinanty. Československa Psychologie, (1), 38-48.
Lukasová, E. (1992). LOGO - test: zkouška k měření prožívané smysluplnosti a existenciální frustrace. Chrudim: Mach.
Maslow, A. (2000). Ku psychológii bytia. Modra: Persona.
McClain-Jacobson, C., Rosenfeld, B., Kosinski, A., Pessin, H., Cimino, J., & Breitbart, W. (2004). Belief in an afterlife, spiritual well-being and end-of-life despair in patients with advanced cancer. General Hospital Psychiatry, 26 (6), 484-486.
Mikšík, O. (2007). Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum.
Moody, R. A. (1991). Život po životě: Úvahy o životě po životě;Světlo po životě. Praha: Odeon.
Morganová , J., & Farsides, T. (2009). Measuring Meaning in Life. Journal Of Happiness Studies, 10 (2), 197-214.
Naderi, F. F., & Esmaili, E. E. (2009). Collet-Lester Fear of Death Scale Validation and Gender-Based Comparison of Death Anxiety, Suicide Ideation and Life Satisfaction in University Students. Journal Of Applied Sciences, 9 (18), 308-316.
Neimeyer, R. A., Wittkowski, J., & Moser, R. P. (2004). Psychological research on death attitudes: an overview and evaluation. Death Studies, 28(4), 309-340.
Pallant, J. (2011). SPSS survival manual: A step by step guide to data analysis using SPSS. Crows Nest NSW: Allen & Unwin.
Parnia, S., & Fenwick, P. (2001). Near death experiences in cardiac arrest: visions of a dying brain or visions of a new science of consciousness. Resuscitation, 52(1), 5-11.
Prochaska, J., & Norcross, J. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi. Praha: Grada.
Reid, J.K. (1996). Tickets to adulthood? The relationship between life attitudes, death acceptance, and autonomy in adulthood. Family Therapy, 23(2), 135-149.
Reker, G. T., & Wonk, P. T. P. (1988) Aging as an individual process. Towards a theory of personal meaning. In J. E. Birren and V. L. Bengtson (Eds): Emergent Theories of Aging (pp. 214 – 246).New York: Springer.
Rimarčík, M. (2007). Štatistika pre prax. Získáno 12.7.2012 z http://books.google.cz/books?id=n9a86Nb9EZ8C&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
Routledge, C., & Juhl, J. (2010). When death thoughts lead to death fears: Mortality salience increases death anxiety for individuals who lack meaning in life. Cognition and Emotion. 24, 848 – 854.
Shushan, G. (2009). Conceptions of the afterlife in early civilizations: universalism, constructivism, and near-death experience. London ; New York : Continuum.
Schnell, T. (2009). The Sources of Meaning and Meaning in Life Questionnaire (SoMe): Relations to demographics and well-being. Journal Of Positive Psychology, 4(6), 483-499.
Spilka, B., Stout, L., Minton, B., & Sizemore, D. (1977). Death and Personal Faith: A Psychometric Investigation. Journal For The Scientific Study Of Religion, 16(2), 169.
Steger, M. F., Hicks, B. M., Krueger, R. F., & Bouchard, T. J. (2011). Genetic and environmental influences and covariance among meaning in life, religiousness, and spirituality. Journal Of Positive Psychology, 6(3), 181-191.
Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Templer, D. I. (1970). The construction and validation of the Death Anxiety Scale. Journal of General Psychology, 82, 165-177.
Templer, D. I., Awadlla, A., Al-Fayez, G., Frazee, J., Bassman, L., Connely, H., & Abdel-Khalek, A. M. (2006). Construction of a death anxiety scale-extended. Omega: Journal Of Death & Dying, 53(3), 209-226.
Tomás-Sábado, J., Limonero, J. T., Templer, D. I., & Gómez-Benito, J. (2004). The Death depression scale-revised. Preliminary empirical validation of the spanish form. Omega: Journal Of Death & Dying, 50(1), 43-52.
Van Laarhoven, H., Schilderman, J., Verhagen, C., Vissers, K., & Prins, J. (2011). Perspectives on death and an afterlife in relation to quality of life, depression, and hopelessness in cancer patients without evidence of disease and advanced cancer patients. Journal Of Pain And Symptom Management, 41(6), 1048-1059.
Vess, M., Routledge, C., Landau, M. J., & Arndt, J. (2009). The dynamics of death and meaning: The effects of death-relevant cognitions and personal need for structure on perceptions of meaning in life. Journal Of Personality And Social Psychology, 97(4), 728-744.
Wong, P. P., Reker, G. T., & Gesser, G. (1994). Death Attitude Profile—Revised: A multidimensional measure of attitudes toward death. In R. A. Neimeyer (Ed.) , Death anxiety handbook: Research, instrumentation, and application (pp. 121-148). Philadelphia, PA US: Taylor & Francis.
Yalom, I. D. (1980). Existential psychotherapy. New York: Basic Books.
Yalom, I. D. (2008). Pohled do slunce: o překonávání strachu ze smrti. Praha: Portál.